Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemře ročně více než 3 000 lidí. Tento karcinom patří k nejčastějším u nás. Při včasném odhalení je přitom velmi dobře léčitelný. Lékaři se proto snaží detekovat případné změny ve střevech co nejdříve, aby dali pacientům šanci na úplné uzdravení. Od ledna snížili dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let.
Otázkou mi nahráváte na další díl seriálu o makrobiotice, který bude o změně stravování. Ne o vyloučení potravin. Makrobiotik jí všechny potraviny, jak jsem uvedla stručně v článku. Jenom v začátku stravování je třeba dodržet jisté principy a zásady, aby se vyčistil organismus. Aby mohl začít fungovat onen selský rozum, o kterém píšu. Bez podvědomého a stresujícího ovlivňování, co se má a co se nemá. Aby si sám určoval, co potřebuje ke své rovnováze vzhledem k prostředí, k podnebí, k momentální kondici. Ta pravidla, která začátečník dodržuje, jsou vyzkoušená už v dávné historii, například v čínské medicíně. Psala jsem, že doktoři bývali placeni za pacienta zdravého, kterého ve zdraví udržovali pomocí stravy. Strava byla lék. Takže pro začínajícího makrobiotika je též strava lékem, který jej pročistí. Ono "makrobiotické léčení, čištění organizmu" může někomu trvat půl roku, tři měsíce, jinému roky tři. O tom je makrobiotika, nebere v úvahu žádné statistiky, každý je originál. Takže v příštích dílech bude povídání o tom, co čím začít nahrazovat. Ale pomalu, po částech. Jen málokdo je schopen přejít rovnou na makrobiotickou stravu. On by byl na tom totiž stejně, jako když začnete držet jakoukoliv dietu. Co se děje? Stres, stres, pocit viny z hřešení. A to je úplně proti zásadám makrobiotiky jako takové. Jako radosti ze života. Nejvíce v současnosti nás trápí návyk na sladkosti. O tom, co s tím, jak si poradit "makrobioticky", to jest v souladu s přírodními zákony, v souvislosti se stresem, s dnešní uspěchanou dobou, bude celá jedna část.
Přidat nový komentář