Úzkost

Ivane,nic si z léků nedělej,deprese je nemoc,jako každá jiná. Dávej ale pozor na Neurol a jemu podobné léky. já už beru také asi 5let Paroxetin a jsem docela v pohodě i když musím přiznat, že jsem musela také hodně zapracovat sama na sobě. Ujasnit si, které věci jsou v životě pro mne důležité atd. Važ si svojí rodiny,všímej si přírody kolem sebe a jiných zdánlivých maličkostí. Snaž se odpouštět a nenos nenávist či smutek v srdíčku- ubližuješ jenom sám sobě. přeji ti hodně štěstíčka a zdravíčka ahojky

Ahoj všem ,,stejně postiženým".Mne přepadl stav ,který se popisuje jako záchvat panické úzkosti zhruba před 10ti lety,a to zcela neočekávaně v autobusu.Bylo vedro,dal jsem si na Knížecí před odjezdem autobusu neprozřetelně grilované kuře.Kamarád mi v autobuse řekl,že by se nedivil,kdyby to kuře bylo zkažené a už jsem se vezl.Před sebou dvouhodinovou cestu a najednou na mě vyrazil pot,klepal jsem se jako drahý pes,tlak na prsou a jedinné co jsem chtěl bylo vystoupit z autobusu.Řidič mi zastavil,vysadil a odjel.Já jsem se šel do křoví vyzvracet v domění,že moje potíže pramení z konzumace zmíněného kuřete.Došel jsem pěšky do z Chuchle do Prahy a potíže neustávali.Vůbec jsem nevěděl co mám dělat,zmateně jsem se motal u stanoviště taxi a nakonec se odhodlal dojet domů.Doma se to moc nezlepšilo,měl jsem stavy že se mi chtělo bez příčiny brečet,prostě hrůza.Pár dní mi dělalo problém vůbec dojít pěšky do práce a opustit bezpečí bytu.Můj ..felčar mě půl roku léčil na slinivku a gastritidu,než jsem navštívil neurologa a za pět minut bylo jasno - neurovegetativní dystonie.Nejezdil jsem autobusem 7 let a i jízda v autě ,které jsem neřídil mi dělala problémy. Vše vyřešil Lexaurin 1.5 mg a šumivé magnesium 250mg. již po 14 ti dnech jsem zažil neskutečnou úlevu.Tyhle stavy zapříčiňuje kromě jiného i nedostatek hořčíku v těle.Dneska jezdím autobusem běžně,teda jenom po Praze a jízda autem s jiným řidičem mi už taky nedělá problémy. Takový ten splín,který je doprovodným projevem,mne sice párkrát do roka přepadne,ale dá se s tím už žít. Ona je totiž potřeba včasná diagnostika,protože člověk v první chvíli neví co se s ním děje.Kdyby někdo stál o bližší info ,tak na [email protected]

Necelé dva měsíce mám stejné stavy asi jako vy všichni tady..něco málo přes měsíc beru Lexaurin..cca 2x denně půlku..občas je to v pohodě, ted jsem ho vysadila a po třech dnech to zas přišlo...musela sem si vzít půlku..myslíte že tyhle stavy někdy vymizejí sami? je mi 23, s tímhle nemám zkušenosti a celkem mě to děsí co se se mnou děje...

z vlastní zkušenosti vím, že léky ti zaberou tak za měsíc, ale musíš je brát pravidelně .Brala jsem SERTRALINHEXAL 100 a úplně to odeznělo . Ted jsem v jiném stavu tak léky neberu a stavy se mi vrátili tak to budu konzultovat s mím psychiatrem myslím, že je budeme brát do konce života

Ahoj.Nejsi v tom sama.Mě je o trochu víc ,ale poradím ti.Lexaurinem to nevyřešíš.Pomůže ti jen od okamžitého stavu a je návykový.Zajdi si k doktorovy a ten ti zřejmě předepíše antidepresiva, které to léčí.

