Nehody na kole mohou být velmi vážné. Ta, kterou prožila paní Iveta, naštěstí skončila ještě docela dobře. A to všechno kvůlu klobouku...
Bylo mi 8 let, byl to rok 1960. Bydleli jsme ve Vršovicích. Jezdila jsem do školy tři stanice elektrikou. Ten den jsem šlado školy jako každé ráno. Čekala jsem na tramvaj, ale dlouho nejela, tak jsem tam poskakovala. A najednou jsem viděla, že tramvaj už přece jen jede, nekoukala jsem na levou ani na pravou a rozběhla jsem se na stanici. Ale ouha, na stanici jsem nedoběhla a nevěděla jsem o sobě. Probrala jsem se až v nemocnici. Měla jsem těžký otřes mozku a bolela mě moc hlava - šili mi ránu na hlavě. Řidič se za mnou přišel několikrát podívat, byl z toho celý vyděšený. Od té doby se bojím přecházet silnici. I když je mi dost přes padesát, tak se pořád bojím.
Libuše Poslušná
Přidat nový komentář