Většinu infarktů si lidé způsobí sami, a to nezdravým způsobem života. Rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob je hlavně kouření a také nadváha.
Naopak dobře je na tom Česká republika s kojeneckou úmrtností, která je velmi nízká, a relativně nízký je i výskyt tuberkulózy a infekce HIV/AIDS. Dobrým trendem je pokles úmrtnosti na nemoci srdce a cév, zejména na infarkt.
Informuje o tom publikace Jak jsme na tom - A co dál?, kterou zveřejnilo Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Charakterizuje českou společnost, upozorňuje na slabiny i silná místa.
Velkým problémem je podle expertů obezita: Češi jsou třetí a Češky čtvrté nejtlustší v Evropě. Vedou muži a ženy z Jugoslávie, v rámci Evropské unie vítězí Řekové a Řekyně. Nejméně obézních mužů je ve Skotsku, nejméně obézních žen na Slovensku.
V konzumaci ovoce a zeleniny, které přispívají k prevenci onemocnění srdce a cév a některých druhů rakoviny, jsou obyvatelé Česka na jednom z posledních míst v Evropě. Hůře je na tom už jen Slovensko.
Problémem České republiky je kuřáctví - pravidelně totiž kouří každý čtvrtý dospělý; pětina žen a třetina mužů, v rámci Evropy ale stále ještě Česko patří k zemím s nižším podílem kuřáků, nejvíce kouří Řekové, nejméně Švédové.
Autoři publikace oceňují, že úmrtnost v Česku klesla ve všech hlavních skupinách příčin úmrtí. Největší podíl na tom mělo snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, tedy skupiny nemocí, jež zahubí nejvíce lidí.
Úmrtnost na zhoubné nádory sice mírně klesá, ale počet nově zjištěných případů výrazně roste. Česko je v čele žebříčku úmrtnosti na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Naproti tomu v kojenecké úmrtnosti je na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi - z tisíce kojenců zemřou čtyři, menší čísla vykazují jen Švédsko a Finsko, naopak Maďarsko uvádí dvojnásobek. V Česku je velmi málo lidí s tuberkulózou a HIV/AIDS.