V Nemocnici Na Homolce zavádějí novinku na pomoc těžce postiženému srdci

( Nemocnice Na Homolce | přečteno: 9461x )

Novinku, která může pomoci pacientům s těžce postiženým srdcem, zkoušejí v rámci mezinárodní studie kardiologové Nemocnice Na Homolce. Jde o elektrickou stimulaci pravého desátého hlavového nervu (nazývaného také nervus vagus). Důsledkem dráždění nervu elektrickými impulzy o nízké energii by mělo být zlepšení výkonnosti srdečního stahu.

shutterstock.com

„Slibujeme si od toho, že srdce nemocných bude pracovat efektivněji a s menšími energetickými nároky než dosud, což by se mělo projevit nižším stupněm zadýchávání. Díky tomu se nemocní budou moci věnovat i namáhavějším činnostem, než byli dosud schopní  - celkově se zlepší kvalita jejich života,“ říká primář zdejšího Kardiologického oddělení profesor Petr Neužil.      

Systém, skládající se z elektrody a neurostimulátoru, implantovali Na Homolce prvním třem pacientům s vleklým srdečním selháním. Jejich srdce bylo tak postižené a obtíže již tak velké, že jiná léčba byla prakticky neúčinná. Zákroky provedli kardiologové společně s cévními chirurgy a neurochirurgy jako součást klinické studie, jíž se zúčastní na 250 pacientů z různých evropských zemí. Na Homolce budou tento systém implantovat přibližně 20 nemocným.   

Metoda vychází z poznatků, že desátý hlavový nerv (bloudivý, vagový) působí na činnost řady orgánů dutiny břišní a hrudníStimulací levého vagového nervu se dají zmírnit projevy epilepsie (tato metoda se již rutinně využívá v léčbě této choroby), zatímco drážděním pravého nervu příznivě ovlivnit srdeční aktivita. Zjistilo se totiž, že elektrostimulace pravého bloudivého nervu má vliv na hospodaření srdce s kyslíkem a pomocí této metody se dá snížit jeho spotřeba. V důsledku toho srdce lépe snáší námahu. Z této léčby tedy mohou profitovat lidé, kteří trpí chronickým selháním srdce a jimž jiná léčba už téměř nepomáhá. Jsou to nemocní, kteří zpravidla prodělali srdeční infarkt, prodělali těžký zánět srdečního svalu nebo mají závažné arytmie, apod.

Samotný zákrok není příliš náročný. Operatéři zavedou nemocnému v celkové anestezii elektrodu na krční úsek bloudivého nervu (nerv je spirálovitě ovinut volně naléhajícími elektrodami).  Následně vytvoří podkožní tunel, jímž protáhnou vodič spojující elektrodu a stimulátor, který generuje elektrické impulzy. Neurostimulátor je uložen pod klíční kostí v podkoží podobně jako běžně používaný kardiostimulátor. Generátor pulzů funguje až deset let, poté se dá poměrně snadno vyměnit. Systém má výhodu v tom, že se jedenkrát týdně dobíjí pomocí speciální baterie přenosem energie přes kůži (tedy neinvazivně). To je schopen pacient provádět sám doma, nemusí kvůli tomu jezdit do nemocnice. Prodlužuje se tím i životnost přístroje. 

Prvním pacientem, který tento zákrok podstoupil, je devětašedesátiletý Josef Líska z Prahy. Před 14 lety prodělal těžký infarkt a podrobil se angioplastice. Kvůli poruše srdečního rytmu má voperovaný defibrilátor. Prodělal i tzv. renální denervaci (zákrok pro úpravu vysokého krevního tlaku), což je také jedna z nových metod zaváděná v Nemocnici Na Homolce. I když toho zkusil pan Líska za posledních 14 let dost, je optimistický a nebrání se žádným novinkám. „Po operaci se cítím dobře, nic mi není. Doufám, že se díky tomuto zákroku přestanu zadýchávat. Pro zdraví musí člověk zkusit všechno,“ říká.     

Chronické srdeční selhání je novodobou epidemií, počet těchto onemocnění každým rokem roste.  Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let. V Evropě je ročně nově diagnostikováno půl milionu lidí se srdečním selháním. Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy, tím k poruše funkce i dalších orgánů a následným projevům, jako je například dušnost - nejprve při námaze, později i v klidu, únavnost a otoky dolních končetin. Choroba významně zhoršuje kvalitu života nemocných.

Nemocnice Na Homolce jako jedno z mála pracovišť provádí neurostimulaci prakticky  v kompletním rozsahu nejdéle ze všech zdravotnických zařízení v ČR. Už v roce 1998 se zde začínalo s hlubokou mozkovou stimulací k léčbě speciálních poruch pohybu, později se přidávaly další postupy. Při této metodě  úzce spolupracují kardiologové, neurologové, neurochirurgové i anesteziologové.  Lékařské týmy provádějí hlubokou mozkovou stimulaci pacientům, které trápí třes, poruchy hybnosti, křeče či Parkinsonova choroba. Míšní stimulací léčí medikamenty nezvladatelné bolesti zad a končetin a bolesti při srdečním onemocnění angina pectoris, stimulací levého bloudivého (vagového) nervu pak projevy epilepsie. Novinkou je stimulace pravého vagového nervu k povzbuzení činnosti selhávajícího srdce.
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...

Přidat nový komentář

Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Obáváte se nákazy koronavirem?

65%
35%
Zatím hlasovalo 197 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Angina pectoris – první pomoc a návštěva lékaře

Angina pectoris je bolest na hrudníku vznikající na základě přechodné nedokrevnosti srdečního svalu. Je příznakem závažného srdečního onemocnění – ischemické choroby srdeční, na kterou v naší zemi umírá téměř 50 procent lidí!

Bicyklová ergometrie - zátěžové EKG

Při vyšetření je zaznamenávána elektrická aktivita srdce (tedy tzv. EKG ) a sledovány změny způsobené zatížením srdce námahou. Vyšetření se provádí na speciálně upraveném kole (tzv. rotopedu nebo ergometru). Během vyšetření je postupně zvyšována zátěž, kterou nemocný šlapáním zvládá. EKG je snímáno pomocí elektrod, které jsou přilepeny na hrudníku. Na paži je měřen v pravidelných intervalech krevní tlak.

Srdeční selhání

O srdečním selhání mluvíme tehdy, když srdíčko nedokáže čerpat do těla tolik krve, kolik je nezbytné pro transport kyslíku, živin a odstraňování zplodin látkové výměny.

Lze zavést stent do mozkové cévy?

Ti, kteří znají "stent" z oblasti léčby zúžených srdečních tepen, jistě nebudou překvapeni odpovědí.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.