Zhruba od 18ti let mám podobné potíže, myslím, že to tehdy souviselo s nástupem do první práce a s pocitem zodpovědnosti. Dlouho trvalo než se vůbec zjistilo proč se mi pořád motá hlava a hlavně je mi tak zle od žaludku, že i jedno sousto v puse pro mě bylo utrpení. Od té doby uteklo už asi 7 let, kdy mi jedinkrát zabral Citalec, ale nerozvážně jsem ho vysadila už asi po dvou měsících (ztloustla jsem 13 kg a žádná chuť na sex, ale jinak to bylo snad moje nejlepší období v životě co se týče psychiky). Od té doby se stavy vracely, ale po každém léku co mi předepsali jsem se cítila tisíckrát hůř. Třeba jsem seděla 4 hodiny v kuse na gauči a nebyla schopná se pohnout, nebo jsem měla totální výpadky paměti, kdy jsem pomalu nevěděla jak se jmenuju. Tak jsem léky vždycky vysadila, protože bez nich jsem to pořád snášela líp než s nima. Občas při největší krizi jsem si vzala Xanax, který mi jediný pomáhal. Naštěstí ty nejhorší stavy jsem měla třeba jen jednou za měsíc. A postupně jsem si snad nevzala ani jeden prášek za půl roku. Ale pak se to najednou postupně zhoršilo. Ke konci loňského roku jsem byla na operaci a jsem přesvědčená, že to byl ten největší spouštěč. Nevím jestli to způsobila narkóza nebo ten stres po operaci kdy člověk najednou neví co s ním bude a jak se bude hojit atd., ale od té doby zase problémy s jídlem, postupně motání hlavy a noční probouzení se a pocity, že zešílím. Klasicky je to nejhorší v práci nebo v MHD, kdy nevím jestli zešílim, začnu se klepat, zvracet, nebo upadnu... smrti se nebojím, ale toho pocit, že nekontroluju vlastní tělo.... Zkoušela jsem s tím sama bojovat, ale prostě to nejde. Dva dny ok, pak zase horší a pořád se to spíš stupňuje. Tak jsem byla včera u doktora a dostala Remood. Po prvním prášku cca po čtyřech hodinách jsem měla příšernej pocit, úzkost a jako kdyby mi někdo odpojil mozek od těla a já nemohla s nikým pořádně komunikovat, soustředit se a dívat se na lidi. Zrovna jsem byla mimo město tak k panice přispělo i to, že jsem se děsila jak se vůbec dostanu domů. Nicméně dnes jsem si vzala další prášek a už tak hrozný stav nemám, ale nevím jestli to není tím, že jsem si vzala volno a tudíž jsem klidnější, že jsem doma, v "bezpečí". Nicméně, příběhy máme všichni podobné, ale mě děsí představa, že se mi tohle bude dít celý život!!!! Spousta lidí tu píše, že jsou rádi, že v tom nejsou sami, když tu čtou příspěvky ostatních, ale mě to vlastně ještě víc deprimuje, protože většina příspěvků naznačuje, že se TO prostě vyléčit nedá, dá se to jen tlumit chemií. Taky se bojím, že chemie to, co nám naznačuje, že máme něco změnit zasune jen hlouběji do podvědomí, kde to číhá na další příležitost a hromadí se.... Taky mě děsí, že tyhle potíže má tak moc lidí. Přemýšlím jestli vůbec mít děti. Nejenom, že to třeba nezvládnu, ale že jim i předám nějakej zákeřnej gen, co tohle všechno způsobuje a to bych nepřála nikomu, natože svému dítěti.... Je to dnešní dobou, kdy se pořád za něčím honíme, žijeme v hnusnym špinavym prostředí, nebo čím???

Ahoj Pavlíno, Tvé pocity jsou naprosto normální reakcí pacienta s panickou poruchou/panickou úzkostí. Rozhodně nebuď tak skeptická, i když sám vím, jaké to je, procházet touto nemocí. Nemusí Tě děsit, že jí trpí tolik lidí, protože podobné stavy jsou příčinou nejstarších nemocí, které provázejí lidstvo od samotného počátku. Samozřejmě je nesmysl vysazovat prášky, protože žádná alternativní metoda ke zvládnutí těchto problémů neexistuje. Nemoc se musí vhodně zaléčit. Je jen nutné se poradit s psychiatrem o správné medikaci. A není to tak, že by chemie zasouvala "něco" do Tvého podvědomí. Ona je to totiž právě chemie, která může za Tvé stavy a nabourává Ti "normální a zdravé vnímání". Chemie v podobě prášků Tě ničím nenadopuje. Její složky jsou jen jakýmisi organizátory, které v Tvém narušeném biochemickém koloběhu mozku udělají pořádek a dají vše do rovnováhy. Žádného cizího elementu se není třeba obávat, takže hlavu vzhůru.

Ja mam diagnostikovanou tetanii asi to sem nepatri ,ale mam stejne stavy jako ostatni jenom par veci navic beru citalopram mg a rivotrol ted mi dosly leky nebrala jsem je par dni to nedelejte jsem tam kde jsem byla pred rokem tlaky tres brneni sotva chodim chapu ze nekdo ma sebevrazedne sklony ja se snazim kvuli synovi aleje to otravna nemoc a lidi kteri to nemaji to nechapou

Tak to je pěkná pitomost! Nevysazuj ty léky, snaž se překonat pár týdnů, než vůbec začnou působit. Vim, co řikam, sama jsem tim prošla. A jen tak mimochodem, mam malé dítě a i můj stav se o dost zlepšil! Anonym asi věděl, proč se nepodepsal a hlavně to je někdo, kdo zná jen jednu stranu věci. A držte mi palce, chci ještě miminko. Zatim pořád beru Citalopram, ale věřím, že se ho zbavim /protože už jsem téměř bez příznaků/. Mějte se moc moc moc krásně a nevzdávejte to. Po zatažených dnech vždycky zase vyjde slunce, na to nikdy nezapomínejte.

prosím má někdo zkušenosti s antidepresivi SERTRALIN HEXAL 100 v těhotenství prosím odepište. Vrátili se mi stavy úzkosti je mi pořád zle. Děkuji moc

Ahoj, s tímhle zkušenosti nemám, ale beru jiná antd. "Citalopram" a zrovna jsem četla radu jedné dr., že je to dobrá volba v těhotenství. (taky chci totiž miminko). Myslim, že bych vaší dr. věřila, ona určitě ví, co dělá. Zkuste si představit, že jste kočka, která se vyhřívá na sluníčku, líně a spokojeně, pokuste se si představit si tu pohodu, jak jsou tahle zvířata v pohodě, anebo: pořiďte si kočku. Já vim, zní to bláznivě, ale mě to pomohlo. A musíte si říkat, že je víc lidí, kteří tohle prožívají, a hlavně, že tohle nebude trvat věčně! Zase prostě vyjde sluníčko a bude nám fajn. Zatněte zuby a vydržte - vaše spřízněná duše.

