K nejznámějším exotickým bylinám patří ženšen, původem z Číny. V překladu ženšen znamená "síla země v podobě člověka". Tvar kořene totiž připomíná lidské tělo.
(Pulmonaria officinalis L.)
Příprava čaje
1 až 2 polévkové lžíce řezané drogy na ½ litru vody. Pijeme rozdělené do dvou až tří denních dávek.
Užívaná část
 |
Nať (Herba pulmonarie) |
Sběr a sušení
Kvetoucí nať sbíráme od dubna do května. Nať získaná brzy po rozkvětu je účinnější. Odstraníme tuhé lodyhy. Sušíme rychle, ve stínu. Teplota při sušení nemá překročit 60 st. C. Drogu je nutné dobře prosušit.
Jak vypadá
Vytrvalá bylina, vysoká 30-40 cm se vzpřímenou lodyhou, která je ve druhém roce (spolu s listy) porostlá chloupky. Listy jsou ve střídavém postavení a jsou široce přisedlé k lodyze. Na koncích lodyh se vytvářejí květy, jejichž kalichy mají růžovou až fialovou a modrou barvu. Kvete v dubnu a květnu.
Kde se rostlina vyskytuje
Plicník je velmi rozšířená rostlina, kterou najdeme ve světlých lesích, kde většinou tvoří bohatý porost.
Co plicníková nať obsahuje
Plicník má vysoký obsah kyseliny křemičité, tříslovin, slizu, saponinů a minerálních látek.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Jak už název napovídá, měla místo v léčbě plicních nemocí včetně tuberkulózy.
Dnes: používá se jak vnitřně tak zevně.
Vnitřně: Droga podporuje vykašlávání a používá se při onemocněních horních cest dýchacích. Působí také hojivě na sliznici trávicího ústrojí, příznivá je hlavně u tíží spojených s poruchou trávení a průjmy. Vzhledem k tomu, že je močopudná, může se přidávat do směsí zvyšujících vylučování moči.
Zevně: Plicník lze použít ve formě obkladů a k omývání. Působí na kůži regeneračně.
Upozornění: Pro obsah pyrolizidinových alkaloidů není vhodné jeho dlouhodobé podávání.
Přidat nový komentář