Jaké známe poruchy nálady

Jak vypadá člověk s depresivním onemocněním? Jak poznáme na sobě, že jsme depresivní? Deprese není jen ten stav, když někdo v kavárně tvrdí, že "má depku" a myslí tím nespokojenost se stavem svých věcí. Deprese není jen to, že nás nic nebaví. Ale může tak začínat... Jak tedy depresi poznat?

Odborníci na pochody a stavy psychické popsali několik syndromů (souhrn příznaků) poruch nálady, v první řadě syndrom depresivní a manický (opak deprese) a také několik variet depresivního onemocnění u různých věkových skupin a speciálních stavů.

Depresivní syndrom

V popředí příznaků deprese stojí patologická smutná, sklíčená nálada, většinou doprovázená pocity beznaděje, bezmoci a pesimismu, neschopností se radovat. Depresivní nemocný má pocity viny, pocity ztráty smyslu života, nemá zájem o koníčky a záliby jako dříve. Nemá chuť na sex. Bývá také nadměrně ustaraný a v napětí, někdy se dožaduje opakovaných ujištění, že nic neprovedl. Mívá pokles energie, je unavený, malátný. Celková zpomalenost se projevuje i v tempu pohybu, myšlení i řeči. Jakékoliv rozhodování vyžaduje nadměrnou námahu.

Přítomny jsou také poruchy paměti, potíže se soustředěním. Nemocný polehává, odkládá činnosti, vyhýbá se kontaktům s lidmi, izoluje se. Navíc se přidružují i tělesné příznaky – nespavost, typické je například časné ranní probouzení, nechutenství s úbytkem váhy, bolesti hlavy, poruchy trávení, zácpa, tíže končetin. Nejvážnějším příznakem bývají myšlenky na smrt, plánované sebevražedné myšlenky a pokusy.

Podle toho, které příznaky převažují, rozdělujeme syndrom depresivní na:

• syndrom úzkostný, kdy nemocný naříká, pláče, je neklidný, má sebeobviňující myšlenky a často se vystupňuje až k záchvatu neklidu a agrese,
• syndrom stuporózní, kdy dominuje útlum, ochablost, nehybnost, nemluvnost,
• syndrom delirantní, zde jsou v popředí nereálné sebeobviňující myšlenky: zapříčinil jsem velké neštěstí, moje rodina bude za mne navěky trpět, jsem nejhorší člověk na světě, ...),
• syndrom vegetativní, kde se smutek projevuje spíše v tělesné sféře, řečí orgánů.
,

Manický syndrom

Hlavním příznakem je rozjařenost, nadměrně dobrá nálada z nepochopitelné motivace. Někdy ale bývá manický pacient naopak podrážděný, zlostný, agresivní, hlavně je-li mu v něčem bráněno. Duševní činnost je zrychlená, dochází až k k myšlenkovému trysku, ulehčená, řeč je překotná jako vodopád, někdy až nesouvislá. Nemocný mánií má vysoké sebehodnocení, dělá unáhlené závěry, cítí se s nadlidskými schopnosti, neunavitelný, nemá potřebu spát. Objevují se tendence do všeho zasahovat, vše zlepšovat. Nemocný všemu rozumí, nadměrně utrácí, nakupuje, nereálně plánuje, má zvýšené libido, dopouští se excesů v pití alkoholu, erotice. Toto chování vyvolá většinou nevoli okolí, na kterou nemocný reaguje dalším podrážděním a agresí.

Klasická endogenní deprese, zvaná též velká

Tato deprese odpovídá zhruba popisu depresivního syndromu.

Bipolární afektivní porucha

Stav, při kterém se, zjednodušeně řečeno, střídají syndrom depresivní a manický, kdy nálada cykluje "odshora dolů", většinou ale nepravidelně.

Rekurentní depresivní porucha

Jedná se o je opakovaný výskyt (několikrát během života) pouze depresivních epizod.

Dysthymie

Chronická deprese lehčího typu, často dlouhá léta trvající, nedosahuje takové intenzity jako depresivní stav těžký, nálada kolísá mezi menší depresí a normální náladou.. Začíná pozvolna, plíživě.

Sezonní afektivní porucha (atypická deprese)

Tato porucha se od klasické deprese liší tím, že nemocný má kromě únavy a nezájmu naopak velkou chuť k jídlu, přejídá se sladkostmi, stále by ležel a spal. Objevuje se hlavně v podzimních a zimních měsících. Svým průběhem se podobá zimnímu spánku medvědů. Dobře reaguje na fototerapii (více v článku Léčba deprese).

Reaktivní deprese

Deprese je zaviněná vnějšími nepříznivými okolnostmi, často ztrátou milované osoby, katastrofickou událostí apod. Bez vyvolávající příčiny by nezačala. Bývá spojena s úzkostí.

Deprese spojené s různými obdobími života

Deprese ve stáří se někdy hůře rozeznává, bývá většinou spojena s jinými chorobami, sníženou mobilitou seniorů, truchlením nad ztrátou blízkých osob apod. Někdy bývá zaměňována s demencí, ale zde se po nasazení antidepresiv kognitivní stav seniorů zlepšuje. Staří lidé někdy mají tendenci depresi vysvětlovat tělesnými onemocněními. Deprese ale ke stáří automaticky nepatří!

Deprese v dětském věku má některé odlišnosti, zejména to, že se nemusí projevovat smutnou náladou dítěte, ale spíše "poruchami chování", zlobením a záškoláctvím nebo nezájmem o své okolí, hry apod. Často se zhorší situace dítěte v kolektivu, upadá školní prospěch.

Poporodní deprese se objevuje u žen relativně často a je způsobena prudkým poklesem estrogenů a progesteronu v poporodním období. Je doprovázena emoční labilitou, plačtivostí, často úzkostnými stavy, strachem o dítě, nebo naopak nezájmem. Je nutno na ni myslet a sledovat, zda se stav matky nezhoršuje, v případě velkého prohloubení deprese může být ohrožen i život dítěte a je na místě hospitalizace depresivní matky.

Deprese v klimakteriu je také způsobena poklesem estrogenů, ale chronickým. Na depresi se podílejí i další faktory – strach ze stárnutí, další somatické choroby, "syndrom prázdného hnízda", potíže ve vztahu s partnerem, apod. Kromě typické léčby deprese (více v článku Léčba deprese) lze s úspěchem indikovat nasazení hormonální substituce.

Larvovaná deprese bývá také někdy nazývána "deprese bez deprese". Porucha nálady u ní bývá v pozadí, hlavním příznakem je "orgánová řeč". Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, pískání v uchu, závratě nebo celkovou slabost. Vždy je však nutno vyloučit tělesnou příčinu potíží. Stav může i souviset se studem být psychicky nemocen, se strachem z reakce okolí – podobně, jako je popsáno v článku Co s námi úzkost dělá aneb drobný pohled do psychosomatiky.

Deprese u somatických onemocnění je velmi častá. Objevuje se u mnoha závažných chorob (somatopsychika), zejména cukrovky, ischemické choroby srdeční, hypertenze, Parkinsonově chorobě, hypofunkci štítné žlázy, některých autoimunitních onemocnění a dalších chorobách. Někdy souvisí i s léčbou, některé léky fungují jako depresogeny, to znamená, že depresi vyvolávají.

Je deprese léčitelná?

Všechny typy depresivních onemocnění lze léčit, nejlépe kombinací psychofarmak a psychoterapie (více v článku Léčba deprese) tak se nebojte zajít za odborníkem. Lépe za odborníkem zajít, než na depresi bídně zajít!