Ahojky je mi 22.let,před 5 měsici jsem onemocněla a mam pořad vice nemoci najednou brala jsem už hodně antibiotyk a leku ale nic nepomaha pořad se mi točí hlava podlamujou nohy mam nizky tlak,zánět ucha mam už 3 měsice,mam jit na vyšetření na cete. Mohl by mi někdo poradit co by mi mohlo pomoci? Zkoušela jsem už všechno leky,bylinky,magnesium a nic stejnak nepomohlo.Nemam ani žadnou imunitu,pořad se mi dělaji fleky na obličeji a na nohou,musím chodit všude jen z doprovodem 3 jsem už zkolabovala,měla jsem aji špatnou krev ale už je v pořadku.potřebuju radu co dělat abych se uzdravila už to nemužu vydržet,chci jit zase do prace a žit normalně a byt zdrava.

Holky jezte HORCIK a vsechno bude v poradku!!!!!!!!!

Po zhlédnutí vašich příspěvku jse mi strašně ulevilo. Jako malé dítě jsem byla střetem různých nedorozumnění mých rodičů po x letech se mi tento stres v ryl pod kůži přišlo to náhle.Koukám se na film najednou vnímám nadměrné bušení srdce říkám si to je vklidu nic zvláštního po půl hodině jsem doslova lezla po čtyřech na balkon nadýchat se čerstvého vzduchu nejhorší pro mě bylo strašlivé vypětí v plicích a strach z neznáma co bude?co se se mnou vlastně děje?Viděla jsem kolem sebe jen auru,po té co jsem se nadýchla vzduchu jsem si šla lehnout pro jistotu jsem řrkla svým blíským co se mi stalo a že si jdu pro jistotu lehnout a zaspat to po chvíli se mi to vrátilo no a ja už nečekala řekla si o zachranku a znovu zase to přestalo zachranáři se na mě koukali jak na trupku ale jakmile viděli že mám z toho záchvěvy a lehké škuby )třepavku)dali mi něco na uklidnění a ja usla.Druhým dnem začala neskutečná tahanice po doktorech skončilo to na neurologii kde mi zjistili PANICKOU ATTACU a nabídli mi léky já je odmítla nemám ráda se něčím oblbovat hlavu a poradili mi jak se tomu vyvarovat nic si nenamlouvat při každém bušení srdce či dušení jsem se snažila být v naprosté pohodě šla jsem na vzduch a snažila se nějakou činost vykonávat at zaženu pocit a myslím v té chvíli na něco heského a opravdu půl roku mi trvalo než jsem na to přišla jak si záchvat sama nevnutit nenamluvit protože když se na něj moc soustředíte opravdu jej dostanete.

zdravím Vás všechny tak jsem si pročítala Vaše příspěvky a dospěla jsem k názoru, že co zde popisujete se objevuje i u mě. Mám týden před svatbou. Pocity úzkosti jsem mívala již dříve, hlavně večer při usínání, kdy se mě hlavou honily různé myšlenky, pak přišel nával do hlavy, svírání na hrudi. Teď si říkám, že to bylo "prd" proti tomu, co mám za stavy teď. Bušení srdce, šílená bolest na hrudi, hrozné tlaky v hlavě (cítím jak mám v hlavě takové tiky, že mě hlava skáče ze strany na stranu), špatně se mě dýchá, když stojím, mám pocit, že omdlím. Toto se mě objevuje přes den. Třeba v kanceláři, doma, u kadeřníka a vždy to přijde uplně nečekaně. Pak na to samozřejmě pořád myslím a nemůžu se toho zbavit. Pořád si říkám, že je to nádor v hlavě, špatné srdce. ... atd Asi před půl rokem jsem prodělala komplexní vyšetření těla a nic nezjistili. Přikládali to k psychice, ale nic se mnou neřešili. Asi na 2 měsíce se mě udělalo dobře, zřejmě mě uklidnila myšlenka, že jsem zcela v pořádku. Jenže pak se to zase objeví a pochybnosti jsou na světě. Teď zvažuji, zda jít k lékaři ještě před svatbou, nebo počkat, zda to po svatbě nezmizí... Byla bych ráda, kdyby se mě někdo ozval, kdo má stejné problémy a zkusit je řešit spolu, případně vyměňovat rady. Ps: na svírání na hrudníku jsem si zvykla, spíše mě trápí ta hlava (z té mám strach) Všem držím pěstičky, musíme bojovat!!!! Psychika opravdu dokáže cokoliv.

cau ,zacal sem mit problemi ve 26 letech,kdy se me apatne polikalo ,apichalo na hrudi,den co den,pak sem stoho dostal deprese,tak sem byl u doktora a nic mi nezistil,sel sem na psychinu,no mam diagnozu psychosomatickou poruchu,takze bral sem antid.asi 2 roky,deprese preala ale bolesti na hrudi neprestali,pak sem prasky nebral asi 1rok,bolesti suu furt,kratko po tom roce zase uzkost,deprese ,tak sem opet navstivil psychyatra azase beru leky uz asi 1.5 roku,deprese prestala,ale ty bolesti pretrvavaji,nevim jak dal jemi 31 let asem na to stejne,jestli ma nekdo podobný prýbech ,tak napis,treba se nam ulevy,cauky.

