Celiakie není nemocí dětského věku!

Celiakií, neboli nesnášenlivostí vůči lepku trpí v Česku podle odhadů trpí celiakií 50 až 100 tisíc lidí, avšak většina z nich o svém onemocnění vůbec neví. A to proto, že její příznaky jsou jednak neurčité a jednak individuální; navíc se u každého člověka liší svojí intenzitou. Přijít na to, že člověk trpí celiakií tak někdy může trvat i roky. Avšak neléčená celiakie způsobuje v lidském organismu velké potíže spojené nejen s trávicím ústrojím. Jedná se zejména o výrazně zvýšené riziko rakoviny, lymfomů a dalších nádorových onemocnění, řídnutí kostí, těžkou anémii, selhání jater, opakované potraty, chronické průjmy a podobně.

Pouze u 10% pacientů se objeví klasický typ celiakie s typickými příznaky. U dalších 20–30% pacientů je to tzv. oligo-symptomatická celiakie, kdy má pacient málo příznaků. Tito pacienti mohou mít zácpu, u některých se zjistí, že mají prořídnutí kostí, osteoporózu, jsou chudokrevní, anemičtí, 60% pacientů ale nemusí mít žádné obtíže, které by je přivedli k lékaři.

Čtěte také: Onemocnění způsobené lepkem: celiakie, alergie na lepek a intolerance lepku

Jak se celiakie projevuje?

Obecně je lze rozdělit na příznaky střevní – typické, které jsou charakteristické pro klasickou formu celiakie a dětský věk, a mimostřevní – atypické, se kterými se setkáváme u všech ostatních forem a ve většině případů zejm. u dospělých.

• typické (střevní) - bolest břicha, nadýmání, průjmy, ojediněle i zácpa či zvracení, nechutenství; u malých dětí lze často pozorovat vzedmuté bříško
• atypické (mimostřevní) - předčasné řídnutí kostí, chudokrevnost, neplodnost u mužů i žen, úzkost až deprese, tzv. Duhringova herpetiformní dermatitida (oparu podobná vyrážka kdekoli na těle, zejm. v oblasti kloubů)

V současné době je diagnostikováno nejvýše 15 % z celkového počtu nemocných. Odhalení celiakie a vymizení potíží nasazením přísné bezlepkové diety nebývá pouze v rukou lékaře. Do hry totiž může vstoupit nedostatek informací a někdy dokonce i neukázněnost pacienta. Jaké bývají nejčastější chyby a jaké mohou mít následky?

Celiakie - nejčastější omyly a následky

Před prvním testem držet bezlepkovou dietu

Prvotní, ale velmi častá chyba u lidí, kteří mají podezření na toto onemocnění a nejsou ještě diagnostikováni. Nasadí si bezlepkovou dietu, pak je lékař pošle na testy, ale oni v obavě, aby se problémy nevrátily, lepek znovu do své stravy nenasadí. To je velká chyba. V žádném případě se nesmí dodržovat bezlepková dieta před vyšetřením na nesnášenlivost lepku-celiakii! Výsledky vyšetření by mohly být zkreslené, protože testy odhalují protilátky, které tělo vytváří jako součást nepatřičné imunitní odpovědi na bílkoviny ve stravě, které se nachází v pšenici, žitě a ječmeni (gluten a gliadin). Pokud testovaný několik týdnů před testováním nekonzumuje lepek, pak mohou být testy negativní. Pokud celiakie není diagnostikována, kolující protilátky v krvi poškozují řadu orgánů, nejen tenké střevo, ale i ledviny, játra, štítnou žlázu a vedou k dalším poruchám.

Celiakie je nemoc dětí a po padesátce se už neobjevuje

Celiakie je stále častěji diagnostikována i u starších osob. Podle odborných zdrojů se dokonce pětina onemocnění může objevit až po 60. roce života U jedinců s genetickou predispozicí pro celiakii se nemoc může rozvinout kdykoliv, i když konzumovali potraviny s lepkem dlouhá léta bez jakýchkoliv potíží. Obtíže se zažíváním mohou být přičítány věku nebo užívání většího množství léků. Podvýživa způsobená neléčenou celiakií může způsobit další zdravotní potíže. Pokud zůstane pacient bez léčby, může to pro něj znamenat závažné zdravotní riziko, včetně osteoporózy a neuropatie (poškození nervů), anémie, deprese, bolestí břicha, průjmů či celkového neprospívání.

Při pozitivním krevním testu okamžitě nasadit dietu 

To by byla hrubá chyba. Ne každý pozitivní výsledek sérologického vyšetření krve znamená celiakii, některé formy celiakie lze diagnostikovat pouze kombinací sérologie a histologie. Naopak platí, že při výrazném podezření na celiakii má být biopsie provedena vždy, bez ohledu na negativní sérologický nález. Biopsie se ale musí provádět u jedinců, kteří konzumují potravu s obsahem lepku. Pokud pacient přešel na bezlepkovou dietu, nezbývá než ho zatížit lepkem znovu.

Nesnášenlivost lepku a alergie na lepek je to samé

Pokud člověk trpící celiakií konzumuje potraviny obsahující lepek, objeví se reakce imunitního systému proti buňkám tenkého střeva. Tato odpověď organizmu na lepek ve svém důsledku způsobuje zánět a poškození tenkého střeva. Alergie nebývá v populaci tak častá. Projevuje se přecitlivělými reakcemi většinou bezprostředně po požití lepku, jako např. otokem rtů, jazyka, případně zrudnutím s pocením a průjmem. Poté se stav úplně upraví. Nežádoucí reakci organismu mohou mírnit antihistaminika. Reakce může být střední intenzity nebo i těžká, ale nezapříčiňuje poškození střevní sliznice tak, jako je tomu u celiakie. Diagnostika patří do rukou zkušeného alergologa, který zvolí patřičné testy a výsledky správně vyhodnotí. I v tomto případě je třeba bezlepková dieta, nemusí však být tak přísná.

Občasné porušení bezlepkové diety neuškodí

Příležitostná konzumace lepku je pro střevo velmi škodlivá. Nejenže dochází u pacienta k postupnému poškození sliznice tenkého střeva různého stupně, které dále vede k poruše vstřebávání živin, ale hrozí i další onemocnění. Celiakie je při nedodržování bezlepkové diety zatížená výrazně vyšším rizikem vzniku zhoubných nádorů než v běžné populaci, a to zejména nádorů tenkého střeva. Význam bezlepkové diety je třeba zvlášť vysvětlit celiakům s lehkou formou choroby a při malých nebo chybějících subjektivních obtížích.

Podívejte se na nabídku bezlepkových surovin internetové Lékárny.cz.

Článek byl připraven ve spolupráci s profesorem MUDr. Jaroslavem Rackem a informačním portálem www.labtestsonline.cz. Tam se také můžete dozvědět podrobné informace o testování celiakie.