MUDr. David Cibula Gynekologicko-porodnická klinika VFN, 5. dubna 2001
Rakovina vaječníků je zákeřná tím, že se v počátku nijak neprojevuje. Teprve když nádor naroste do takových rozměrů, že tlačí na okolní orgány, objevují se břišní bolesti a citelné zvětšení objemu břicha, zvané syndrom malé sukně. Mezi další příznaky patří nadýmání, zácpa nebo problémy s příjmem potravy, časté močení. Neváhejte se obrátit na svého gynekologa, pokud tyto potíže vnímáte!
Co je rakovina vaječníků?
Rakovina vaječníků je sedmou nejčastější rakovinou a osmou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u žen na světě. Diagnózu si každý rok vyslechne více než 900 žen v ČR. 600 z nich na následky onemocnění zemře.
Jaké jsou prvotní příznaky?
Jde o zhoubné onemocnění, které se stejně jako některé další typy nádorů dlouho výrazně neprojevuje. Nádor vznikající v prostoru břišní dutiny má prostor růst poměrně dlouhou dobu, než začne svým objemem fyzicky tlačit na okolní tkáně a orgány. Prvotním příznakem, který popisuje shodně většina žen, je zvětšování objemu břicha, takzvaný syndrom malé sukně.
Jaké další signály bych neměla podcenit?
Nebezpečí rakoviny vaječníků spočívá také v tom, že většina příznaků je snadno zaměnitelná za méně vážné zdravotní potíže. Proto neváhejte navštívit svého lékaře, když trpíte zvětšeným objemem a bolestmi břicha, nechutenstvím, nadýmáním, pálením žáhy a nevolností. Nezřídka se dostavuje také časté močení, zácpa a poruchy menstruačního cyklu.
Je rakovina vaječníků dědičná?
Dědičnost hraje velkou roli. Nedědí se však samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Může za ni mutace v genech BRCA1 a BRCA2, kterou trpí každý osmistý Čech – ženy i muži. Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko vzniku rakoviny vaječníků, ale také desetkrát vyšší riziko, že onemocní rakovinou prsu. Jestliže máte v rodině ženy, které těmito nádory onemocněly, promluvte si se svým lékařem o možnosti genetického testování.
V jakém věku se nejčastěji onemocnění projevuje?
Nejčastěji se onemocnění objevuje ve věkové skupině pacientek mezi 55–75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky. Do rizikové skupiny dále spadají také kuřačky a ženy požívající dlouhodobě větší množství alkoholu.
Co dělat, mám-li pochybnosti?
Pochybnosti by měla přinést zejména rychlá změna zdravotního stavu, jako je nechutenství, hubnutí, zvětšování objemu břicha, které může být naopak provázené rychlým zvětšováním hmotnosti. V případě pochybností by se pacientka měla obrátit na ošetřujícího gynekologa.
Pokud je gynekologem vysloveno podezření na zhoubný gynekologický nádor, pacientka by měla být odeslána na jedno z Onkogynekologických center v ČR. Seznam je dostupný na stránkách www.onkogyn.cz
Jaká je léčba?
Rakovina vaječníků je léčena operativně a pomocí chemoterapie. Léčebné postupy v posledních letech prošly zásadním vývojem a jsou často kombinovány s biologickou léčbou. Průlom v léčbě jsou takzvané PARP inhibitory, které mohou zabránit návratu onemocnění nebo recidivu významně oddálit.
Operativní léčba: Cílem operace je odstranit všechna nádorová ložiska z těla. Jedná se u pokročilých stádií o náročný a dlouhý výkon, který vyžaduje odstranění gynekologických vnitřních orgánů, výstelky malé pánve (peritonea), až u poloviny žen odstranění části střeva, až u třetiny žen pak další výkony, zahrnující odstranění sleziny, části jater, bránice, atd.
Chemoterapie: Buňky nádorů vaječníků jsou k chemoterapii velmi citlivé a dobře na ni reagují. Pozitivem je systémové působení, díky němuž jsou zničeny buňky ve vzdálených lokalizací i malá ložiska, která dosud nejsou vidět okem ani zobrazovacími metodami. Nejčastěji jsou podávána cytostatika se sloučeninami platiny (karboplatina, cisplatina) v kombinaci s taxany. Z moderních, cílených metod je pacientkám podávána paralelně, či po chemoterapii, cílená léčba.
Biologická léčba: Využívá molekuly specifické pro nádorové buňky, či pochody na povrchu i uvnitř nádorových buněk. Tím je schopna zaměřit se selektivně právě na ně. Na tomto principu funguje např. monoklonální protilátka bevacizumab, přidávaná k chemoterapii, která tlumí tvorbu nových cév v nádorové tkáni.
Imunoterapie: Používá se v kombinaci s klasickými léčebnými postupy jako doplněk léčby. Cílem je ovlivnit imunitní systém pacientky. současné době jsou nové preparáty v různých stádiích klinického vývoje, například DPX-Survivac či TPIV 200. Slibné výsledky přinesly studie fáze II s českým přípravkem DCVAC/OvCa, který byl vyvinutý týmem českých vědců. Léčba byla doposud podána dvěma stovkám pacientek v několika klinických studiích.
Jaká je prevence?
I přes pokročilost moderní medicíny zatím neexistuje prevence, která by snížila riziko onemocnění.
Riziko vzniku rakovinného bujení vaječníků snižuje dlouhodobé užívání perorální antikoncepce, částečně lze ochrannou funkci připsat i těhotenství (nižší počet ovulačních cyklů = klesající riziko vzniku rakoviny vaječníků) a kojení.
U pacientek s prokázanou mutací v genech BRCA je doporučeno odstranění vaječníků a vejcovodů po ukončení reprodukčních plánů.
Společným doporučením pro všechny ženy spadající do skupin s vyšším rizikem výskytu jsou pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa, stejně jako zvýšená pozornost věnovaná svému tělu a jím vysílaným signálům.
Kde hledat podporu, když onemocním?
Ženy, které onemocněly zhoubným gynekologickým nádorem, podporuje Pacientská organizace VERONICA. Na jejích webových stránkách si můžete přečíst příběhy žen, které onemocněly, a získat objektivní informace o prevenci a léčbě od předních lékařů.