Je chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění alergického původu, postihuje cca 10-15% populace. Jedná se o přehnanou reakci organismu, resp. imunitního sytému na zevní a vnitřní vlivy...
„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ vysvětluje Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč se s kolegy zaměřili právě na novorozence.
Druhým důvodem byla skutečnost, že u chlapců se alergie v raném věku objevují častěji než u dívek. Studie prokázaly u mužského pohlaví v předpubertálním věku vyšší výskyt různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, a dokonce i anafylaktických reakcí. Najít odlišnost, která to způsobuje, by mohlo znamenat najít biologický parametr, na jehož základě by šlo zvýšené riziko alergie předpokládat.
Pupečníková krev byla podle vědců pro takovýto výzkum zvlášť vhodný materiál.
„Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem,“ podotýká doktor Černý.
Chlapci mají méně vyspělou imunitu
Autoři studie, která vyšla v časopise Biomedicines, se při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T lymfocyty, jež jsou pro udržení rovnováhy imunitního systému zásadní. Posuzují totiž škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Když se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie – ať už potravinová, respirační nebo jiná.
Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané neboli indukované, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Zpočátku máme těch získaných mnohem méně než těch přirozených, protože před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod ovšem nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají již během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídá o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů.
„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ shrnuje Černý.
Probiotika, která podpoří dozrávání imunity
Podle vědců z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK lze předpokládat, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly představovat ukazatel budoucího rizika rozvoje alergií.
„Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ upozorňuje doktor Černý, ale připouští, že v budoucnu by nová zjištění mohla přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů.
„Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako tzv. „probiotická vakcína“ do 48 hodin od narození. Po podání tohoto preparátu měly děti menší množství opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Mikroorganismů, které by šlo takto využívat, je však daleko větší množství a my zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému,“ uzavírá Viktor Černý.
