.jpg)
.jpg)
U lidí se zaměstnáním na plný úvazek představuje nemoc více problémů než samotné příznaky onemocnění. Je třeba totiž řešit uvolnění z práce a také snížení příjmu, které z pracovní absence vyplývá. Nemoc lze řešit dovolenou, nebo mnoho lidí také chodí do práce nemocných, to je ale zdraví nebezpečné pro něj i jeho okolí.
I z těchto důvodů čeká nemocenskou od příštího roku zásadní změna. Mělo by dojít ke zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské, během nichž nemocný nedostává žádnou náhradu mzdy.
Čtěte také: Co dělat při ztrátě průkazu pojištěnce?
Jak je to nyní
V případě, že jde zaměstnanec na nemocenskou, první tři dny nedostane vůbec žádnou náhradu mzdy. Od 4. do 14. dne poskytuje náhradu zaměstnavatel, od 15. dne stát. Do 30. dne nemocenské zaměstnanec dostává 60% svého platu, do šedesátého dne 66% a poté 72%. Maximální délka nemocenské je 380 dní.
Čtěte také: Jak dlouho má být uložena u lékaře dokumentace pacienta
Tři dny za 60%
Nově však budou proplaceny už i první tři dny, k čemuž by mělo dojít už od července příštího roku. Lidé na nemocenské přitom dostanou 60% denního vyměřovacího základu. Jako kompenzace pro zaměstnavatele poslouží snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což by mělo ve výsledku činit přibližně 3,5 miliardy korun.
Ačkoli to jistě povede ke zvýšení případů pracovních neschopností, má změna zamezit tomu, aby zaměstnanci chodili do práce nemocní.
Čtěte také: Kdy máme nárok na dopravu k lékaři sanitkou?
Dále se plánuje změna systému získávání neschopenek
Doposud si lékaři mohou vybrat, zda pošlou úřadům údaje o neschopence poštou či elektronicky. Od poloviny roku 2019 by ale měly být tyto dokumenty zasílány pouze elektronicky. Změna na e-neschopenky má především zvýšit efektivitu kontroly zaměstnanců v pracovní neschopnosti.
