Riziko rozvoje nádorů vaječníků v populaci není velké, onemocní asi 1,7 % žen. Existuje ale skupina těch, které mají k nádorovému bujení ve vaječnících dědičnou dispozici – jsou nosičkami mutací čili poruch genu BRCA1 a BRCA2. U nich není riziko 1,7%, ale až 60% nebo vyšší. Právě onemocnění žen s dědičnou dispozicí sloužilo ve výzkumu jako model, na němž lékaři zjišťovali mechanismus jeho vzniku, další rizikové faktory a možnost, jak vyhledávat pacientky s vysokým rizikem nemoci. U rakoviny vaječníků totiž nefunguje princip vyhledávání nemocných pomocí plošného screeningu, jako je tomu například u rakoviny děložního čípku.
Nalézt v populaci ženy s vysokým rizikem rakoviny, a právě jim nabídnout účinné preventivní postupy, je ale pro lékaře stále oříškem. Jedinou v současné době využívanou prevencí tohoto typu rakoviny je odstranění vaječníků a vejcovodů pacientkám ve vysokém riziku onemocnění. Současný výzkum ale přináší naději na zlepšení prevence. Výzkumníci totiž přišli na to, jak v rizikové skupině žen s BRCA1/2 najít právě ty, které rakovinou vaječníků onemocní. Zároveň vědci otevřeli další obrovskou oblast bádání, domnívají se, že zřejmě dokážou riziko onemocnění takových nemocných snížit.
Odpovědí jsou laktobacily
„Přišli jsme na to, že ženy, které mají specifické zastoupení bakterií v pochvě, častěji onemocní rakovinou vaječníků. Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají. Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit a brzy snad budeme moci navodit zde stav, kdy riziko rozvoje nádoru vaječníků snížíme. Mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ vysvětluje jeden z českých vědců, kteří se na výzkumu podíleli, prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce (NNB).
Dohromady lékaři do studie zahrnuli 360 žen s rakovinou vaječníků a dalších 220 žen s dědičnou dispozicí (BRCA1/2) z několika evropských zemí, nejvíce jich ale bylo z České republiky, tvořily polovinu všech vyšetřovaných. Šlo o pacientky Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a NNB a Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Významně výsledkům přispěl nejen počet nemocných, ale také podíl českých odborníků na tvorbě koncepce výzkumu.
Odstraňování orgánů jako prevence rakoviny
Preventivní odstraňování orgánů kvůli hrozící rakovině se v ČR provádí již 20 let. Dle zahraničních i domácích doporučení operace pacientky podstupují na prsech, vaječnících a vejcovodech; stejně jako před časem americká herečka Angelina Jolie.
„Dědičné dispozice známe a víme, jak se k nim postavit. Ale stále se snažíme péči o pacientky s BRCA zlepšovat. Naději vidíme hlavně v pokroku molekulární diagnostiky a snížení jejích nákladů. Před dvaceti lety genové vyšetření trvalo rok i déle a stálo 50 tisíc korun. Dnes je laboratoř schopna udělat vyšetření za 14 dnů a náklady jsou pod 20 tisíci. Oproti době před dvaceti lety navíc v laboratoři nevyšetří pouze dva geny, ale celý panel genů – až 200 najednou,“ říká prof. Zikán s tím, že ne každá potřebná pacientka se však k vyšetření dostane.
„Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku, ošetřující lékaři je zkrátka neindikují,“ poukazuje onkogynekolog prof. Zikán, podle nějž navíc není dostatek pracovišť, která by adekvátně pečovala o ty zdravé pacienty, jejichž genetické vyšetření opravdu dědičnou dispozici k rakovině prokázalo. Řešením by měla být specializovaná centra, která by péči poskytovala podobně, jako je tomu například u Komplexních onkologických center pro onkologicky nemocné.
Snížení rizika vzniku nádorů
Odborníci ale zdůrazňují také další aspekt výzkumu, jehož výsledky nedávno otiskl prestižní medicínský časopis Lancet. Potvrdilo se, že zastoupení bakterií v pochvě ovlivňuje riziko vzniku nádorů.
„Dosud se vědělo, že u rakoviny tlustého střeva složení mikrobů ve střevě ovlivňuje riziko, stále jde ale o poměrně novou informaci. Nyní přicházíme s tím, že u gynekologických nádorů nejde pouze o dědičnou dispozici nebo například o infekci karcinogenním virem – papilomavirem, ale že velkou roli hraje také složení bakteriálního prostředí v pochvě. Neovlivníme genetickou dispozici ani nedokážeme primárně vyhladit infekci, ale složení bakterií v pochvě, ve střevě nebo jiných částech organismu ovlivnit můžeme. Práce se tak stává dalším stavebním kamenem do mozaiky, která naši pozornost směřuje k výzkumu bakterií v lidském těle, protože i ony mohou riziko rakoviny významně ovlivňovat,“ uzavírá prof. Zikán.
Rakovina vaječníků a vejcovodů
Pouze 35 % žen s rakovinou vaječníků má šanci, že bude v horizontu 5 let žít. Pokud je nemoc rozpoznána včas, množství žen, které mají šanci na vyléčení rakoviny vaječníků, roste až na 90 %. Léčba nádorů vaječníků a vejcovodů je složitá a kombinovaná, zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, biologickou léčbu, hormonální léčbu, či různé kombinace těchto metod. Nejdůležitější v rámci prevence rakoviny vaječníků jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá perzistující cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měl být pravidelně kontrolován a eventuálně biopticky ověřen k vyloučení nádoru.
Zdroj: Onko maják
