Jak se vyznat ve značení potravin číslem E - 1.část

( aktualizováno 7. srpna 2005, Ing. Ctibor Perlín CSc. | přečteno: 10458x )

Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sobě zahrnují i kódy "čísel E"...

Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sobě zahrnují i kódy "čísel E". Takto se označují přídatné látky (aditiva), používaná při výrobě potravin. Označení kódem E a následujícím trojmístným nebo čtyřmístným číslem znamená, že uvedená přísada je evidována Evropskou komisí pro zdravé potraviny a je zařazena jako látka zdravotně nezávadná, povolená k používání při výrobě potravin, ale za přesně definovaných podmínek.

Látky přídatné (aditiva) jsou látky, které prošly složitými toxikologickými testy, trvající několik let a provedené v různých toxikologických laboratořích v různých zemí světa. Toxicita látky se šetří na minimálně šesti pokusných zvířatech, z toho musí být minimálně 3 druhy savců. Podrobné testy určí hodnotu NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) - tedy takovou hladinu zkoumané látky, u které nejsou pozorovány žádné nepříznivé vlivy na testovaném organismu. Jinými slovy, hodnota NOAEL tedy stanoví, kdy je látka pro testovaný organismus zdravotně nezávadná.

Testy ale také počítají s námitkou, že pokusné zvíře může mít jiný metabolismus než organismus člověka a proto hodnotu NOAEL ještě dělí bezpečnostním faktorem, což je hodnota 100 nebo 1000. Teprve jedna tisícina nebo jedna setina hodnoty NOAEL pak udává zdravotně nezávadnou hranici pro lidský organismus, a tou je hodnota ADI (Accetable Daily Intake). Ta udává, většinou v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti, kde je limit spotřeby té které látky pro člověka. Rozumí se tím to, že při celoživotním dodržování hladiny ADI nebude organismus člověka sledovanou látkou poškozen.

Z uvedeného postupu tedy vyplývá, že toxicita každé látky závisí jednak na fyziologickém stavu člověka (např. kojenci, děti, těhotné a kojící ženy, běžná populace), na typu potraviny (běžná spotřeba, nápoje přístupné dětem, speciality s nižší frekvencí spotřeby), na způsobu následné technologie zpracování nebo kuchyňské úpravy a také na případné vzájemné interakci (vzájemném působení) mezi jednotlivými aditivy a také mezi aditivy a přirozenými složkami potravin. Proto rozhodnutí o tom, do kterým potravin a v jakém množství lze látky přídatné použít, závisí na situaci v té které zemi. I naše vyhlášky k zákonu o potravinách na to pamatují. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 298/97 Sb ve znění vyhlášek dalších, která reguluje použití látek přídatných i dalších chemických látek (kontaminanty, potravní doplňky).

Aditiva, označovaná ve vyhlášce jako látky přídatné, vyhláška rozděluje do několika skupin:

  • barviva
  • konzervanty
  • kyseliny, zásady, soli a estery
  • antioxidanty
  • nosiče a rozpouštědla
  • emulgátory
  • zahušťovadla a stabilizátory
  • náhradní sladidla
  • látky protispékavé
  • látky chuťové a povzbuzující
  • látky leštící a pro úpravu povrchu
  • ostatní

Vyhláška přitom nevylučuje zařazení jedné látky do více (dvou až tří) skupin. Tato vyhláška přídatné látky nejen kategorizuje a popisuje, ale také rozhoduje o způsobu použití aditiv. Rozděluje je z pohledu možnosti použití potraviny i aditiva do několika skupin, a to následovně:

  • potraviny, které nesmějí mít žádný přídavek aditivní látky
  • potraviny, které mohou mít přídavek jen některých aditiv
  • potraviny, pro která jsou povolena výhradně určitá aditiva
  • potraviny, do kterých lze použít aditiv jen v nezbytném množství
  • potraviny, ve kterých lze použít aditiv jednotlivě nebo v kombinaci až do nejvyššího povoleného množství
Tím je tedy omezeno riziko otravy (toxicita) sledovaných látek na minimum.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Přidat nový komentář

Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Zatím hlasovalo 107 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Na obaly potravin se třetina Čechů vůbec nedívá

Nejčastěji lidé vyhledávají informace o minimální trvanlivosti výrobku. Údaje o konzervačních látkách lidé téměř nesledují.

Duhringova choroba - kožní projev intolerance lepku

Duhringova dermatitida je kožní projev nesnášenlivosti lepku, kdy se na kůži objevují silně svědící puchýřky různé velikosti, podobné oparové vyrážce. Mohou se vyskytnout jednotlivě nebo ve skupinách nejčastěji v oblasti loktů, kolen, hýždí, zad či pokožky hlavy, přičemž dermatitida postihuje přibližně 5-10 % pacientů s celiakií.

Kulinářský rádce pro nemocné

Konečně je na internetu místo, které vychází vstříc potřebám těm, jejichž chutě omezuje nemoc. Nový portál Recept na zdraví.cz obsahuje názory odborníků na téma životosprávy, recepty rozdělené podle diagnóz i praktické rady. Tento ucelený zdroj informací připravuje zdravotnický portál Ordinace.cz s cílem usnadnit pacientům i jejich blízkým každodenní rozhodování, co a jak uvařit, aby si pochutnali a zároveň neriskovali zdravotní potíže.

Jste často unavení? Možná za to může lepek

Když se řekne nesnášenlivost lepku neboli celiakie, většinou si představíme problémy s trávicím traktem – průjmy, zvracení či opoždění vzrůstu u dětí. Onemocnění může vzniknout v každém věku a u dospělých existují i další příznaky, které bychom si běžně s celiakií nespojili, a právě tyto atypické formy celiakie jsou dokonce v dospělosti častější. Může se jednat například o únavu, deprese, poruchy menstruace, neplodnost, potraty a další komplikace. Jen málokoho v takových případech napadne hledat problém právě v nesnášenlivosti lepku, a proto většina případů nebývá spolehlivě rozpoznána. Celiakie není tak vzácná choroba, jak se soudilo dříve, její výskyt se v České republice odhaduje na 0,5 %.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.