Zdravým způsobem života mohou osoby s vysokým krevním tlakem samy velkou měrou přispět ke zlepšení své nemoci. K nejdůležitějším opatřením přitom patří snížení tělesné hmotnosti a správná výživa. Mezi vysokým tlakem a nadváhou existuje přímá souvislost - s přibývající tělesnou hmotností stoupá krevní tlak.
„Dehydratace neboli nedostatek tekutin v těle není spojená jen se ztrátou vody jako takové, ale také se ztrátou minerálních látek. Dehydratace může postihnout všechny věkové kategorie, a i když k ní ve značné míře přispívá teplé počasí, ne vždy musí být na vině – stačí horečka nebo průjem. Na nedostatek tekutin reaguje tělo pocitem žízně. Ten je daný vzestupem některých iontů a hormonů v krvi,“ vysvětluje Mgr. Alice Menšíková, DiS., záchranářka a lektorka první pomoci.
Napít se až při pocitu žízně, to už je pozdě
Pít se musí daleko dříve, než pocit žízně nastane. Tekutiny by se měly pít v menším množství po celý den. Stalo se dobrým zvykem nosit si nápoje s sebou, pokud není možnost delší dobu se napít.
„Lidé mladší a středního věku nemají problém vypít dostatečné množství tekutin, u seniorů se může vytrácet potřeba pít. V takovém případě musí být sklenice s nápojem stále na očích, popřípadě může potřebu napití připomínat budík,“ radí odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Lucie Růžičková.
Prevence zažívacích potíží
Dehydratace, konzumace tučných jídel a alkoholu vedou jak k riziku vzniku neinfekčního zánětu žaludku (akutní gastritidy), tak k riziku žlučníkových obtíží a v nejtěžších případech i akutního zánětu slinivky břišní (akutní pankreatitidě). K zažívacím potížím přispívají také vyšší letní teploty, kdy hrozí riziko zhoršeného prokrvení trávicího traktu. Proto je vhodné konzumovat stravu, která nebude příliš zatěžovat trávicí trakt, důsledně dbát na pitný režim, a pokud dochází ke zvýšenému pocení, doplňovat s tekutinami i minerální látky, především sodík, draslík a hořčík.
„Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných. Pitný režim by měl být upravený podle několika velmi důležitých faktorů. Těmi jsou zejména věk, fyzická aktivita, ale také zdravotní stav, a to jak chronická onemocnění (např. ledvin, srdce, plic, onkologická onemocnění, cukrovka), tak aktuální choroby (viróza, angína, vysoká teplota, průjem, zvracení, zlomeniny kostí aj.),“ upozorňuje Mgr. Alice Menšíková.
Kolik a co pít
Základní denní potřeba tekutin se v běžných podmínkách bez nadměrné tělesné aktivity pohybuje kolem 1500–2000 ml, při horku, sportu, vyčerpání nebo průjmu potřeba tekutin samozřejmě stoupá. Navýšení příjmu tekutin je individuální, musí pokrýt veškeré ztráty, které jsou potřebné k zotavení. Nejlepším ukazatelem je zbarvení moči – světlá barva ukazuje na dostatečný pitný režim, tmavě žlutá barva znamená nedostatek tekutin a hrozící dehydrataci.
Mgr. Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, doporučuje:
„jednou z nejvhodnějších variant k doplnění tekutin je voda. Spolehlivě utiší pocit žízně, neobsahuje žádnou energii a je chuťově neutrální. Do pitného režimu je užitečné zařadit i vody s obsahem minerálních látek. V horkých dnech se více potíme, a ztrácíme tak více tekutin spolu s minerálními látkami. Nadměrný příjem obyčejné vody pak může spíše ublížit než pomoci. Díky ztrátám minerálních látek a následnému zavodnění bez jejich přidání se totiž naruší vodní hospodářství organizmu, což může mít i vážné následky.“
Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody (s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l). Silně mineralizované vody jsou vhodné při velké zátěži v namáhavých provozech, v letním období, při sportu nebo průjmových onemocněních a horečkách, kdy je třeba tělu doplnit nejen tekutiny, ale i minerální látky. Mezi přírodními minerálními vodami si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na naše chutě, ale také na aktuální zdravotní stav a životní styl. K tomu slouží informace na etiketě láhve. Více o pitném režimu informují webové stránky www.aqualifeinstitute.cz.
„K utišení žízně není vhodné podávat příliš sladké nápoje, které mohou navodit pocit uspokojení chutí. Sladká chuť je velmi návyková a obzvlášť pro děti příjemná až lahodná. Děti se nesnadno odnaučují sladké chuti nápojů. Cukry ve slazených nápojích dodávají tělu pouze tzv. prázdnou energii, která zvyšuje energetický příjem, vedoucí k nežádoucímu zvyšování hmotnosti a zvýšené kazivosti zubů. I 100% džusy obsahují poměrně velké množství sacharidů z ovoce, proto je vhodné ředit je vodou, nejméně v poměru 1 díl džusu a 4 díly vody,“ dodává Mgr. Růžičková.
Úžeh a úpal první pomoc
V letních měsících hrozí častěji také úpal nebo úžeh, při kterých dochází k dráždění termoregulačních center v mozku vysokou teplotou. V případě úpalu je to teplota okolní, ohřívající tělo, zatímco v případě úžehu se jedná o působení tepla na hlavu. Příznaky jsou zpravidla odlišné, ale někdy mohou být stejné. Úpal se může projevit žízní, zarudnutím v obličeji, bolestí hlavy, pocením, nevolností, zvýšenou teplotou, může dojít až k poruše vědomí a ke křečím. Úžeh má velmi podobné příznaky s tím, že k projevům může dojít s odstupem času, třeba večer.
Záchranářka Mgr. Menšíková radí:
„v případě úžehu je nutné zabránit dalšímu působení tepla, zasaženého dát do chladné místnosti, zbavit ho oděvu a organizmus celkově zchladit studenou (nikoliv ledovou) vodou. Pokud je zasažený při vědomí a normálně s námi komunikuje, můžeme mu nabídnout tekutiny, třeba vlažnou minerálku s cukrem, iontový nápoj, případně rehydratační roztok. Tekutiny nabízíme po drobných doušcích. V případě úpalu je postup velmi podobný. Zasaženého je třeba zavodnit stejně jako při úžehu a případně ošetřit spálenou kůži. Pokud dojde k poruše vědomí, je třeba vyhledat zdravotnickou pomoc (volat na linku 155, nebo použít aplikaci Záchranka).“
Letní patero pitného režimu podle AquaLife Institutu:
- Nápoje pijte po celý den, ne najednou velké množství (tj. více než 250 ml) – vedle obyčejné vody zařaďte do pitného režimu vody s obsahem minerálních látek.
- Při horku, sportu, vyčerpání nebo průjmu příjem tekutin zvyšte – můžete se řídit barvou moči, která by měla být světlá (tmavě žlutá znamená nedostatek tekutin a hrozící dehydrataci).
- Nepijte, až když máte žízeň, to už je pozdě – napít se musíte daleko dříve, než pocit žízně nastane.
- Pokud nemáte pocit žízně, snažte se mít nápoj stále na očích, popř. si potřebu pití připomínejte budíkem – dostatečná hydratace organizmu pomáhá také při úpalu nebo úžehu.
- V případě zvýšeného pocení doplňujte s tekutinami i minerální látky, především sodík, draslík
a hořčík – k tomu se nejlépe hodí přírodní minerálky.