Přikládám svůj e-mail, budu ráda, když se mi ozvete, papa [email protected]

Ahoj Nikinkoo, s tou hlavou jsem to měla taky a můžu ti říct, že sposta lidi, kteří trpí PP. Je to strašně nepříjemný, já vím..... Já si teď zase prožívám peklo se zádama, mám zablokovaný žebra a hrudní páteř! Sotva dýchám. Dnes jsem byla na fyzioterapii, ale zatím je to snad horší. Ještě k tomu jsem před 14 dny vysadila Cipralex a Rivotril takže mi bylo a je tak zle, že jsem si ho ve středu musela vzít znova. Psychika dokáže opravdu cokoliv, v tom máš pravdu

Když budeš chtít napiš na: [email protected]

Když budeš chtít napiš na: [email protected]

Když budeš chtít napiš na: [email protected]

Pardon..........jsem to nějak přepískla, ale nešlo mi to odeslat

Ahoj. Beru Remood + Neurol 3. den a je mi zle nevíte po jaké době nevolnosti ustanou?Předem děkuju kdo odpoví

Dobry den, v cervnu jsem se po dlouhodobem zivotnim stresu uplne zhroutila a skoncila u psychiatra, ktery mi predepsal Cipralex a terapie (kazdy tyned). Chtela bych otehotnet, a proto mi lekar vymenil lek za Sertralin, ktery neposkozuje plod. Problem je, ze jsem vymenila den ze dne Cipralex za Sertralin a ted, asi po trech tydnech je mi na zvraceni, nemam vubec chut k jidlu a v noci nemuzu spat. Mate se Sertralinem stejne zkusenosti? Zarazilo me to, ze se tyto priznaky objevily az tri tydny po uzivani. Je mozne, ze po ty tri tydny jeste ucinkoval v tele Cipralex a teprve ted zacina Sertralin. Fakt mi neni dobre a navic mam znovu deprese. Nejsou tak markantni jako pred zhroucenim, ale do prace v kazdem pripade nemuzu. :(

Zdravím všechny, je mi 24 let, minulý rok jsem měl při sportovním výkonu infarkt. Po něm jsem se stal velice přecitlivělý v oblasti hrudníku. Několikrát jsem byl hospitalizován s podezřením na špatnou srdeční činnost. Během předešlého měsíce se ukázalo, že problém je spíše v mé hlavě. Krom léků na srdce jsem obdržel i Frontin. Mám brávat jednu tabletu večer.Je fakt, že jeho účinek se rychle snižuje. Na začátku, když jsem byl v častém stresu, stávalo se mi, že se mi špatně dýchalo, srdce mi divně bušilo, celá hruď se mi svírala, hlava se mi točila. Již dvakrát jsem si myslel, že se jedná o moje poslední vteřiny a již jen při myšlení na to, že se mi to blíží opakovat, je to tu hned! Po oralní aplikaci Frontinu, jsem měl pocity v tu ránu ok, měl jsem pocit, že se rozletím a bylo mi do úsměvu chvíli po požití. Nyní, když to na mě příjde mi tak tak vystačí i dva. Moje slabé chvilky se často stavají navečer, při fyzickém a psychickém vyčerpání. Své dělá i zúžený prostor a šero v místnosti se špatným vzduchem. Své dělá i kofein, který je příšernou kombinací se zbytkovým alkoholem v krvi. Nyní již nesnesu ani pět 10° piv, aniž bych se druhý den večer nemusel předávkovat právě Frontinem. Alkohol jsem tudíž, stejně jako energetické nápoje vymazal ze života. Poslední můj háček je, že si jako stop kuřák někdy musím zapálit a místo abstinenčí deprese se dostaví opět panická úzkost, protože vím, že jako kardiak kouřit nesmím. Je to hazard. Strach ze smrti je mým každodením chlebem a už nevím co dělat dál. Zřejmě budu potřebavat pomoc, ale nevím kde ji hledat. Kdyby někdo věděl, budu rád - [email protected]

MAM STRASNY DEPKY,STRACH PANIKA,BOLESTI HLAVY,VNITRNI TRES,ATD.DONEDAVNA MI NA TO POMAHAL ALKOHOL,JENZE JSEM DOSTALA STRACH,ZE JSEM ALKOHOLIK A TAK JSEM VYHLEDALA NEUROLOGA KTERY MI PREDEPSAL LEXAURIN.JENZE MAM ODPOR K LEKUM A TAK JSEM TO DAL RESILA ALKOHOLEM.JENZE JSEM TO NEDAVNO PREHNALA A DRUHY DEN KDYZ NA MNE PRISEL KLASICKY ABSTAK,TAK JA SI VSUGEROVALA,ZE UMIRAM AZ,JSEM SE TAK VYNERVOVALA,ZE SE ME RUCE A OBLICEJ DOSTALY DO KRECI A OVEZLA MI ZACHRANKA.TED SAMA BOJUJI JESTLI SI MAM ZVYKNOUT NA LEKY NEBO ZUSTAT U ALKOHOLU.MYSLIM,ZE ZAVISLOST JE STEJNA.JESTLY MATE NEKDO PODOBNY ZKUSENOSTI PORADTE.

