Jak může lék poškodit nenarozené dítě?
Lék může způsobit poruchu růstu nebo vývoje plodu, jehož důsledkem může být buď narození dítěte s nízkou porodní hmotností, vznik různých drobnějších odchylek nebo závažnějších vrozených vad nebo až odumření plodu. Mezi vrozené vady dnes řadíme nejen tělesné defekty, ale i různé funkční poruchy nebo i poruchy chování. Ovšem je jen velmi obtížné vysledovat vztah vzniku poruch chování a duševních funkcí k léčbě během těhotenství, protože se tyto poruchy projevují až později během vývoje dítěte. Navíc na dítě působí mnoho dalších možných faktorů, které mohou stav ovlivňovat.
Citlivost vyvíjejícího se plodu ke vzniku určitého typu poškození lékem je často omezena na velmi krátké období. Pokud těhotná žena užije lék mimo toto období, poškození nevznikne. Např. u thalidomidu došlo k poškození vývoje končetin pouze tehdy, když byl užíván mezi 40. až 46. dnem po početí.
Riziko teratogenity se mění během období těhotenství. Pokud působí teratogen v období prvních 14 dní po početí (dříve, než se rýhující se zárodek uchytí ve stěně dělohy), buď se zárodek s poškozením zcela vyrovná bez následku, nebo zanikne a nedojde vůbec k implantaci (tj. uchycení ve stěně dělohy). Pro toto období tedy platí pravidlo „vše nebo nic“. Těhotná žena se tedy nemusí lekat, pokud si vzpomene, že na samém počátku těhotenství krátce po oplodnění užila nějaký lék. Jestliže těhotenství po jeho užití nezaniklo a dál se vyvíjí, není plod nijak ohrožen. Nejkritičtější je období tzv. organogeneze, kdy může dojít ke vzniku větších anatomických defektů – zhruba mezi 15. a 55. dnem těhotenství.
Pokud teratogen působí v období fetálního vývoje (2. a 3. trimestr), vznikají spíše menší funkční defekty. Specifický vliv může mít užívání léků na konci těhotenství, kdy může ovlivnit průběhu porodu nebo stavu novorozence po porodu.
Které léky jsou nebezpečné? To se dozvíte v další kapitole.
Přidat nový komentář