Mezi komplikace způsobené roztroušenou sklerózou patří u většiny pacientů i poruchy močení, včetně inkontinence moči. Je to problém, o kterém se pacienti často zdráhají mluvit. Pokud se však s těmito obtíženi svému lékaři svěří, odešle je ke specializovanému urologovi, který může vhodnou léčbou zabránit zhoršení jak vlastní nemoci, tak poškození močových cest.
„Cítila jsem se unavená, musela jsem hodně odpočívat, vše jsem ale připisovala poporodnímu období a snažila se to nějak překonat,“ vzpomíná Lenka. Půl roku po porodu se ale k únavě přidaly průjmy, proto raději navštívila lékaře, který jí doporučil vyšetření u gastroenterologa. Než ale získala termín pro kolonoskopii, uběhl více než rok. V době čekání na vyšetření se u Lenky objevily další potíže – přestala vidět na pravé oko. Kolonoskopii proto musela odložit a vyhledala očního lékaře, který odhalil zánět očního nervu. Okamžitě Lenku odeslal do motolské nemocnice na lumbální punkci, která potvrdila roztroušenou sklerózu, v té době bylo Lence dvacet devět let. Lékaři jí nasadili infuze kortikoidů, po kterých se jí zrak do týdne vrátil, kortikoidy užívala kvůli RS i nadále.
„Na kolonoskopii jsem se tedy dostala až se zpožděním, po dalším půl roce, a k roztroušené skleróze mi zde bohužel diagnostikovali Crohnovu chorobu. Poté se mi k tomu všemu přidala ještě snížená funkce štítné žlázy,“ popisuje Lenka. V roce 2010 jí byl přiznán částečný invalidní důchod a do práce mohla chodit na 5 hodin denně, což dokázala zvládat.
I přes všechny tyto nesnáze si Lenka přála druhé miminko.
„Dcerka moc chtěla sourozence, proto jsme se s manželem rozhodli, že do toho půjdeme,“ usmívá se Lenka. První pokus, v roce 2007, se ale nezdařil a Lenka o miminko v 10. týdnu přišla. Lékaři jí proto doporučili, aby počkala.
V roce 2011 získala biologickou léčbu, začala si píchat injekce a její stav se hodně zlepšil – přestaly ji brnět ruce, necítila se už tak unavená. Proto se s manželem rozhodli, že se opět pokusí o dítě. Lenka těhotenství pečlivě plánovala, což je u pacientek s RS velmi důležité – pro jistotou si nechala udělat genetické testy a navštívila několik lékařů, aby se s nimi poradila, jestli je těhotenství v jejím stavu možné.
„Všichni lékaři mi potvrdili, že i když je mi už 40 let, jsem léčbou velmi dobře stabilizovaná a na otěhotnění je vhodná doba,“ popisuje Lenka. A podařilo se. V roce 2015 se jí po bezproblémovém těhotenství narodil chlapeček.
„Jakmile jsem zjistila, že jsem těhotná, lékař mi vysadil biologickou léčbu, zůstala mi jen nízká dávka kortikoidů odden,“ říká Lenka a doplňuje: „Po porodu mi lékaři dovolili půl roku kojit. Po ukončení kojení se mi zhoršila Crohnova choroba, což ale naštěstí vyřešily vyšší dávky léků. Současně jsem se vrátila i ke svým injekcím na RS, které si nyní píchám třikrát týdně.“ Veškerou energii Lenka věnuje rodině.
„Syn je velmi živé dítě, takže se opravdu nenudíme,“ usmívá se a dodává:
„Brzy mu budou tři roky, proto se připravuji na návrat do zaměstnání. Bohužel mi ale byl po velmi nepříjemném rozhovoru s posudkovým lékařem odebrán invalidní důchod, takže mě čeká další výzva.“
