Prase na operačním stole? Naděje pro pacienty s nemocným srdcem

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

MAGNE B6 Forte Active 20 sáčků

SKLADEM

169 Kč

Do lékárny

MÖLLER´S Omega-3 Daily Health 112 kapslí

SKLADEM

324 Kč

Do lékárny

SANOTACT Elektrolyty Aktiv 20 šumivých tablet

SKLADEM

72 Kč

Do lékárny

Operace prasete byla důležitá pro výzkum geneticky modifikovaných tkání a posouzení způsobu jejich degenerace v lidském organismu. Poškozené srdeční chlopně se nahrazují dvěma způsoby. Buď se nemocným implantují bioprotézy z biologických tkání (prasečích chlopní či hovězího osrdečníku) nebo mechanické chlopně. 

Význam operace vysvětluje MUDr. Pavel Piler, vedoucí výzkumného týmu Cardio 7: „Biologické srdeční chlopně mají tu výhodu, že pacienti nemusejí užívat protisrážlivé léky, proto nejsou ohroženi vznikem krevní sraženiny nebo krvácením např. z žaludečního vředu či do mozku.  Nevýhodou však je, že tyto chlopně degenerují, což znamená, že pacienti musí po nějakém čase (což je individuální, ale cca 10 – 15 letech) podstoupit další náročnou operaci. Druhá metoda využívá chlopní mechanických, které jsou sice trvalé, ale po jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu (léky proti srážlivosti), což je omezuje v řadě činností a snižuje kvalitu jejich života. Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci nepodléhají, mohly by v budoucnu nahradit nejen ty klasické, ale také mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta. Aby toto bylo možné prokázat, je třeba tyto geneticky modifikované tkáně implantovat jiným živočichům a potom zkoumat jejich například imunologickou odpověď. Taková implantace vyžaduje provést zákrok v mimotělním oběhu se zastaveným srdcem“.

ČR jako třetí na světě

Tomáš Kára, vedoucí lékař ICRC, dodává: „Speciální biologický kmen prasat, jejichž chlopně mají velmi podobnou antigenní strukturu jako chlopně lidské, vyvinul tým prof. Christophera McGregora z Mayo Clinic. Vývoj této špičkové biotechnologie stál k dnešnímu dni 80 milionů dolarů. Česká republika je po USA a Velké Británii třetí zemí, které bude poskytnut k této technologii přístup.“

Spolupráci s prof. McGregorem na vývoji této nové technologie navázal právě doc. Tomáš Kára, a to ještě během svého působení na Mayo Clinic v roce 2006. Podařilo se mu získat důvěru jeho amerických kolegů pro zapojení ICRC do jejich výzkumného projektu. Prof. McGregor působí v současné době jako přednosta kardiochirurgie na University College London a současně má stále úvazek na Mayo Clinic.

Operace prasete není jednoduchá

Nezbytnou součástí výzkumu jsou operace využívající právě metodu mimotělního oběhu. Prasata, která se z živočichů nejvíce podobají lidem, však na mimotělní oběh reagují hůře než lidé, neboť mají složitější termoregulaci, křehčí tkáně, jinou srážlivost krve a také fyziognomii těla a zákrok s mimotělním oběhem velmi špatně snáší. „Prase, které jsme operovali, je již pátý den v dobrém zdravotním stavu. Máme velkou radost, že se nám podařil takto náročný výkon. Je to pro nás důležitý krok v našem výzkumu,“ doplňuje doktor Pavel Piler.

Výzkum financovaný z Evropské unie probíhá ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno v rámci programu zaměřeného na tkáňové inženýrství. Do Brna se tak vrací špičkový výzkum na velkých zvířatech, jehož průkopníky byli prof. MUDr. Jan Navrátil, DrSc. působící ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, který provedl první operaci využívající mimotělní oběh v Československé republice, nebo v 80. letech centrum na katedře experimentální patologie, které se věnovalo výzkumu umělého srdce a srdečních podpor.

Operace prasete v Brně v rámci výzkumného programu Cardio 7 projektu FNUSA–ICRC. Zleva Michal Crha, pak Pavel Piler.

Přečtěte si také

Nová metoda léčby srdečního selhání – čtěte zde. O nové metodě operace srdce bez otevření hrudníku zde. Příběh pacienta: Celý život aktivně sportuji, nechci skončit kvůli vysokému tlaku najdete zde .