Ahojky,ráda bych se s vámi podělila o můj můj problém.Je mi 22 a trpím úzkostlivými stavy a panickou poruchou.Projevilo se to u mě v 16letech,když jsem odešla ve druháku na privát,bohužel přesně vím co to vyvolalo-byli to drogy,ale pouze tak +- půl roku.Od té doby jsem se z toho plně nedostala a to jsem od 17let čistá jak slovo boží.Tenkrát se to začalo projevovat ztíženým dýcháním,tlakem na hrudi,brněním rukou,svalovým napětím,strachem ze smrti,z kolapsu,z nemoci,...zrychlený tep,pořád mě to nudilo si tep měřit,hlídat se a pozorovat jestli je všechno v normě.Mívala jsem jakoby výpadky dechu a stav jako bych měla omdlít,vždycky jsem se oklepala a snažila jsem se udržet v klidu.Pozorovala jsem na sobě zhoršenou citlivost třeba na krku,takové divné brnění a pocit jako bych měla na pohmat krk oteklý.Párkrát to došlo tak daleko,že jsem skončila vyděšená v nemocnici vyšetření- krev,EKG,RTG,poslechy,neurolog ,plicní,ortoped,vše v pořádku.Dalo by se říct že i přes strach o nějaké nemoci,jsem věděla že je to psychika.Psychiatr ani psycholog mi nijak výrazně nepomohl,to že jsem brala prášky mě jen uklidnilo,ale nenacházela jsem v tom smysl pro vyřešení mého problému.Po čase jsem na doporučení navštívila Kynezioložku,od které jsem se dozvěděla,že blok,který u mě vznikl má počátek už v 6letech kdy jsem viděla nějaký film ve kterém někdo někomu ubližoval.Tyto informace jsou uchovavaný v části mozku,která má na starost dlouhodobou paměť a tělo s tím bohužel podvědomně pracuje,aniž by si to člověk pamatoval.Ze mě to vlastně dostala přes komunikaci svaly vs. podvědomí.Žádná chemie,pouze Bachovy kapky-esence z květin,stačí 3kapky do pití,ale opravdu to pomohlo.Upevnila mi auru a situace kterých jsem se nejvíc obavala mě nechala prožít beze strachu,chráněná takovou zonou za kterou nikdo nemůže.Ještě mě naučila nějaké cviky na dýchání a taky nebyli špatný.
Ty moje stavy nakonec vyvolávali to ,že jsem měla strach chodit mezi lidi,jezdit vlakem ve kterým jsem se jednou složila,jakmile jsem vlezla do obchoďáku,byla jsem jak v jiným světě.Měla jsem obavy sníst nějaké jídlo,aby v tom nebylo něco co mi ublíží,natož třeba alkohol.I z léků jsem měla strach,děsně jsem se bála že mi všechno ublíží.Cítila jsem se nesoustředěná , ,,zabržděná´´,nekoncentro vaná,unavená,slabá...prost� � uplně mimo.v tu dobu jsem měla přes rok přílete,bylo mi něco málo přes 17let a bylo mi divné ,že když už jsem nic nebrala že to tam bylo furt.Chudáci nevěděli co se mnou,neustálý moje stěžovaní,lítání po doktorech,přítel se mnou musel sedět doma,...Postupně se to začalo zlepšovat a po rozchodu jsem to zlomila,otevřela jsem si víno,zakouřila jsem si,obrečela jsem to a bylo pořád líp.Lidi mi přestali vadit,jinak do tý doby mě to omezovalo i ve škole.
Teď jsem tak 4roky relativně v pohodě,čas o času mám období,že se to vrácí,ale není to každodenní stav jako dřív.I přesto mám strach aby se to nevrátilo do starých kolejí.Do teď mi zůzal strach aby se mi něco nestalo,který mě omezuje například cestovat.Normální lidi si nepřipouštěj věci jako my s nějakou takovou poruchou.Lidi běžně neřeší každý píchnutí na hrudi ,zamotání hlavy nebo jakokoliv pro ně ,,maličkost´´.Já se pozoruju a všímám si toho a pokaždý mě to znepokojí a na mysl mi příjde že to může být něco vážného.Bojím se lidím například v metru,všechny ty atentáty a pod.Jízda autem,co když se vybouráme.Letadlem,co když to spadne.Pojedu na dovolenou a co když se mi tam něco stane.Co jsou jen samý otázky,co když se mi něco stane.Jsem sice schopná fungovat,pracovat,stýkat se s přáteli,zajít do hospody i popít,do měst...jen bohužel to není uplně normální fungování.Nejde celý život se bát strašně to omezuje.Jsou i dny a týdny kdy jsem uplně v pohodě ani si na nějký stavy nevzpomenu,ale pak se to za nějaký čas vrátí.
Jak se toho mám nadobro zbavit???Navíc poslední dobou mi to připadá častější.Začne to tím že po nějaké podnětu znervoznim a už se vezu.
Jinak přeju hezký zbytek víkendu
Přidat nový komentář