Nehody na kole mohou být velmi vážné. Ta, kterou prožila paní Iveta, naštěstí skončila ještě docela dobře. A to všechno kvůlu klobouku...
Bylo mi 12 let, s bratrem a kamarádkou jsme se jeli vykoupat k rybníku vzdálenému asi 3 km. Cesta byla nejprve do kopce a potom prudký kopec dolů. Měla jsem na hlavě klobouk (výhra z dopravní soutěže), kterými mi chtěl při rychlé jízdě ulétnout. Pokusila jsem se ho chytit, přibrzdila jsem, ale na štěrku jsem dostala smyk, dále jsem už nevím. Až když ke mě přišel pán, který viděl můj následný pád. Vzal mě k nim domů, tam jsem se umyla, byla jsem od krve snad všude. Dovezl mě autem domů, rodiče z toho byli v šoku, taťka jel se mnou do nemocnice. Nic jsem neměla zlomeného, jen velké odřeniny a jeden vyražený a jeden přeražený zub. Vždy když jedu po té nešťastné silnici, říkám, že tady někde je ten můj zub.
Iveta Slavíková
Přidat nový komentář