Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Spánek je základní lidskou potřebou. Má vliv na fyzické i psychické zdraví člověka. Pokud je spánek nedostatečný, anebo je nekvalitní, mohou se objevit různé potíže.
Nedostatečný či nekvalitní spánek má negativní vliv na:
- Chování, náladu
- Pozornost, vnímání
- Paměť, schopnost naučit se něco nového
- Imunitní systém
- Váhu
Potřeba a délka spánku se s věkem dítěte mění
- Novorozenci prospí až 18 hodin denně a nevydrží být v kuse vzhůru déle než několik desítek minut. Přitom téměř polovinu spánku zahrnuje tzv. aktivní spánek (neboli REM fáze). Klidný spánek (non-REM) zaujímá pouze asi čtvrtinu celkového času.
- Kojenci s postupným zaváděním určitého režimu, který je závislý zejména na intervalech krmení, začínají od cca 3. měsíce věku rozlišovat denní a noční spánkový rytmus s obvyklou maximální dobou spánku mezi půlnocí a 5. hodinou ranní.
- Kolem 1 roku už převládá spíše klidný spánek nad spánkem aktivním.V tomto období má velký význam zavedení pravidelného spánkového režimu, ale také psychická pohoda v rodině, mezi rodiči navzájem a utváření vztahu rodičů k dítěti.Veškeré dění kolem sebe totiž dítě vnímá velmi citlivě a přiměřeně na něj reaguje. Většina kojenců nespí souvisle, ale opakovaně se budí. Probuzení je často doprovázeno pláčem. Je to zcela normální. Jedná se o tzv. separační úzkost, kdy se dítě může cítit osamocené. Je velmi důležité jej ubezpečit, že jsme ho neopustili a jsme stále nablízku.
- S rostoucím věkem potřeba spánku postupně klesá a spaní přes den postupně ubývá. Zvýšené nároky na odpočinek a spánek se objevují během nemoci, při nadměrné zátěži a také v období růstu. V předškolním věku přibývá klidných fází spánku. Přechody mezi jednotlivými fázemi spánku (aktivními a klidnými) mohou být doprovázeny nočními můrami, které plynulý průběh spánku narušují. Časté noční probouzení provázené křikem nebo pláčem může být rodiči dítěte vnímáno jako nespavost. I tato etapa však pomine.
- Období dospívání je charakteristické zvýšenými nároky po fyzické i psychické stránce. Je též spojeno s vyššími požadavky na délku a kvalitu spánku. Klidné fáze spánku zahrnují největší podíl. Posunuje se doba, kdy chodí dítě spát, do pozdních nočních hodin. Během týdne se zpravidla hromadí spánkový dluh, který je o víkendu potřeba dospat.
Nespavost a poruchy spánku u dětí
Příčiny nespavosti u dětí
K nejčastějším příčinám nespavosti u dětí patří:
- Nevhodný denní režim – důležitý je pravidelný denní režim, pravidelný spánek
- Nedostatek pohybu, krátký pobyt venku
- Stresující zážitky, starosti, strach
- Nevhodné stravovací návyky – velké či chybně složené večeře
- Nevhodné nápoje – černé/zelené čaje, energetické nápoje, sladké nápoje, cola atd.
Novorozenci
U novorozenců bývají poruchy spánku spíše výjimečné. Častěji jsou na vině příliš úzkostliví rodiče a zkreslené představy o přirozených potřebách narozeného miminka. Zejména je-li to první dítě. Není proto možné očekávat, že bude novorozeně spát celou noc. Spánkový režim se utváří postupně a chce to trpělivost.
Kojenci a batolata
Nespavost u dětí v kojeneckém a batolecím věku je v naprosté většině případů podmíněna nesprávnými režimovými a výchovnými přístupy jejichž změnou lze nespavost odstranit.
