Krev, krevní plazma, kostní dřeň, vajíčka, spermie, vlasy... Pro zdravého člověka je toto vše samozřejmou součástí jeho organismu. Existují však lidé, pro které se jedná o nevyčíslitelnou cennost, která jim dokáže zachránit život, zlepšit jeho kvalitu anebo přinese šanci na založení rodiny. A možná i vy jim můžete pomoci...
„Přichází-li dítě do nového kolektivu, třeba s nástupem do školy nebo školky, dostává se do nového imunologického prostředí. Než si tělo vytvoří patřičné protilátky, je tu riziko akutního onemocnění, nějaké infekce, nejčastěji se jedná o respirační,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D., přednosta Kliniky dětského lékařství při Fakultní nemocnici v Ostravě a revizní lékař ČPZP.
Infekčním onemocněním se dá do značné míry předcházet preventivními opatřeními. Jako ochrana proti nejvážnějším onemocněním slouží v České republice zavedený očkovací systém zahrnující devět očkovacích látek. Zároveň je možné využít i další nepovinné vakcíny. Důležitým faktorem je rovněž dodržování hygienických návyků, na které je potřeba u dětí dohlížet. V neposlední řadě je vhodné doplňovat vitamíny častější konzumací ovoce nebo doplňků stravy.
Čtěte také: Školní děti málo pijí, bývají unavené a nesoustředí se
Po návratu z prázdnin hrozí větší riziko úrazů
Začátkem školního roku se zvyšuje také úrazovost u dětí. Důvodem je určitá roztržitost po návratu z prázdnin a úrazy pramenící z kolektivních aktivit. Vliv má ale také absence schopností, které děti získávají až v pozdějším věku.
„Málo se například ví, že dítě do deseti let není schopné odhadnout vzdálenost, třeba přibližujícího se auta. Schopnost odhadnout, jak daleko auto je, se vyvíjí až po 10. roce věku,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D. Kromě vedení dětí k opatrnosti je tedy potřeba, aby na návrat dětí do škol byli připraveni i dospělí, zejména řidiči.
Čtěte také: Jak poznat vadné držení těla u dětí? Tyto testy vám pomohou.
Nástup do nového kolektivu lze usnadnit i vhodnou volnočasovou aktivitou
Častou obavou dětí i rodičů je změna režimu a začlenění do kolektivu. Podle docenta Hladíka se však jedná o přirozený proces, na který je dítě ve svém věku připravené:
„Dítě volně přechází do školky jako do nového prostředí v důsledku svého přirozeného psychického vývoje. Do tří let je individuálním jedincem, kdy si hraje samo. Teprve potom získává kolektivní povědomí a dostává se tak do fáze, kdy chce být v kolektivu a je schopné kolektivního zaměstnání. Podobné to je později ve škole, kde je to dané i tím, že existují takzvané testy školní zralosti, které provádějí praktičtí lékaři. V něm zhodnotí, zda je dítě na školní zátěž již připraveno, a případně doporučí odklad.“ Důležité je dítě školou ani školkou nestrašit, ale přistupovat k nim jako k přirozenému kroku v životě. Při začleňování by dítě mělo být hlavně samo sebou, nestylizovat se do někoho jiného kvůli oblíbenosti. Pokud dojde skutečně k nějakému problému, je klíčová spolupráce s učiteli.
Kromě školního kolektivu je vhodné vést děti také k volnočasovým aktivitám. Odreagují se při nich a mohou tu navázat i další kamarádství. Důležité je, aby si dítě aktivitu vybralo samo a nechodilo na ni z donucení. Jednou z doporučovaných variant sportů pro děti je plavání. Protáhnou si při něm celé tělo, užijí si zábavu a navíc při něm dochází k menšímu počtu zranění než u jiných sportů.
Čtěte také: Pečujte o dětský zrak aby děti dobře viděly na tabuli
