FEJETON - Takový nevítaný host.

( Jan Žamboch | přečteno: 6586x )

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

Takový nevítaný host.

Mitochondrie - stojí za to se s nimi seznámit, jejich minulost není nudná. Prozradím to rovnou - podle všeho se ještě jako bakterie před nějakou 1 a půl miliardou let prostě nastěhovaly do jiných buněk a, zpočátku zjevně nevítány, tam setrvaly podnes.

Jenomže proč jim to ty jiné buňky trpěly? Prostě proto, že se jich nedokázaly zbavit -- ani dnes nejsou bakterie žijící uvnitř jiných buněk ničím neobyčejným. A proč se ty bakterie do oněch buněk nastěhovaly? Protože jim tam vyhovovalo prostředí -- bylo tam poměrně dost živin. Bakterie navíc dokázaly tyto živiny, které byly pro hostitelskou buňku odpadem, mimořádně účinně využít. Hostitelská buňka uměla (a dodnes je tomu tak) z jedné molekuly glukózy získat jen dvě molekuly ATP, což je všeobecně využitelné palivo, zatímco parazitující bakterie uměla (a dodnes umí) ze zbytků tohoto štěpení získat dalších asi 30 molekul ATP. A pokud si je všechny nenechá pro sebe, což nenechá, pak je to pro obě strany výhodné, celý systém pak může lépe odolávat nástrahám světa a stát se všeobecně rozšířeným. A byla tu ještě jedna výhoda - bakterie totiž dokázala při zužitkování odpadu využívat a detoxikovat v té době značně se rozmáhající prudce jedovatou škodlivinu - kyslík.

Jenomže jak tato smělá tvrzení dokázat. Nijak, ostatně sama snaha něco dokázat je pro vědu škodlivá, protože člověka mimovolně nutí jisté věci přehlížet a jiné vidět i tam, kde nejsou. Nicméně zatím nemůžeme nevidět, že například dvojitá membrána obklopující mitochondrie je zvláštností, která poukazuje na to, že se do buňky dostalo cizí těleso. K tomu se navíc vnější membrána podobá membráně buňky, zatímco ta vnitřní je podobná membráně bakterií -- například již zmíněná tvorba ATP probíhá v mitochondrii na vnitřní membráně a to pochodem velmi podobným pochodům známým z vnější membrány bakterií. Některé látky, které blokují tvorbu bílkovin v bakteriích, blokují tvorbu bílkovin i v mitochondriích, ale ne v jiných částech buňky. Shodný je i první krok tvorby bílkovin v mitochondriích a bakteriích, který v jiných částech buňky probíhá odlišně. Mitochondrie mají vlastní DNA, která je stejně jako u bakterií uspořádána do kruhu (to ovšem neplatí pro mitochondrie některých řas a některých jednobuněčných organismů), zatímco v buněčném jádře je DNA uložena po částech v chromosomech..Těch náznaků je více, jsou zde však i skutečnosti, které teorii o bakteriálním původu mitochondrií nesvědčí. Například genetická informace mitochondrie není úplná, mnoho mitochondriálních bílkovin je kódováno v jádře, ale to se vysvětluje postupným přenosem DNA z mitochondrie do jádra. V buňce jsou například dva druhy enzymu zvaného superoxid dismutáza, oba jsou kódovány v jádře, nicméně jeden je určen pro mitochondrii -- ten je svou strukturou mnohem bližší bakteriálnímu enzymu se stejnou funkcí. A když už jsme u mitochondriální DNA -- setkáme se tu s jiným kódováním informace, než v jádře buňky. To odporuje teorii, že všechno živé je potomkem jediného řetízku RNA. Odporuje, ale nevyvrací -- je možné ustát tvrzení, že k přeměně kódování v DNA mitochondrie došlo poměrně nedávno, kdy mitochondriální DNA kóduje již jen poměrně málo bílkovin, méně než v samostatně žijících bakteriích. Proto je u mitochondrií možné si představit, že mutace v kódování nezpůsobí neslučitelnost se životem a proto tam k mutacím může docházet (a dochází). Jinak totiž byť i jen drobná změna v kódování způsobí naprostý zmatek v pořadí aminokyselin v syntetizovaných bílkovin, takže tyto bílkoviny jsou naprosto nefunkční a postižená buňka zahyne. Proto se kódování informace drží nezměněno u všech forem života.

Mitochondrie nejsou jedinou buněčnou organelou, která pravděpodobně má bakteriální předky. Rostlinné buňky obsahují vedle mitochondrií ještě organely souhrnně nazývané plastidy. Nejznámějším typem plastidu jsou chloroplasty, ve kterých probíhá fotosyntéza, méně jsou známy třeba amyloplasty -- v nich rostliny skladují škrob. Takový naplněný amyloplast může zabírat prakticky celou buňku a takovéto buňky celý rostlinný orgán -- brambora je typickým příkladem. Příbuznost plastidů s bakteriemi je dokonce ještě zřejmější než u mitochondrií.

V biologii si člověk pomalu zvykne na to, že většina řešení s největší pravděpodobností pochází od jediného prototypu, který se prosadil. Je proto trochu překvapivé, že mitochondrie a plastidy jsou s největší pravděpodobností potomky různých bakterií. Dokonce je pravděpodobné, že mitochondrie živočichů a rostlin mají jiného předka, než například mitochondrie jednobuněčných améb.

Jan Žamboch

Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!

Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Obáváte se nákazy koronavirem?

66%
34%
Zatím hlasovalo 159 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Exspirace očních čoček

Od oční lékařky jsem dostala oční čočky (2,5 +),které mají exp.dobu 8/2000.Můžu tak dlouho prošlé čočky nosit nebo je mám raději vrátit.Děkuji Klímková

Zánět průdušek (bronchitis)

Chronický zánět průdušek je charakterizován chronickým nebo opakovaným kašlem s produkcí sputa po dobu 3 měsíců v roce po více než dva roky. Onemocnění postihuje hlavně dospělé, spíše vyššího věku...

Vědci vytvářejí program, který z řeči rozpozná některé nemoci

Stačí promluvit a vědci zjistí, zda netrpíte některým z neurologických onemocnění - například Parkinsonem. Zatím to zní jako utopie, ale vědci z Vysokého učení technického v Brně už pracují na počítačovém programu, který to prostřednictvím analýzy řeči rozpozná. Řeč se podle brněnských vědců může stát při určení některých diagnóz podobně užitečným nástrojem jako třeba vzorek krve u jiných nemocí.

Kouření zabije ročně víc lidí než virus HIV

Kouření se dá přirovnat k ruské ruletě. Podle statistik tabák zabíjí až polovinu těch, kteří jsou na něm závislí. Jen v České republice denně zemře padesát kuřáků na následky své „vášně“. Kdyby stejné množství lidí zemřelo na otravu nějakým jídlem, jistě by okamžitě zmizelo z pultů a všichni bychom si dali sakra pozor, aby se neocitlo v našem nákupním košíku. Ovšem cigarety si tam hodíme s klidem… Proč se kuřáci nebojí nemocí a zbytečné smrti – a proč se na to stát zatím relativně klidně dívá?

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.