Ivett, měla jsem to stejné jako Ty. Zapíjela jsem úzkost a deprese. Z vlastní zkušenosti Ti můžu říct: už jsi alkoholik, okamžitě přestaň pít a začni brát léky. Mně k tomu stačila jen jedna noc na záchytce, někdo potřebuje fakt léčebnu. Pokud máš léky, fakt přestaň pít, léky zabírají spolehlivě. Běž za psychiatrem, ne neurologem. Dá Ti AD a něco na ty úzkosti, jako je ten Lexaurin. Je to už 4 dny, cos tu psala, tak doufám, že ses rozhodla správně. Nepiju už půl roku a to jsem byla těžká alkoholička. Léky působí podobně, ale nemůžeš si je koupit v každé večerce, jako chlast. Budeš pod kontrolou, a dávky dáte tak, ať jsi v pohodě. Mně to funguje super, a už pomalu hledám alternativní způsoby léčby a plánuji pomalinku snižovat dávky a vrátit se do normálu. Bez chlastu! Moc držím pěsti a ozvi se!

ahojky,asi jsem to blbe napsala,ale stale si nemyslim,ze mam problem s alkoholem.nikdy mne nelakal alkohol ve velkem mnozstvy,ale jen kdyz se jdeme nekam bavit s kamaradama.ja spis se napiju piva nebo vina,kdyz citim nervozu.staci mi dve piva za hodinu nebo dve dvojky vina a jsem ok.trpim touhle poruchou od 19let,rok pred tim mi umrel tata a rok umiral,ja pak musela fungovat sama vsechno si zaridit sama.dnes je mi 33 mam dve dcery a druhe mazelstvy.podnikam a docela se dari doma se vse urovnalo a ja zacla zit bez stresu.no a moje telo na to neni zvykle,takze prave po tom tahu ktery nebyl az tak hrozny,jsem si vsugerovala,ze umiram a ne ze mi je blbe z chlastu.prisla ta panika a to mi zvedlo tlak,dnes mam lexaurin 1,5 denne,ale jen kdyz se citim,ze mi busi srdce,hodi mne rano do klidu a muzu normalne zit.chtela bych aby si mi napsala neco vic jak si se k tomu stavu vseho dostala a vjake mire si pila,protoze ja nekdy parim a nekdy vubec ne.tesim se na dalsi pokec stebou protoze k psychousovy jdu az za ctrnact dnu.jinak vim ze kdyz se napiju tvrdyho tak trpim jako kun,ten mi vzdy totalne rozladi a nemuzu ho dost dlouho videt.zatim pa pa ivett

Ahojky jak si poznala ze jsi zavisla na alkoholu,kolik ti je napis mi neco vic o sobe.Vse co se stebou delo a tak jak moc si pila a jak se projevovali tve stavy.Dekuji a urcite mi napis

JA JASEM SI NIKDY NEMYSLELA ZE JSEM ZAVISLA TO MI NAKUKAL MUJ KAMARAD.PROTOZE DOKAZU PARIT CELY VIKEND A PAK TREBA I V TEJDNU,ALE JEN S PRATELI,JINAK SI DOMA RADA OTEVRU PIVKO A KOUKAM NA TELKU DAM TREBA JEN JEDNO DVE A JDU SPAT,ALE RADA BYCH O TOM POKECALA VIC TAK TI POSILA EMAIL [email protected] jinak je mi 33

promin nejak jsem otocila nase prezdivky tak doufam ze se mi ozves naturo,pa Ivett.

Ahojkyuž jme spolu nemluvily,chodim k psychousovi beru citalec,je to lepšíůale ne pořad ono.Pisou tam že na paniku to pusobi až tak za tři měsíce,tak se tomu snažím uvěři,ale ten alkohol si občas dopřeju mam spoustu znamich a tak je pořad nejaka příležitost.Tak se zatim měj a ozvy se pa Ivett

Užívám antidepresiva asi 5. měsíc (zoloft, asentra atd) a docela mi pomohly zbavit se úzkosti. Pokud se mi ale zkazí nálada tak moc nepomůžou.

Prášky nevyléčí sami PP bez vlastní iniciativy, je to jen taková berlička "aby jsme se zase naučili chodit". Hodně zdaru

já mám takové příznaky taky.Bušení srdce zrychlený tep pocení a hlavně strach.Kolikrát nemůžu ani jít na nákup.Ráno vstanu hned na to myslím jestli mě bude líp a hned to začne.Jsou to hrozné stavy ale jsem ráda že v tom nejsem sama.Trošku mě to uklidnilo.Beru citalopram ale nic moc.Stavy mám stále.Chtěla jsem jít k lékaři se srdcem asi nepůjdu.Když to čtu tak to má každý druhý člověk.Tak vám děkuju že o tom píšete.

