Roztroušená sklerosa mozkomíšní

Jelikož pracuji s lidmi postiženými RS, nepřijde mi 2x fér psát, že vás nemoc, ač stabilizovaná, nijak zvlášt neomezuje. Já mám tu zkušenost, že pokud máte jeden rok život v pohodě, za rok se k nám do zařízení můžete vrátit taky jako,,ležák''. A to prosím klidně po obyčejné chřipce. RS je nemoc strašná a to zcela vážně. Vůbec ji nepodcenujte!!!!

11. září 2008 17:30:51

Dobrý den. Já mám rostroušenou sklerózu už od 11 let, začalo to dvojtým viděním. Po hospitalizaci v nemocnici a odebrání mozkomíšního moku mi nasadili lék ( prednison ), po něm se to stabilizovalo. Ale když jsem chodila ven do přírody, tak jsem často zakopávala. Pořád jsem byla pod lékařským dohledem, na různé vyšetření jsem chodila. V 21 letech jsem otěhotněla a po celou dobu těhotenstvý to bylo vpořádku, po porodu jsem mohla kojit 2 měsíce, a pak se mi stav pomalu zhoršoval, první mi stačila jen jedna berle, řídivala jsem i automobil, potom už dvě berle, to už se mi hůř ovládali obě nohy, tak jsem auto přestala řídit, od 27 let jsem na vozíčku, mužu se i kousek přemístit na nohách, ale jen s pomocí o nábytek. Opravdu tuto nemoc nesmíte podceňovat. Mě drží nad vodou můj syn, který má už 7 let a je zdravý, snaží se mi pomáhat, je to má největší opora a bojuji s tou nemocí už kvůli němu. Teď budu zkoušet nový přírodní lék a potom Vám napíšu jestli mi pomohl. Já se nerada vzdávám a prohrávám, je dobré, když se umíte nad tou nemocí povznést a zasmát se sama sobě, hlavně ji ukázat kdo je pánem, ne se ji poddat. I když je to někdy těžké, zkuste se přemoct. Přeji pěkné dny Martina

12. listopadu 2009 11:50:39