Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Druhá skupina tzv. primární deprese je způsobena dle moderních vědeckých poznatků nedostatkem přenašečů nervových signálů mezi jednotlivými mozkovými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení (tzv. receptorů). Mezi látky, které se v lidském mozku účastní této činnosti, patří např. serotonin, norandrenalin, dopamin aj. O biochemických změnách v mozku nemocných a genetické dispozici tedy dnes není pochyb. Logickým důsledkem je, že za hlavní pokládáme biologické způsoby léčení.
Dalším faktem je, že přibližně u třetiny nemocných najdeme podobné potíže i u příbuzných. Z tohoto faktu vznikl předpoklad o vrozené poruše funkce v centrálním nervovém systému. Ne každý, kdo má nemocného příbuzného, však onemocní. Potíže může, ale také nemusí vyprovokovat psychická zátěž, vůči níž jsou tito lidé geneticky zvýšeně citliví. Výraznou zátěží je například porod dítěte. Deprese je chorobným stavem výrazně odlišným od "smutku všedního dne", především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. U obou těchto stavů může předcházet psychická zátěž, u primární deprese je jen poslední a nespecifickou kapkou, která mechanismus vzniku poruchy nastartuje.
Může depresi vyvolat i tělesné onemocnění?
Deprese u tělesných chorob není výjimkou a zejména to platí u starších lidí. V našich ordinacích se ocitají lidé s rozvíjející se depresí po infarktech srdečního svalu, s vysokým krevním tlakem, mozkovými příhodami, Parkinsonovou chorobou, cukrovkou, revmatizmem, endokrinními nemocemi (snížená sekrece hormonů štítné žlázy, onemocnění nadledvin) a s různými druhy autoimunitních chorob.
Dalšími jsou nádorová onemocnění, u nichž dochází k sekreci hormonů, poškození mozku, nemoci snižujících hladinu kyslíku v krvi, roztroušená skleróza, deficity některých vitaminů (B12, kyseliny listové, niacinu, apod.), záněty jater, záněty mozkových blan a mozku, AIDS, tuberkulóza. Dle společných výzkumů s lékaři jiných oborů zjišťujeme, že deprese může výrazným způsobem zhoršovat průběh jednotlivých chorob. Víme zcela jistě, že zvyšuje úmrtnost na tyto choroby.
Může depresi vyvolat užívání léků, alkoholu nebo drog?
Poruchu nálady mohou způsobit také podávané léky (např. kortikosteroidy, cytostatika, protizáchvatové léky, léky proti početí, antipsychotika, léky proti alergiím, léky pro léčbu zvýšeného krevního tlaku, hypnotika) a v těchto případech je nutné upozornit lékaře, který léky ordinoval, aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem.
Je nesporné, že deprese může vzniknout také v důsledku užívání alkoholu nebo drog (opioidy, sedativa, hypnotika, kokain, těkavé látky). Alkohol sice zpočátku působí úlevu, ale tento efekt je jen krátkodobý. Navíc alkohol při delším užívání narušuje rovnováhu mezi jednotlivými nervovými působky ve štěrbinách mezi mozkovými buňkami. Deprese mezi závislými je daleko častější než mezi ostatními.
Zdroj: Kniha Deprese, vydaná v nakladatelství Vašut
Přidat nový komentář