Jsem recidivista. Poprvé jsem se půl roku trápil a přibral 20 Kg. Chuť na cigáro jsem přejedl. Říkal jsem si, že už nikdy nezačnu, protože to co jsem zažil při odvykání předčilo všechno. Nakonec jsem stejně i po těchto zkušenostech neodolal, cigaretka je hodně silná láska. Nejprve přišly letní siesty, první cígo, za měsíc druhý... Dneska zase polykám prášky, ale mám blok v hlavě, je to pro mě utrpení. Vím, co mě čeká. Všem doporučuju, udělejte si v hlavě jasno, někam si to napište a každých 14 dnů si připisujte, co je novýho a zároveň si připomínejte všechno, co už víte že je bez cigára lepší. Odpadá zadýchávání, pokašlávání, zahleněnost, bolest plic po sportu, malý výkony nedokysličených svalů, smradlavý ruce, zkažený zuby, smradlavý úplně všechno, všude popel, propálený věci, mráz před barákem... Je toho fááákt hodně. Tak tohle všechno a spoustu dalšího si neustále opakujte. Jděte do toho a rozlučte se nadobro. Nemusí se to povést na první pokus, ale nevzdávejte to. Hlavně, pokud už to dokážete, nedělejte tu samou kravinu jako já. Nezapomínejte, že jste jen abstinujícími kuřáky. A pokud si chcete ještě někdy zapálit, udělejte to až na smrtelný posteli. Cokoliv dřív je riziko. Opakuju ještě jednou, že bez kouření (nekouřil jsem víc než rok a půl) je nekompromisně úplně všechno lepší. A asi je lepší i dodat, že výsledky přichází plíživě. Není to druhý den. Něco trvá rok, zdraví se vrací i deset let. Ale najednou zjistíte, že nohy fungují i do kopce, a že když vyjdete schody z metra na míráku, nechytáte dech ještě za 15 minut, ale vydýcháte se z toho za 10 vteřin. Hodně zdaru a ať se nám to povede. P.S. Někde výše jsem četl stesk po nějaké psychické podpoře, která od nikoho nepřichází. Věřte, tolikrát budete pyšná, že jste to dokázala. Děláte to pro sebe. Neumím moc mluvit o tom, kde a co jsem dokázal, ale že jsem přestal kouřit, s tím jsem se chlubil neustále. A neustále mě za to někdo obdivoval. Chci si to zas užívat!
Přidat nový komentář