Neexistuje snad žádná oblast výživy, která by byla tak bohatá na informace, jako oblast vztahu výživy k rakovině a současně žádná oblast, kde by se vyskytovalo tolik dezinformací, poskytujících klamnou naději pro pacienty s nádorovým onemocněním. Všechny údaje o nových zaručeně účinných protinádorových látkách, získané na laboratorních zvířatech, hlavně na hlodavcích, je třeba brát se značnou rezervou.
„Přibývá důkazů, že se kolorektální karcinom objevuje u stále mladších ročníků. V souladu s aktuálními doporučeními, která již platí v USA, jsme proto přistoupili ke snížení hranice, od kdy tuto nemoc kontrolujeme. V Evropě patříme k prvním, kteří to udělali,“ říká prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.
Program nabízí dvě varianty: buď primární koloskopické vyšetření jednou za deset let, nebo test okultního krvácení ve stolici, který je nutné opakovat každé dva roky. V roce 2024, tedy ještě před upravením věkové hranice, podstoupilo koloskopii v rámci screeningu kolorektálního karcinomu téměř 27 tisíc lidí. Podle dat z Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky je to o 6 tisíc více než v předchozím roce. Screeningový test na okultní krvácení pak v roce 2024 absolvovalo přes 700 tisíc pacientů.
Kromě úpravy věku pro vstup do screeningu odborníci od letošního roku určili nově také horní hranici, a to na 74 let. Dosud se u těchto kontrol žádné věkové omezení směrem nahoru nestanovovalo. „Vyřazení osob od věku 75 let ze screeningu vyplývá z nízké pravděpodobnosti úmrtí na kolorektální karcinom u asymptomatických starších osob v případě, že do tohoto věku byli součástí screeningu. To ale neznamená, že těmto osobám není provedena diagnostická koloskopie v případě klinického podezření na tento nádor,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
I přes snížení věkové hranice vstupu do screeningu lékaři skokový nárůst počtu vyšetření a příliv pacientů ve svých ordinacích neočekávají. Důvodem je podle nich fakt, že mladší ročníky zatím o preventivní prohlídky nejeví tak velký zájem a péči o zdraví věnují méně pozornosti.
„Na nárůst pacientů jsme ale připraveni a doufáme, že se zejména lidé mladší padesáti let do screeningu zapojí. Zároveň ale počítáme s tím, že disciplína mladších a často vytížených osob může být nižší,“ říká prof. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., MHA, předseda Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti (ČGS).
Kolonoskopie – 20 minut bez zbytečných obav
Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva pomocí ohebné sondy s kamerou. Díky přímému zobrazení střevní sliznice patří mezi nejpřesnější metody, jak zachytit změny včas a předejít jejich dalšímu rozvoji. Lékař při něm může nejen odhalit nádor nebo přednádorové změny, ale rovnou odstranit polypy. Právě tato kombinace vyšetření a okamžitého řešení dělá z kolonoskopie zásadní nástroj prevence.
Přesto kolem ní přetrvává řada mýtů a obav. Mnozí lidé ji odkládají, protože se ostýchají o ní mluvit nebo mají zbytečné předsudky. Lékaři však pacienty ubezpečují, že dnešní vyšetřovací techniky jsou velmi pokročilé a že lékaři, kteří zákrok provádějí, jsou zkušení.
„Zákrok sice není úplně příjemný, rozhodně však není bolestivý. Většinou jej lze zvládnout bez injekcí a anestezie. Jen někteří pacienti potřebují zklidňující injekci a v některých odůvodněných případech přistupujeme i k celkové anestezii, například u žen po gynekologických operacích,“ říká prof. Urban.
Stejně tak panují obavy z přípravy před vyšetřením. Ano, před kolonoskopií je nutné střevo vyprázdnit pomocí speciálního roztoku. Moderní přípravky jsou však výrazně šetrnější než dříve a lékař pacientovi přesně vysvětlí, jak postupovat. Vyprázdnění probíhá doma, v soukromí, a je časově omezené. Jde o krátkou a zvládnutelnou fázi, která umožní kvalitní a bezpečné vyšetření. Důležitá je i samotná zkušenost z výkonu. Kolonoskopie se dnes běžně provádí v analgosedaci. Pacient dostane léky proti bolesti a na zklidnění, je uvolněný a většinou si průběh vyšetření vůbec nepamatuje. Samotný výkon pak obvykle netrvá déle než 20 minut.
Ve zdravotnickém zařízení jde o naprosto běžný výkon. Zdravotníci ji provádějí každý den a přistupují k pacientům profesionálně a s respektem. Pro ně je to standardní součást práce, pro pacienta krátký časový úsek, který může rozhodnout o jeho budoucnosti.
„Většina pacientů po výkonu říká, že to bylo mnohem jednodušší, než čekali. Kolonoskopie je dnes bezpečné a dobře zvládnutelné vyšetření, které může doslova zabránit rozvoji rakoviny. To je důvod, proč má smysl ji neodkládat,“ doplňuje prof. Urban.
Rakovina tlustého střeva a konečníku se často projevuje nenápadně a poměrně pozdě
Mezi hlavní varovné příznaky patří dlouhodobé změny v trávení, například střídající se průjmy a zácpa, krev ve stolici, prudký úbytek hmotnosti nebo bolesti břicha. Zásadním faktorem pro rozvoj rakoviny je životní styl, a to především strava bohatá na červené maso a průmyslově zpracované potraviny, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, a naopak nedostatek pohybu. Pokud lékaři odhalí nemoc včas, je velmi dobře léčitelná.
„Při screeningové koloskopii nejčastěji objevíme tzv. adenomový polyp. Jeho odstraněním zabráníme možnému rozvoji kolorektálního karcinomu, protože většina jich vzniká v průběhu mnoha let právě z takových polypů. V některých případech ale nalezneme i karcinom. V časných stadiích, u pacientů bez příznaků je ale lépe řešitelný, s nadějí na úplné vyléčení, a to včetně miniinvazivní endoskopické léčby,“ doplňuje prof. Falt.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně.
