Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
Epileptické záchvaty jsou v úzkém vztahu ke struktuře lidského mozku a funkcí některých jeho částí. Její vznik souvisí s abnormální elektrickou aktivitou mozku. Záchvaty jsou vyvolány právě touto nadměrnou aktivitou a trvají do doby, než se mozek „vybije“. Řádově se jedná o několik málo minut.
Čtěte také: Vhodná léčba může udržet většinu epileptiků bez záchvatu
Existují různé typy epileptických záchvatů
Malý epileptický záchvat
Malého záchvatu si nemusíte ani povšimnout. Člověk při něm zůstává při vědomí, ale uvidíte, že se nechová zcela normálně. Nemusí vám odpovídat na otázky, vidíte, že je „duchem nepřítomný“, může opakovat nějaké zvuky. Tyto záchvaty většinou vymizí během několika minut.
Velký epileptický záchvat
Při tomto typu záchvatu upadá dotyčný do bezvědomí, má křeče celého těla. Můžete si všimnout pěny u pusy či toho, že se postižený pokousal. Někdy při záchvatu povolí svěrače a může dojít k pomočení či pokálení. Výjimkou není ani zvracení. Záchvatu mohou předcházet příznaky tzv. aura, kterou dotyčný může poznat ještě před tím, než se záchvat rozvine.
Jak vypadá „klasický“ epileptický záchvat?
Nejčastěji se jedná o záchvat (generalizovaný tonicko – klonický), který je provázen dvěma typy křečí: nejdříve je celé tělo propnuté „do luku“, následují prudké záškuby končetin a celého těla.
-
Postižený vykřikne a kácí se na zem v bezvědomí – nebezpečí poranění při pádu.
-
První křeče (celé tělo napnuté), může se objevit pěna u úst, pacient modrá v důsledku nedostatku kyslíku.
-
Tělo ovládají další křeče: pacient s sebou hází, prudké pohyby končetin – velké nebezpečí zranění, pacient se často pomočí, pokouše, může se začít dusit zapadnutým kořenem jazyka.
-
Končí celý záchvat. Pacient se nadechne, propne celé tělo a chvíli nedýchá (apnoická pauza). Následuje uvolnění a samovolný výdech, vrací se přirozená barva.
-
Zvýšená elektrická aktivita v mozku se „vybila“. Pacient zůstává zhroucený na zemi v bezvědomí
-
Probírání může trvat i desítky minut. Poté je postižený zmatený, dezorientovaný, bezcílně přechází či se stále upravuje.
-
Návrat do normálního stavu.
Jak postupovat při záchvatu
- Odstraňte všechny předměty, které by mohly dotyčnému způsobit poranění. Pokud osoba upadá do bezvědomí, pomozte jí bezpečně dolehnout na zem.
- V žádném případě nebraňte průběhu záchvatu. Na dotyčného si nijak nelehejte, ani mu neotevírejte násilně ústa, mohli byste zbytečně ublížit jemu i sobě. Vyčkejte do konce záchvatu.
- Pokud je dotyčný stále v bezvědomí, zkontrolujte, zda dýchá normálně. Pokud ano, držte záklon hlavy a vyčkejte na záchrannou službu. Pokud dotyčný začne zvracet, otočte ho na bok na nezbytně nutnou dobu, aby zvratky mohly odcházet. Pak otočte zpět na záda a kontrolujte dýchání.
- Po návratu vědomí zkontrolujte, zda nedošlo k nějakému poranění.
- Pokud jde o léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření, a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.
Kdy zavolat záchranku?
- Jedná-li se o velký záchvat trvající déle než 5 minut.
- Pokud se druhý velký záchvat objeví s odstupem méně než jedné hodiny od prvního.
- Připojí-li se menší záchvaty v rozmezí 20–30 minut nebo se v tomto rozmezí častěji opakují.
- Pokud porucha vědomí, například zmatenost, trvá déle jak 5 minut.
- Pokud se postižený při záchvatu zranil nebo se necítí dobře.
- V případě, že se jednalo o první záchvat v životě.
- V případě, že se jedná o neznámého člověka a není tedy možné rozlišit, zda se jedná o epilepsii či křeče jiného původu.