Jsou-li uspokojeny základní potřeby kojenců, jakými jsou hlad, čistá plena, klidné a spokojené bříško, a vyloučeny jakékoliv zdravotní potíže, bývají poruchy spánku nejčastěji spojené s nevhodnými uspávacími návyky, jako je houpání v náruči, uspávání jízdou v kočárku nebo v autě, usínání při kojení apod. Pokud pak nejsou naučené podmínky pro uspávání dodrženy, dítě je vyžaduje, nemůže usnout, brzy a často se budí, několikrát i v průběhu noci, a dožaduje se svého rituálu. Bohužel si rodiče často neuvědomují, že si tím pletou sami na sebe bič, kterého se budou jen nelehko zbavovat. U malých dětí je velmi důležitá důslednost rodičů.
Předškolní a školní věk
V předškolním věku by už měl být spánek relativně ustálený. Nespavost nebývá častá, přesto se mohou objevit potíže s usínáním nebo s udržením spánku po celou noc. Příčinou je obvykle porucha spánkového režimu a následky nevhodných uspávacích návyků z dřívějšího období. Dítě může vyžadovat přítomnost rodiče při usínání a po jeho odchodu neklidně spí a často se budí. Až u 15 procent dětí tohoto věku se projevuje náměsíčnost, noční děsy, zlé sny (noční můry) a přetrvávající noční pomočování. Tyto poruchy spánku, které se nazývají parasomnie, mají ve většině případů přechodný ráz a ustupují s věkem. Při náměsíčnosti je důležité během spánku dítěte zabezpečit okolní prostředí vzhledem k riziku úrazu. Doporučuje se zachovávat pravidelný režim spánku a bdění. K farmakologické léčbě se přistupuje spíše výjimečně.
V předškolním věku se lze také poměrně často setkat s poruchou dýchání ve spánku – spánkovou apnoí, která je podmíněná zhoršenou průchodností dýchacích cest při zvětšení mandlí. Neléčená apnoe má negativní vliv na pozornost, paměť, ale také na kardiovaskulární systém a metabolické parametry. Léčbou první volby je u většiny dětí odstranění nosní mandle a krčních mandlí.
Dospívající
Výrazným problémem v dospívání je porucha časování spánku během dne – adolescenti uléhají ke spánku v pozdních nočních nebo až ranních hodinách. Dochází ke změně v časování biologických hodin, které jsou nastaveny na pozdější dobu usínání. Následkem je chronický nedostatek spánku, obtížné ranní probouzení, absence ve škole, denní ospalost a zhoršená pozornost. Častý je sklon k nadužívání hypnotik, alkoholu a drog. Léčba je velmi svízelná a často neúspěšná, protože mladiství mají nevelkou motivaci ke změně spánkového režimu. Zpožděná fáze spánku se často pojí i s psychiatrickými onemocněními – jako jsou deprese nebo úzkostná porucha.
Léčba nespavosti u dětí
Základem je rozpoznání příčiny, které se opírá o vyšetření založené na získání co nejpodrobnějších informací ohledně spánkového režimu (např. vedení tzv. spánkového deníku po dobu alespoň 14 dní), projevů nespavosti (problémy s usínáním, časté probouzení, předčasné ranní probuzení), denních aktivit dítěte a rodiny a psychického zázemí v rodině. Důležité je vyloučit jiné onemocnění.
Léčba nespavosti u dětí je založena zejména na režimových opatřeních. U malých dětí je velmi důležitá důslednost rodičů. Je-li nespavost spojena s nevhodnými uspávacími návyky, je nezbytné zvolit postup k jejich trvalému odstranění. Zavedením pravidelných rituálů, vedoucích ke zklidnění fyzické i psychické aktivity dítěte, se dítě připraví na to, že je čas jít spát. Usínání by mělo následovat již bez jakýchkoliv doprovodných činností. Dbejte na pravidelnou dobu uléhání a vstávání, zajištění příjemného a klidného prostředí ke spánku a obzvláště na to, aby se dítě cítilo v bezpečí, vědělo, že se na něj nezlobíte a že jej máte rádi.
