Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Návštěva očkovacího centra by měla proběhnout ideálně nejpozději šest týdnů před odjezdem, před letní sezónou tedy právě v tomto období. Před cestou do exotiky ale i Evropy totiž odborníci doporučují konzultovat očkování, za tzv. cestovatelský základ se považuje vakcína proti žloutence typu A a B, která se případně doplňuje o další očkování či léky podle cíle dovolené a plánovaných aktivit.
Patříte-li k cestovatelům objevujícím krásy české krajiny, nebo vás lákají evropské a exotické destinace, začněte v dostatečném předstihu myslet na přípravu před dovolenou. Cestovní medicína vám pomůže užít si okamžiky odpočinku bez zbytečných zdravotních potíží. Nehledě na to, jak daleká je vaše cesta, navštivte před odjezdem specializovanou ordinaci, kde vám poradí se zdravotní prevencí.
I když budete včas chráněni očkováním či preventivními léky, nevystavujte se zbytečnému rizikovému chování v průběhu dovolené. Podlomený organismus je totiž náchylnější k různým nákazám či úrazům.
Známé i neznámé nemoci Středomoří – od žloutenky k papatači
Každé léto směřuje do zahraničí statisíce Čechů, organizovaně s cestovní kanceláří nebo tzv. na vlastní pěst. Vedle sousedních zemí patří k nejpopulárnějším oblastem zejména jižní Evropa. Epidemiologická situace v této lokalitě však často nebývá stejně příznivá jako u nás.
„Ve Středomoří stejně jako v tuzemsku se běžně vyskytují nemoci způsobené viry jako například žloutenka A, i bakteriemi jako jsou meningokok či pneumokok, proti kterým se dá účinně chránit očkováním. Zaznamenáváme zde však i méně známé nemoci, proti kterým očkování neexistuje. Uveďme například papatači, viscerální leishmaniózu či různé typy horeček od středomořské, přes západonilskou až po krymsko-konžskou,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.
Průběh těchto nemocí a jejich závažnost se liší. Může se objevit několikadenní horečka, vyrážka, zánět mozkových blan i stav připomínající ebolu. Společným znakem všech těchto onemocnění je přenos hmyzem resp. klíšťaty a neexistence očkovací látky. Základní preventivní opatření představuje používání repelentu. To platí obzvláště pro malé děti, starší a chronicky nemocné osoby, cestovatele s oslabenou imunitou a těhotné ženy. Dovolenou však mohou zkomplikovat komukoliv, kdo nemyslí na prevenci.
V jižní Evropě se místy vyskytuje i klíšťová encefalitida (vloni došlo k nákaze českých cestovatelů i v Chorvatsku) a vzteklina, u kterých je možné využít ochranu včasným očkováním. Vzteklina je přitom smrtelná nemoc, která bez ochrany očkováním končí fatálně.
Ve Středozemí se nedoporučuje konzumace syrového masa a tepelně neupravených mléčných výrobků či plodů moře. Mimořádně důležité je dodržování tohoto opatření u těhotných žen.
Základem pro bezpečné cestování je očkování proti žloutence A a B
„Základ pro cestu do méně rozvinutých i vyspělých zemí představuje očkování proti virové hepatitidě (žloutence) A a B. Do chudších oblastí světa je důležité přidat jednu dávku vakcíny proti břišnímu tyfu. Obě tyto nemoci může cestovatel přivézt domů ještě před nástupem prvních příznaků a vystavit tak nevědomky riziku nákazy mnoho dalších osob, zejména z nejbližšího okolí – rodinu, přátele, kolegy, sousedy,“ upozorňuje na základy prevence cestovatelských nemocí doc. Maďar. Další očkování a jiné druhy ochrany se volí tzv. na míru podle individuálních rizikových faktorů, jako jsou věk a zdravotní stav cestovatele, užívané léky, délka a charakter pobytu v cizině, plánované výlety, způsob ubytování či stravování a další.
Pokud Češi v létě opustí oblíbené tuzemsko či Středomoří (včetně severní Afriky), míří většinou za exotikou do Asie. Letní období, které na severní polokouli charakterizuje období dešťů, tam přináší nejen úchvatnou floru a faunu, ale také větší množství bodavého hmyzu a vyšší pravděpodobnost nákazy horečkou dengue, chikungunya, malárií či japonskou encefalitidou.
Možnost preventivního očkování přitom existuje jen proti japonské encefalitidě, u ostatních je nutné využít ochrany pomocí repelentu. Ten by si měl cestovatel aplikovat i během dne, a to i pokud se pohybuje v městech mimo divokou civilizaci. Roste totiž počet cestovatelů, kteří se nakazí horečkou dengue ve městě, protože její přenašeč komár Aedes vyhledává obydlená místa.
Zdravotní nástrahy číhají na cestovatele i v ČR
Česká republika se v posledních letech stává velmi oblíbenou destinací pro trávení letní dovolené. Avšak i pobyt u nás v přírodě přináší řadu zdravotních rizik jako například nákazu klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou. Sezóna výskytu klíšťat, jež tyto nemoci přenáší, většinou začíná v březnu a končí v listopadu. „Pravděpodobnost kontaktu s klíštětem infikovaným virem klíšťové encefalitidy je vysoká právě v místech, které patří mezi nejoblíbenější turistické cíle, jako jsou jižní Čechy, Vysočina, jižní Morava nebo i Střední Čechy. Nakazit se ovšem v dnešní době může člověk ve všech krajích ČR,“ přibližuje doc. Maďar.
Spolehlivou ochranu proti klíšťové encefalitidě představuje očkování, jako doplněk poslouží také repelent. Mezi další infekce vyskytující se na našem území, proti kterým se dá bránit včasnou vakcinací, patří černý kašel, žloutenka typu A, meningokokový zánět mozkových blan, černý kašel nebo zápal plic vyvolaný pneumokoky. Ty se mohou přenášet prostřednictvím jídla, rukou či vzdušnou cestou.
Jak se chránit před žloutenkou?
Neblahou vzpomínkou na letní dovolenou se pro cestovatele může stát žloutenka. Hepatitida typu A a B patří mezi virová onemocnění napadající jaterní tkáň.
K přenosu žloutenky typu A dochází orální cestou. Člověk se může nakazit prakticky kdekoliv, a to nejen v exotických destinacích, ale i v Evropě či u nás. Virus žloutenky typu A je velmi odolný. Na kontaminovaném předmětu přežije bez problémů i několik týdnů. Cestovatelé by si tak měli dát pozor na konzumované jídlo a pití, držadla v dopravních prostředcích, madla nákupních vozíků i bankovky. Naopak pro žloutenku typu B je charakteristický přenos tělními tekutinami, včetně nechráněného pohlavního styku. Nebezpečí však hrozí i při při tetování, piercingu, akupunktuře, návštěvách kosmetických salónů, při zubních ošetřeních či lékařských zákrocích.
Nejspolehlivější prevencí proti nákaze žloutenkou typu A a B je očkování. To se doporučuje nejen při cestách za exotikou, ale i po evropských státech a je považováno za tzv. cestovatelský základ. Ochranu poskytuje kombinovaná vakcína, která se očkuje ve třech dávkách. Již po druhé dávce vakcíny (tedy cca po šesti týdnech od zahájení očkování) poskytuje vakcinace dostatečnou ochranu, která se po přeočkování třetí dávkou (cca po půl roce od zahájení očkování) stává dlouhodobou.
Přečtěte si také
Svědění - aktuální téma nadcházející letní sezóny
