Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
Z dosavadních vstupních konzultací vyplývají některé opakující se problémy se životosprávou žen:
- nízká pohybová aktivita způsobená větší únavou a nechutí se hýbat
- tápání ve vhodnějších variantách oblíbených potravin či pokrmů (ženy neví, že existuje varianta, a tak raději nejí, nebo jí a jsou ve stresu z toho, že hřeší)
- nevhodné použití tuků (tuky vhodné pouze na studenou kuchyni používají na tepelnou úpravu)
- nevhodné složení tuků v jídelníčku.
Ukazuje se, že ženy preferují tuky s převahou nasycených mastných kyselin, na úkor tuků s převahou nenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje, roztíratelné rostlinné tuky, ořechy, semena, ryby), které podporují snižování hladiny cholesterolu v krvi a snižují celkové srdečně-cévní riziko. Ženy mají také často v dobré víře bizarně poskládaný jídelníček na základě „osvědčených“ rad.
Dostatečný příjem vápníku a vitaminu D
Edukace žen v rizikovém období jsou zaměřené, vedle dalších důležitých zásad, zejména na složení tuku v jídelníčku a jeho množství, které může významně ovlivnit kardiovaskulární riziko, na příjem vápníku, s ohledem na zvyšující se riziko osteoporózy, a příjem vitaminu D, který podporuje ukládání vápníku. Vitamin D získáváme až z 90 % ze slunečního záření. Nicméně záleží na ročním období, intenzitě slunění, fototypu i používání ochranných přípravků. Vitamin D je tak velmi často nedostatkový, a tudíž mohou hrát velice důležitou úlohu jeho potravinové zdroje. Problémem však je, že zdroje vitaminu D stejně jako vápníku jsou zároveň více či méně významným zdrojem tuku. Pro dostatečný příjem vitaminu D bychom měli sníst denně např. 2 vejce nebo alespoň obden 100 g tučnější ryby. Nejvýhodnějším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky – co do množství i využitelnosti. Některé rostlinné zdroje jsou také dobré, ale využitelnost vápníku z nich je velmi problematická a nízká. K pokrytí denní potřebné dávky vápníku je potřeba sníst např. 140 g tvrdého sýra. Z rostlinných zdrojů se často uvádí mák (100 g denně), špenát (téměř kilogram za den) nebo chia semena (160 g) – i když jde o dobré zdroje, využitelnost vápníku je nižší a doporučené denní množství se prakticky nedá sníst bez porušení zásady o pestrosti stravy.
Rostlinné nápoje nemohou nahradit mléko
Aktuálně jsou velkým „hitem“ alternativy mléka a mléčných výrobků – různé typy a druhy rostlinných nápojů, které jsou mnohdy vnímány jako vhodnější a zdravější varianta mléčných výrobků. Sójové nápoje mohou být díky obsahu přírodních fytoestrogenů vhodným doplněním jídelníčku žen v období po menopauze, nicméně obsahují také řadu antinutričních látek (díky nimž dochází např. k nižšímu vstřebávání některých vitaminů a minerálních látek). U těchto i ostatních rostlinných nápojů je problematické složení s ohledem na nízký obsah sušiny (jen několik procent) – často se jedná pouze o ochucenou vodu. Kvůli „vodové“ chuti se navíc do některých výrobků přidávají látky označené kódem E. V rostlinných nápojích můžeme najít různá „éčka“, do mléka se však žádná „éčka“ přidávat nesmějí. Problematický je u rostlinných nápojů také nízký obsah vápníku. Jejich výhodnou může být nižší obsah tuku, ale důležitý vápník v nich téměř nenajdeme (kromě obohacených variant). U doma vyrobených variant je to pak dle použitého množství základní vstupní suroviny (a také s ohledem na to, zda se jedná o nápoj, ve kterém surovina zůstává rozmixovaná, nebo z ní děláme pouze výluh). U některých sušených rostlinných nápojů byl navíc podle testů VŠCHT opakovaně zjištěn vysoký obsah transmastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a celkové srdečně-cévní riziko.
Rostlinné nápoje mohou sloužit k obohacení jídelníčku, v žádném případě však nemohou nahradit mléko. Jedná se o potraviny zcela odlišného složení. Při nákupu je vhodné sledovat surovinové složení a tabulku výživových hodnot a podle těchto údajů se rozhodnout, zda výrobek koupit. Z testů vyplývá, že jde často o předražené výrobky obsahující malé množství suroviny
(na úrovni několika procent), podle které se výrobek jmenuje (např. obsah mandlí v mandlovém nápoji). Takovou vodou svému zdraví neprospějeme, v některých případech si ani nepochutnáme.
Nejdůležitější a zaručeně fungující rady pro ženy v rizikovém období:
- Určitě nekuřte!
- Jezte pravidelně, raději častěji menší porce. Je to dobrá cesta, jak předcházet nadváze
a obezitě. - Udržujte si přiměřenou tělesnou hmotnost. V případně nadváhy či obezity se snažte hmotnost snížit, ideálně ve spolupráci s odborníkem – nutričním terapeutem.
- Nezanedbávejte pravidelný pohyb. I procházky se počítají. Vaše hmotnost, kosti i nálada to ocení.
- Zapomeňte na „zázračné“ diety.
- Omezte konzumaci tuků. Vybírejte ty výhodnější, s převahou nenasycených mastných kyselin – řepkový nebo olivový olej, kvalitní roztíratelné rostlinné tuky. Omezujte tuky, které vám mohou škodit – máslo, sádlo, kokosový tuk.
- Všímejte si tuků v potravinách. Když tuky v potravinách, tak v rybách, ořeších
a semenech, ne v jemném a trvanlivém pečivu (zejména s polevou či náplní), uzeninách nebo tučných mléčných výrobcích. - Konzumujte více vlákniny. Její zdroje jako luštěniny, celozrnné výrobky, zelenina
nebo ovoce jsou prospěšné navíc i díky vitaminům a minerálním látkám. - Vypijte denně alespoň 2 litry nejlépe neslazených tekutin, to je nutnost.
- Omezte konzumaci omáček, zahuštěných polévek a sladkostí, které si nedávejte na lačno (nikdy nezůstane u malého kousku).
- Dopřejte si dostatečný příjem vápníku. Ideálně alespoň jednu porci odpoledne, protože vápník se dobře ukládá během spánku. Nejvhodnějším zdrojem jsou mléčné výrobky.
- Pozor na přílišné dávky alkoholu a kofeinu. Mohou podporovat návaly horka, výkyvy nálad a negativně ovlivnit množství vápníku v těle.
- Zkuste zmírnit návaly horka, pocení a vysychání sliznic fytoestrogeny v sójových výrobcích. Ale dobře vybírejte, všímejte si celkového složení výrobků, zejména obsahu
a složení tuku.