U školních dětí (především dospívajících) dohlížejte na dodržování zásad spánkové hygieny. Zejména se snažte omezit před spaním nebo přímo v posteli sledování televize a přístup k internetu či mobilnímu telefonu, přes den by měly mít děti dostatek fyzické aktivity, nejlépe venku na čerstvém vzduchu, a také dostatek slunečního světla. Zcela vyloučena by měla být konzumace energetických či kofeinových nápojů. Samozřejmostí by měl být striktní zákaz kouření.
Vhodným doplněním jsou psychoterapeutické techniky, zaměřené na úpravu spánkových návyků a odstranění úzkosti.
Pomoci mohou také teplé nápoje a uklidnující vůně. Vhodný je meduňkový čaj nebo ohřáté mléko s medem či agávovým sirupem. Velkým pomocníkem jsou i vonné uklidňující svíčky či oleje. Pořiďte si olej z levandule, heřmánku nebo meduňky, nakapejte do aromalampy, smíchejte s vodou a zapalte. Menším dětem můžete do postýlky pořídit bylinné polštářky, které jim dejte třeba k nohám. Ideální jsou levandulové, fenyklové nebo chmelové.
K použití léčivých přípravků se přistupuje až ve chvíli, kdy ostatní postupy selhávají nebo trpí-li dítě úzkostmi, depresemi, nočním pomočováním či poruchami chování. Vhodnost použití jakýchkoliv (i bylinných) přípravků u dětí nejprve konzultujte s dětským lékařem.
Oblíbenými přípravky jsou také homeopatika, která nejsou věkově ani jinak omezena a mohou být použita u celé škály poruch spojených se spánkem. Úspěšnost léčby je však ovlivněna správným výběrem léku.
- Aconitum 5CH: Vhodný pro dítě, které zažilo šok, prožívá úzkost, neklid. Dítě skřípe zoubky nebo tře dásněmi o sebe. Když se probudí, tak úzkostně pláče. Často má teplotu bez důvodu.
- Argentum nitricum 5CH: Je vhodný pro dítě, které se snadno rozruší a pak nespí. Zbrklé, lekavé, které má často průjem ze strachu a škrundá mu v bříšku.
- Arsenicum album 5CH: Bude působit na dítě, které m á strach být samo, a vynucuje si spánek s rodiči. Pro napjaté dítě, které s přicházejícícm večerem zneklidní a nejhorší obtíže má kolem půlnoci.
- Belladonna 5CH: Vhodná pro neklidné dítě trpící nespavostí při vysokých horečkách. Vhodná pro děti s prudkce nastupující horečkou, s divokými sny.
- Chamomilla 5CH: Když rostou první zoubky, při infektech a svědivých projevech kožních problémů.
- Cypripedium: Pro dítě, které trpí nespavostí, ale je radostně a v noci si chce hrát.
Výběru homeopatika by měl předcházet podrobný rozhovor s homeopatem nebo zkušeným lékárníkem. Není-li tato možnost, existují rovněž kombinované homeopatické přípravky, které zahrnují větší množství symptomů najednou. Nejsou však univerzální, pokud dítě nespadá do charakteristických příznaků ani jednoho z obsahových homeopatických složek, nemusejí být účinné. Jedná se o sirup Sedalia® a tablety rozpustné v ústech Sédatif® PC.
Prevence nespavosti
- Pravidelný denní režim, pravidelný spánek
- Večerní rituál, zklidnění
- Vhodné podmínky na spaní – vhodná postel, správná teplota a podobně
- Pomoci může i bylinkový čaj, teplé mléko s medem a podobně
Výjimkou jsou samozřejmě situace, kdy je dítě nemocné, trpí horečkou, bolestmi, rostou mu zoubky apod.
V případě, že potíže s usínáním a spánkem přetrvávají, pak se určitě vyplatí poradit se s pediatrem. Ten může doporučit další vyšetření, například specializované spánkové vyšetření dětí.