Ahojky tak ja jsem dalsi z tech ktera je rada ze v tom neni sama.Mam presne :toceni hlavy,stahle hrdlo,silny tlukot srdce,poceni,po chvili hned zima no desny a ze zacatku i takove pocity na omdleni a kolikrat jsem se bala i usnout ze se neprobudim.Hlavou se mi honi kolikrat myslenky jestli nemam nejakou vaznou nemoc a tak no desny a pak se proste bojim vseho.Ja si myslim ze by si k doktorovi mela zajit.Ja jsem sla a jsem rada.Napsala mi prasky na sklidneni srdce Betaloc a popripade hodne velke uzkosti lexaurin.Ale zatim jsem ho nepouzila.Doktorka mi rikala ze mam depresy stupne cislo jedna.Mas se zamerit na veci pozitivniho razu a myslet na ne porad jinak se znicis.Hele nedelam chytrou jen vim ze to neni zadna sranda a potom co jsem zde cetla se zda ze to vi i vetsina lidi tady.Jestli chces dam ti muj email a klidne se mi ozvi budu rada alespon na to nebudu sama nikoho v techto stavech nemam abych to s nim resila mozna obcas mama ale vis jak lepsi je to kolikrat takhle s kamaradkou.Muj email je :[email protected] Jmenuji se Lucka a budu rada kdyz se ozves.Hned je mi lepe.Papapa a drz se ahojky vsem

ahojte...som tu nova tak sa tu este velmi neviznam.pred rokom a 3 mesiacmi sa mi narodilo krasne dievčatko.Tehotenstvo a porod prebehol v poriadku,Vsetko bolo v poriadku až do 2 mesiaca po porode.5 dni pred vianocami ked som malu kojila mi po chrbte prebehol akýsi zvlaštny mraz po chrbtici a odvtedy mam pocit že sa zblaznim a e sa dostanem do psychiatrickej liečebne.Vsetkeho som sa začala a dokonca som sa bala že spravím aj malej nieco.po dvoch dnoch ako to na mna prislo ma manžel zobral k psychiatrovi,lenže boli taky neochotní avobec ma nezobrali,že mam prist po sviatkoch.takže skoro mesiac som bola bez lekarskej pomoci.ale vdaka svojmu milovanemu manželovi a krasnej dcerke a s pomocou homeopatik som to nejak zvladla kym som isla na odborne vysetrenie.Najprv mi diagnostikoval že mam poporodnu depresiu,potom uzkost,potom zase depresiu a nekoniec panicku poruchu.nasadil mi Xanax.Celkom dobre mi to pomahalo,lenze potom som ho musela prestat brat,tak mi dal Lexaurin.Lenže po 8 mesiacoch som opät otehotnela,a to som brala aj antikoncepciu.zhruba tak pred 3 mesiacmi mi predpisal Persen a ja som mala s neho zvlasne pocity napr:ze budem mat halucinacie a mam to este dodnes.už som vo 8-om mesiaci a termin porodu sa blízi a ja sa bojim čo bude dalej.stale mam ten pocit že sa zblaznim.že budem musiet ist na liecenie a s toho vsetkeho mam strach a hlavne o moju rocnu dcerku a manzela,proste zo vsetkeho mam strach.Ak mate niekto podobne pocity ako ja aj ked nie ste tehotna poradte mi prosim ako sa toho vsetkeho aspon trosku zbavit a asi ake lieky na to zaberaju.budem vam velmi vdačna.možte mi napisat aj na moj email [email protected] dakujem

Ahoj lidi, čtu si tu a zjišťuji, kolik nás je. Moje neurozy začaly asi před 2 roky, kdy mi zemřela babička. Od té doby jsem mívala takové bušení srdce, že jsem myslela, že je konec. Prošla jsem řadou vyšetření se srdcem a nikde mi nic nezjistily. Potom jsem se objednala na psychiatrii a začala jsem brát Argofan. Měla jsem takový strach ze smrti a z nemocí, že se to nedalo vydržet. Asi po sedmi měsících se můj stav zlepšil a léky jsem nebrala. V té době mi onemocněla kamarádka rakovinou. A můj stav se zase začal zhoršovat. V lednu to byl rok, co zemřela. Bylo jí 35. A problémy se srdcem mám znovu. Bušení, překakování a pocity vynechání srdce jsou šílené. Znovu beru Argofan a večer neurol. Občas jsou lepší dny, ale strašně se bojím, že mi selže srdce. Pořád si říkám, že není možné, abych měla srdce v pořádku, když mi to stále dělá. Prosím, napište mi, že s takovým problémem nejsem sama a že se nemusím ničeho bát. Děkuji všem a držte se.

AHOJ NIKY OPRAVDU SE NEBOJ NEMÁŠ ČEHO. JESTLI SI CHCEŠ O TOM POPOVÍDAT NAPIŠ MI A POKECÁME MELA JSEM TO SAMÉ[email protected]

Ahoj všichni, měla jsem stejné pocity jako vy. Bylo to hrozný nejvíce pomáhá SEROPRAM již za dva týdny jsem byla uplně v pohodě. Po vysazení si po 4 měsících jsem vydržela byt celé 4 roky bez problémů. Ted po težkém porodu se to vrátilo začala jsem ho opět brát a je to super . VŽDZCKY SI LEHNĚTE NA ZÁDA A Z HLUBOKA DÝCHEJTE MUSÍTE SAMI SEBE PŘESVĚDČIT ŽE SE VÁM NIC NESTANE. OPRAVDU TO FUNGUJE. HODNĚ SÍLY A TRPĚLIVOSTI . VAM PŘEJE MICHAELA

