Úpal, úžeh a další potíže způsobené teplem

Úpal

Úpal je reakce organismu na jakoukoliv tepelnou expozici. Výsledkem je přehřátí organismu ze selhání jeho vlastní termoregulace. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Nejčastěji tak k úpalu dochází v místnostech či provozech s vysokou teplotou, kde není zajištěno odpovídající větrání. Ale nebezpečná je v tomto smyslu i cesta autem v horkých dnech nebo nadměrná fyzická zátěži či sport.

Příčiny jsou:

• vnitřní - nadměrná tvorba tepla (porucha funkce štítné žlázy), nedostatek tekutin a solí k tvorbě potu,
• vnější - nedostatečný odvod tepla vlivem nepříznivých vnějších podmínek (teplota přes 35 stupňů, prostředí s nadměrnou vlhkostí, těsné pracovní prostory),
• nejčastěji jde však o kombinaci obou.

Příznaky úpalu

• slabost
• bolest hlavy
• závrať
• nevolnost až zvracení
• zástava pocení
• horká a suchá kůže
• nejistá chůze
• zrychlené dýchání a tep

Stav se může velmi rychle zhoršovat do bezvědomí s křečemi až do šokového stavu. Je silně zvýšena tělesná teplota (nad 40 stupňů).

První pomoc

Je nutné přemístit postiženého na chladné místo, uvolnit mu oděv a dát jej do polohy vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li pacient zcela při vědomí, musí mít dostatečný přísun studených tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.

Prevence úpalu

Úpalu lze nejlépe předcházet nošením vzdušného, volného oděvu chránícího před účinky slunečních paprsků, častým sprchováním nebo omýváním chladnou vodou, dostatečným příjmem tekutin a omezení fyzické námahy.

Úžeh

Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Organismus se přehřeje kvůli působení slunečního záření. Větší riziko vzniku úžehu mají lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, může se až spálit a někdy se dokonce vytvoří puchýře.

neboli sluneční úpal představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením. Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná se spíše o obojí, tzn. úžeh i úpal společně.

Příznaky úžehu

• bolest hlavy
• celková nevolnost
• zvracení
• postižený má mžitky před očima
• kůže je horká a suchá
• opálení, nebo i spálená kůže
• může být přítomno ztuhnutí šíje a podobné příznaky jako u zápalu mozkových blan

Na rozdíl od úpalu mohou zde přicházet příznaky s časovým zpožděním po sluneční expozici, např. v noci po slunění. Může být opálení sluncem, nebo i spálená kůže. 

První pomoc

1. Přenesení postiženého na chladné, stinné místo, uložit s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu spíše zvednou hlavu.
2. Uvolnění oděvu
3. Postupné ochlazování (obklady, led...) Ochlazujeme především hlavu postiženého!! Současné ochlazování kůže proudícím vzduchem, ventilátorem a podobně.
4. Opatrná náhrada tekutin. Malé množství, není vhodná čistá voda, spíše iontový nápoj, nebo vodu osolit (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při bezvědomí stabilizovaná poloha
6. Při selhávání životních funkcí jejich podpora (umělé dýchání, nepřímá masáž srdeční)
7. Transport k lékaři

Prevence úžehu

Prevencí je dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů (jsou-li jaké) zvláště u dětí.

Mdloba (synkopa) z horka

Vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka a současným ztrátám tekutin při pocení.

Příznaky

• nevolnost
• malátnost
• závrať až mdloba

První pomoc

1. Přenést postiženého na chladné, stinné místo, uložit s podloženými nebo zvednutými končetinami.
2. Uvolnit oděv.
3. Postupně ochlazovat (obklady, led, ...). Ochlazujeme především hlavu postiženého!!
4. Opatrně nahrazovat tekutiny. Malé množství, není vhodná čistá voda, spíše iontový nápoj, nebo vodu osolit (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při poruše vědomí transport k lékaři.

Tepelné vyčerpání

Vzniká při větší ztrátě tekutin. Na rozdíl od mdloby se jedná o delší stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Kromě již uvedených příznaků se zde připojují poruchy jednání, excitace, zmatenost, nebo i delirium. Prevence i první pomoc je stejná jako v předchozím případě. Přestože se zde jedná o ztráty tekutin, nepodáváme velké množství tekutin, i když nemocný má žízeň. Tekutiny podáváme po malých množstvích jako v předchozím případě.

Křeče z horka

Při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu a jejich nedostatečném hrazení mohou vzniknout křeče z horka. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě již popsaných příznaků jsou přítomny právě tyto záškuby a křeče. První pomoc a prevence je shodná jako v předchozích případech. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin a hlavně iontů se stav brzy sám upraví.

Základní pravidla chování v horkých dnech

1. Dbát na dostatečný pitný režim. Denně bychom měli vypít kolem tří litrů tekutin, nejlépe v podobě nesycené minerální vody nebo mírně oslazený ovocný čaj. Sycené nápoje snadněji zaženou pocit žízně, což je jistě příjemné, nicméně nás to vystavuje riziku, že celkové množství vypitých tekutin bude nedostatečné. Nápoje s obsahem kofeinu či sladké džusy nejsou v horkých dnech vhodné.
2. Omezit pobyt na slunci na nezbytně nutnou dobu. Nemůžeme-li se pobytu na slunci vyhnout, je nutné během něj používat opalovací krém s vysokým ochranným faktorem a zejména při delším pobytu používat také pokrývku hlavy.
3. Plánovat větší fyzickou aktivitu na ranní či podvečerní hodinu, kdy teploty a sluneční záření nedosahují svých maxim.