Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sobě zahrnují i kódy "čísel E"...
Dokázali byste popsat, jaké údaje bývají nejčastěji uvedeny na obalech potravin? A pokud ano, řídíte se podle nich při nákupu? Průzkum ukázal, že celá třetina Čechů se o informacích na obalech vůbec nezajímá. Tedy ani o datum minimální trvanlivosti.
Dvě třetiny Čechů, si na obalu potravin přečtou alespoň něco. Nejčastěji údaje o datu spotřeby (v 97,3 procentech případů). Zatímco ženy spíše řeší složení výrobku, muži zkoumají údaje o výrobci či dovozci.
Složení výrobku, zvláště pak nutriční hodnotě věnuje pozornost méně než polovina dotázaných. Není překvapením, že jsou to převážně ženy, koho to zajímá. Informace například o konzervačních látkách či váze výrobku sleduje zanedbatelný počet lidí.
„Lidé by měli ve vlastním zájmu věnovat podstatně více pozornosti složení potravin, a to nejen nutričním hodnotám, ale i údajům o přídatných látkách, o obohacení vitaminy či minerálními látkami,“ říká Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu v Brně a předseda Vědeckého výboru pro potraviny. Orientovat se v informacích o výrobcích a podle toho potraviny vybírat, je určitě dobrou cestou, jak se starat o zdraví.
Na co se při nákupu potravin zaměřit? Například na údaje o množství výrobku, na datum minimální trvanlivosti, údaje o nutriční hodně, o způsob uchování a podobně. Jaké údaje se na obalech potraviny musí uvádět a jaké naopak nikoli, určuje zákon. K povinným údajům patří například i upozornění, pokud potravina obsahuje složku, která je pro někoho ze zdravotního hlediska riziková a nelze její obsah v potravině předpokládat. Například potraviny obsahující aspartam musí mít na obalu napsáno „obsahuje zdroj fenylalaninu“. Potraviny, které jsou geneticky modifikované nebo obsahují takovouto složku musí být také jasně označeny.
Přidat nový komentář