Ahoj všichni, píšu abych přidal svoje postřehy z průběhu léčby. Asi před rokem jsem začal mít uzkostné stavy a deprese. Občas to ustoupilo a pak se to zase vrátilo, to asi znáte všichni jak tady čtu. Pak jsem zašel na psychiatrii, a řeknu vám vůbec se ničeho nebojte. Říkal jsem si, že už jsem tam měl jít dávno protože jsem se zbytečně trápil. U nás se to bere, že je člověk hned blázen, ale třeba v zahraničí navštěvují psychiatra i psychologa mnohem víc a bez předsudků. Ale abych se dostal konečně k léčbě, užíval jsem parolex (paroxetin) 20mg denně po dobu čtyř měsíců, a jako doplněk B-komplex a Hořčík s vitamínem B6. Měl jsem úzkostné a depresivní stavy. Teď jsem snížil dávku na 10mg protože se stav zlepšil. Ale co mi také hodně pomohlo, byly knížky od Mudr.Ján Praško. Léky pomohou, ale také sit o člověk musí sám srovnávat v hlavě a pracovat s tím. Například: (Kognitivně-behaviorální terapie, Jak zvládat depresi, Jak zvládat úzkostné stavy, Jak posílit sebedůvěru, Nespavost). Stály mě ty knížky asi 1200kč, ale myslím že na zdraví se nemá šetřit:-) Je tam opravdu hodně návodů a dobrých rad. Změnil jsem životní styl, některé návyky, upravil jsem jídelníček, snažím se sportovat a relaxovat. Pomohla mi relaxační a dechová cvičení. Doporučuju třeba jógu. Někdy se stavy vrátí a to mrzí nejvíc po té snaze, ale postupem času zase rychleji vymizí. Co mě teď více vadí, jsou asi vedlejší účinky paroxetinu, občas mám napuchlé tváře a červéné flíčky pod očima, také častěji zívám a mám sucho v ústech. Na druhou stranu to zase není tak hrozné proti těm nepříjemným stavům. Zkusím ještě kožní, ale myslím že to je z těch léků. Počítám, pokud to půjde dobře do třech měsíců by to mohlo být dobré a bez léků. Je to dost práce to vydržet a vše dodržovat, ale přináší to svoje ovoce. Snad Vám mé zkušenosti pomohohou. Zase třeba napíšu jak léčba pokračuje. Přeju hodně trpělivosti a vůle. Samozřejmě zdraví

Když čtu vaše články to sem celá já to samý horkost na prsou zima špatně se dýchá chodím k psycholožce beru seropram je mi líp když mě někdy chytne záchvat zhluboka dýchám myslím jak do mě vchází teplo nejprve do dolních končetin a pak do horních. Mý psycholožce sem mohja volat i o půlnoci to sem měla výhodu vždy mě uklidnila at se tomu zasměju jak se třesu, pak mi řekla kdzby ste měla infarkt tak semnou takhle nemluvíte vždy mě uklidnila. Tak se mějte všichni krásně papík

Jsem v tom už 8let panika tísen uzkost strach z lidí věčná samota neschopnost komunikace,řešení těch nejbanálnějších problému jen brečet život mně nebaví nečtu televize mně nebaví chtěla jsem se zabít psych.mi 2roky skládala léky beru cipralex,neurol a seroquel mám ID je mi 55let.

ja uz myslela ze sem w tom sama .. tohle samy taky proziwam mozna neco nawic ale celkem to sedi ..jako kdyby ste pred sebou mela cely swet ale nic z toho neni pro was..nikdo was nema rad wsichni was odmitaj..nic was nebawi protoze nic neni dostatecne fajn... takhle se citim ja dokud si nedam nejakou sklenku piti a neutapim se we swych fantazijnich myslenkach...

ahoj tak na waše problémy určitě nemám píšu sem na doporučení doktora.. ještě pořádně newí jaká úzkost mě přepadá a wlastně to newím ani já měla bych na 6 týdnů jít na skupinowé éčení do kroměříže....wůbec newím zdali tam mám jít.. Protože můj problém je takowý že musím s někym spát w posteli nebo pri telce i swetle...jelikoz se bojim ze tam je nejaky duch a neco mi udela..tezko se to ise zrowna sem sama doma ato slowo se bojim i wyslowit..take nechodim do práce jelikoz se bojim kontaktu s lidmo cizimi lidmi..bojim se ze neco skazim a sebewedomi nic moc proste strasne zabrany ze bych se w tu chwilku rozbrcela i pri zasusteni pytliku...newidim swuj smysl ziwota ani jeho cil skolu sem nedokoncila a sem z dwojcat a jinak 6 dcer sem cerna owce rodiny kdy me wsichni ponizuji a nedokazi me pochopit..dale mam zachwaty chwewu place a smichu zarowen..neklikrat sem pomyslela na sebewrazdu ale bojim se bolesti ackoli smrti ne.... Doma se neustale hadame a ja uz nekolkrat utekla od taty k mame a od mamy k tatowi asi 7krat...chowa se k nam jako k monterum a je to cholerik ktery na me rwe i kwuli salamu...jen ze newim kolik ho mam zhruba wzit... casto pacuw pokoji protoze rodina nedrzi jako jeden za wsechny a wsichni za jednoho ale wsichni proti wsem....wubec newim jak se s takowyma situacema wyrownat..asi uz to staci a je to dost dlouhy rada bych slysela wase nazory jelikoz oni twrdi ze za to muzu jen ja ale ja se citim spis jako jeden z hracu nez solo winik dekuju a urco napiste ju :))) mooooooc diky

