Inzerce

FEJETON - Takže to byl opravdu zahradník.

4. května 2007, Jan Žamboch   |   přečteno: 3412x

Takže to byl opravdu zahradník?

Na protivnou otázku - co bylo dřív, vejce nebo slepice? -- existuje již několik let poměrně přijatelná odpověď. Nejdříve byla RNA. Ribonukleová kyselina. Dnes je ponejvíce popisována jako prostředek, jímž se v buňce nese informace mezi databází (jinak DNA) a místem, kde se informace převede do bílkoviny. Úloha sice důležitá, nicméně nedá se přehlédnout, že se na RNA hledí tak trochu jako na chudého příbuzného slavnější DNA, jako na spolehlivého, nicméně pořád jenom posla, který ani neumí ukládat přehršle informací jako DNA, ani neumí podávat heroické výkony, jichž jsou schopny bílkoviny, které vlastně celé naše tělo pohánějí. Každý RNA zná, ale nikdo by to do ní neřekl (i když ti zkušenější nějaké podezření přeci jen měli).

Sidney Altman a Thomas Cech počátkem 80. let nicméně v poměrně jednoduchých pokusech zjistili, že RNA umí sama ze sebe kousek cíleně vyštípnout, že umí sebe sama upravit do funkční podoby, že tedy má tzv. katalytickou aktivitu, do té doby přisuzovanou jen bílkovinám. Tím se také alespoň pro teorii otevřela možnost vyřešit výše uvedenou otázku. Dosud nebylo možno sestavit přijatelnou teorii o počátcích života, protože bílkoviny, které život řekněme "provádějí" si nejsou schopny samy o sobě nic pamatovat a nejsou proto schopny sdělit dalším generacím, jak je potřeba pro plnění dané funkce vypadat. Bylo možné si představit samovolný vznik bílkoviny, ale další úvahy již byly značně kostrbaté. Samovolný vznik DNA je představitelný také, ovšem další představy kostrbaté stejně tak.

RNA si pamatovat sama sebe umí (u některých virů jako databáze funguje) a představa jejího samovolného vzniku je stejně přijatelná jako u bílkovin nebo DNA. Takže objev její schopnosti sama sebe formovat je opravdu zásadní -- umožňuje obhajitelnou představu, že jakási náhodně vzniklá prvotní RNA mohla umět opakovaně skládat stavební prvky podle předlohy, jíž byla ona sama (nebo její kolegyně). To již je život.

Všimněme si ještě jedné drobnosti. S DNA, RNA a bílkovinami se studenti seznámí někdy na střední škole. Při popisu tvorby bílkovin se hovoří o ribosomech, na nichž dochází k přepisu informace z posla, jímž je ona RNA, do pořadí aminokyselin, tedy do bílkoviny. A tyto ribosomy jsou tvořeny mj. tzv. ribosomální RNA, obyčejně značenou jako rRNA. A o té se pak dál neříká skoro nic. Protože se o ní mnoho nevědělo. Nyní je stále více důkazů o tom, že tato rRNA má enzymatickou aktivitu, tedy, že to je právě ona, kdo umí uchopit aminokyselinu a podle pokynů z informační RNA je zapojit do vznikajícího řetězce bílkoviny. RNA tedy schopnost sestavovat řetězce má a mohla ji pochopitelně mít i v počátcích života.

Existuje silný důvod pro to, abychom si mohli myslet, že pokud život vznikl nějak takto, pak jsme všichni, co tu žijeme, včetně virů, potomky jediného náhodně vzniklého řetízku RNA -- milovníci úvah o smyslu života, pěkně si to užijte. Tato bezpochyby vzrušující představa se opírá o zjištění, že kódování informace do RNA je u všech forem života stejné -- pravděpodobnost, že k tomu dojde byť i jen u dvou samostatně vzniklých systémů náhodou je mizivější, než si je lidská představivost schopná představit. Kódování informace není vždy stejné u DNA (která je vlastně jen specializovanějším vývojovým stupněm RNA). To, nutno připustit, je pro tuto teorii trochu problém, ale dá se to překonat. DNA jsou totiž dva druhy -- je to DNA z buněčného jádra a DNA z mitochondrií. V jaderné DNA je kódování vždy stejné, což této teorii svědčí, liší se u DNA mitochondriální, což tato teorie umí překonat. Jenomže to bychom se chvíli museli zaobírat původem mitochondrií a to s naší slepicí tolik nesouvisí. To sepíšu později. Zatím jen ještě trochu poškádlím hledače smyslu života. Když už se tomu řetízku RNA jednou stalo, že sama sebe opakovaně sestrojil, nedalo se to už zastavit. A běží to dodnes. Soutěže krásy, pracovní úsilí a sportovní výkony nebo válečnické avantýry, to všechno kvůli tomu musíme vytrpět, tam všude nás to žene. Je to prostě stejné, jako když padáte ze skály.

Jan Žamboch

Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!

Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.

autor: Jan Žamboch

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Nové články emailem
Anketa
Inzerce http://www.stopstigma.cz
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Lucia14 (Jizvy po akné) 20. ledna 2017, 15:10:15

    Myslim,ze je dobre pouzivat prirodnu kozmetiku. Mne dala do poriadku plet. Mam s nej cistu… Diskutovat

  • janka (Dentální hygiena – nutnost, nebo marketingový trik?) 21. ledna 2017, 14:37:27

    nejaky tip na dobrou belici pastu? Diskutovat

  • Radyš (KOLOSKOPIE) 22. ledna 2017, 12:42:35

    Vojenská nemocnice Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.