Ten víkend byl pro pětadvacetiletou Petru velmi fyzicky náročný – s partou přátel ho trávila "na nohách" turistikou. To, že se jí v pondělí trochu motala hlava, byla unavená a začala jí brnět ruka, přičítala tedy únavě. Obtíže neustupovaly, tak šla k lékaři a posléze i k neurologovi. Nezjistilo se nic závažného a nakonec se jí udělalo dobře, takže to dál neřešila. Že šlo o první známku roztroušené sklerózy, zjistila až o tři roky později.
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém, tedy míchu, mozek a obaly zrakového nervu. Začíná typicky mezi 20. a 40. rokem života.
Příčiny rozvoje tohoto onemocnění zatím nebyly zcela objasněny. Předpokládá se, že autoimunitní zánět centrálního nervového systému je spuštěn kombinací faktorů vnějšího prostředí (kouření, virové infekce, nedostatek vitamínu D, složení střevního mikrobiomu) nasedajících na genetickou predispozici.
Jaké jsou typické příznaky roztroušené sklerózy?
Vzhledem k tomu, že autoimunitní zánět může při roztroušené skleróze postihnout kteroukoliv část centrálního nervového systému, jsou projevy této nemoci velmi různorodé. Onemocnění se vlastně neprojevuje u žádných dvou pacientů stejně. Nejčastěji se objevují problémy se zrakem, hybností, citlivostí a rovnováhou. Mezi projevy roztroušené sklerózy však patří i deprese, problémy s myšlením a pamětí, poruchy sexuální funkce a svěračů nebo únava.
Jak probíhá diagnostika roztroušené sklerózy?
Někdy se diagnóza RS nabízí, jindy je její stanovení pro lékaře obtížné. Projevy nemoci jsou totiž značně variabilní a některé se mohou podobat řadě jiných chorob. Pro stanovení diagnózy je kromě neurologického vyšetření a popsání obtíží zásadní magnetická rezonance a provedení lumbální punkce. Pomoci může i vyšetření evokovaných potenciálů a vyšetření očí pomocí optické koherentní tomografie.
Léčba roztroušené sklerózy
Léčbu roztroušené sklerózy dělíme na léčbu akutní (léčbu ataky), léčbu dlouhodobou (užívanou i v době klidu) a léčbu symptomatickou (zaměřenou cíleně na konkrétní obtíže). Zejména dlouhodobá terapie roztroušené sklerózy podléhá od 20. století prudkému vývoji. Neustále se objevují nové léky, tzv. chorobu modifikující (DMD), označované také jako „biologická léčba“, které obraz nemoci významně mění. V současnosti jsou k dispozici DMD jak pro primárně progresivní formu roztroušené sklerózy, tak i pro ostatní formy nemoci.
Důležitá je i přiměřená a pravidelná tělesná aktivita, eventuálně fyzioterapie. Neméně podstatné je okamžitě přestat s kouřením, doplňovat vitamín D a obecně dodržovat zdravý životní styl. K tomu patří i vyvážená strava a udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Podstatné je nezapomínat ani na psychiku a pečovat o svoji duševní stránku.
Lze zastavit nebo zabrzdit roztroušenou sklerózu dříve, než se projeví?
Podle neurologů ano – pokud se podaří zachytit první varovné signály, které tělo vysílá už roky před nemocí. K odhalení prvních známek RS pomůže lékařům magnetická rezonance. Včasná léčba a úprava životního stylu by mohla podle odborníků vzplanutí nemoci úplně zastavit.
„Stojíme na prahu nové éry. Posouváme se ze současnosti, kdy léčíme rozvinutou nemoc, do minulosti. Z četných studií víme, že nemoc se vyvíjí roky předtím, než se ohlásí fyzicky. Lidé častěji navštěvují praktika už 10 let před vypuknutím nemoci, o 50 % častěji psychiatra, jsou unavení, potýkají s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ popisuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Důležitou úlohu v hledání předstupňů choroby mají radiologové. Právě oni totiž mohou na snímcích z magnetické rezonance objevit typický počáteční signál – radiologicky izolovaný syndrom (RIS).
„Jsou to léze, které jsou na snímcích dobře viditelné a naznačují, že se u pacienta časem může rozvinout roztroušená skleróza. Někteří jedinci sice mohou zůstat nadále bez projevů, ale u 75 % z nich se během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci. RIS nám otevírá terapeutické okno, kdy ještě můžeme zvrátit postup. Rychlost je naprosto zásadní. Onemocnění se projeví, až se vyčerpá mozková rezerva. Naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě. Magnetická rezonance bude našima očima – můžeme sledovat, jak se, sportovní terminologií řečeno, vyvíjí hra na hřišti,“ říká prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., MBA, vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Pacient obvykle na magnetickou rezonanci přichází kvůli jinému zdravotnímu problému, například kvůli bolestem hlavy, onemocnění podvěsku mozkového, poruše sluchu nebo po úrazu.
„Při vyšetření je třeba myslet i na jiné nemoci, podívat se na snímek komplexně,“ vysvětluje prof. Vaněčková.
Pokud radiologové RIS objeví, měli by pacienta poslat na další vyšetření do centra pro léčbu RS. Projekt RIS bude koordinovat Nadační fond Impuls, který zajistí i dostatek informací pro pacienty.
„Zánět je v těle už řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu, tedy dietou, dodáním vitaminu D nebo tím, že pacient přestane kouřit. U některých by to dle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ upřesňuje odborná garantka celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou prof. MUDr. Dana Horáková, Ph.D. Právě registr ReMuS hraje v časné intervenci zásadní roli.
„Abychom stoprocentně věděli, u kterých osob se RS rozvine a v jaké síle, potřebujeme data. A v tom tkví nenahraditelnost registru. Zatím o lidech, u nichž je nemoc v zárodku, nemáme dost informací. To se ale za 5–10 let může změnit. Se souhlasem těch, které začneme v registru sledovat, zjistíme, jak jim zabírá léčba, zda je pro ně bezpečná a další parametry. Budou pod kontrolou lékaře,“ dodává prof. Horáková.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
>