Ahoj Danus, nejhorší je, že nemáš asi to zázemí a nikoho, kdo by tě podržel. Já bych na skupinovku určitě šla, já vim, je to těžký, ale zkusila bych to. Víš aspoň, čeho se bojíš, jsou lidi, kteří to nevědí a to je snad ještě horší, maji příznaky, ale nevědi čim to je způsobený. Kdybych ti mohla poradit (ikdyž nevim, jestli si z toho něco vybereš, nebo jestli ti to pomůže, ale věřim, že něco jo), zkusila bych zvířata. Pořídila bych si např kočku, nebo bych za zvířatama někam jezdila, zkus koně, psy, nebudeš u nich myslet na tyhle věci a jakmile se mozek rozhodne, že tohle je lepší a zjistí, že ho už nebaví se pořád bát, bude to lepší. Pak se ti to třeba bude vracet, ale nebudeš v tom stabilně žít a budeš schopná se s lecčim vypořádat. Nikdy nic netrvá věčně, já myslim, že se to jednou určitě spraví, ale musíš vydržet, upnout se na něco a snažit se. Mozek pracuje jen s tim, co jsme do něj vložili, a ikdyž to neni zrovna pěkná představa, když si to uvědomíš, tak ale zbavit se toho dá, neboj. Fakt bych šla a taky bych zkusila ty zvířata, ty to z tebe vytáhnou, uvidíš.

Když já mám pejska i kočku wíš..mohla bych pomáhat w ůtulku jenže já se proste bojim s tema lidma komunikowat....wsecko je spatne a kdybych chtela jet pryc a necemu se wenowat tak nemuzu k tomu sou treba penize....a k penezum prace je to zacarowany kruh...mela sem tyden na premysleni a uz me napada jestli treba neni mozny ze se jen lituju nebo neco .. jestli treba nejsem jen nadmerne citliwa nebo neco.... nebo treba prilis nerwni nebo nejaky labilni cholerik....fakt uz premyslim nad wsim .. Kdyz tak nad tim premyslim tak wlastne kazdemu neco wytykam.... proste newim ... a pak si sednu w pokoji a jen brecim... pak sem sama doma a w duchu sii porad rikam dokola.. neznamy duchu odwolawam te prosim nech me a werim ze je w mistnosti....to nejde jen tak zapomenout ....a nejhorsi je ze pred sebou w ziwote widim jen sebe jakou nakou hloupou blbku ktera bude dycky jenom s temahle myslenkama.. ja si wubec neumim predstawit stereotyp..deti... a dokonce ani to ze bych nekdy mohla mit pritele protoze mi desne wadi kdyz na me nekdo saha.. nebo staci jen aby na me byl nekdo milej a uz mi ten clowek leze na nerwy....Ja ti powim ze nejsem nejaky blazen a nikdy sem nechapala sebewrahy a wim ze to zatim neudelam ale mam chut umrit protoze wim ze bude secko jinak proste klid protoze ja wim ze bud budu mit na wzdycky leky a nebo tyhle tupy myslenky a ani psychiatr to nepochopi protoze neciti to samy co pacient.. od ty doby co sem u nej byla mi pride wse stejny ani zadna ulewa ...jen mi mozna doslo ze za to nemuzou ostatni ale ja sama... wite coi je des kdyz was nekdo ziwa a wytyka wam to.. ja bych chtela pracowat a moc ale proste to nejde a kdyz se s nekym hadam tak toho psychouse wytahnou at je wam jste hur... to je hnus

danuni-tvoje problémy mi silně připomínají problémy mé neteře....bohužel-ona chodila do druhé třídy!!Ale měla přesně to samé...i za ní chodil duch-nějaká paní z dopravní nehody a pořád jí nadávala,že je blbá a tak...brala antidepresiva,ale nakonec ji pomohla až regrese...bydlíš asi někde poblíž,takže to byla regrese u paní v Bystřici pod hostýnem...konkrétně tady je i kontakt http://www .regrese.cz/ regresni-terapie.html Fakt normálně toho "ducha" vyhnali....né vyhnali....ale nestačilo jednou-potřebovala na to určitý čas...já nevím,jsem taky nevěřící Tomáš,ale když mi to ségra vyprávěla-tak už věřím,že je asi něco mezi nebem a zemí......prý se s ní ten duch-ta paní-přišla rozloučit /a to už říkala neteř s naprostým klidem-tak jak ji předtím nesnášela/,a od té doby už nepřišla....ti citliví jedinci jsou na to prostě jak dělaní...já nevím-nikdo neví co je vlastně mezi nebem a zemí....a taky měla neteř takové "řeči",že si nezaslouží spát na posteli-tak spala na zemi a tak....

konkrétně tady je jí příběh http://www.r egrese.c z/priklady/strachy/strach-chod it-do-skoly-4.html

jo a taky chtěla vyskočit z okna....a taky,když ji ségra chtěla vzít do náruče,tak ji začla mlátit-to bylo všechno v noci-večery a noci byli hrozný..a nebo když byla sama doma,než přišla ségra ze školy a tak....