Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy, je výživa. Chceme-li omezit riziko vzniku této choroby, nebo zpomalit její průběh, musí naše strava obsahovat nejenom dostatek vápníku, ale i dalších látek, důležitých pro zdravé kosti.
Dříve doporučované oddalování zavedení potravin obsahujících lepek do stravy nejmenších dětí již odborníci nedoporučují.
„Pevnou stravu je třeba zařadit do jídelníčku dítěte ve věku mezi ukončeným 4. měsícem až 6. měsícem, u kojence, vystaveného v tomto období potenciálně alergenním složkám potravy, existuje větší pravděpodobnost, že vůči nim nebude intolerantní,“ říká RNDr. Jan Krejsek, CSc. z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové a dodává: „Tento přístup rodičů malých dětí by mohl vést k plošnému snížení rizika rozvoje chorob zprostředkovaných poruchami imunitního systému.“
Nejnovější postup zavádění lepku kojencům byl otištěn v časopisu Česko-slovenská pediatrie, který vydává Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. Toto doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat z dubna 2014 vychází z postoje Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN).
Postup zavádění lepku pro plně kojené děti je dle doporučení Pracovní skupiny takový, že v 26. týdnu života (6. měsíc života) dostane kojenec počáteční množství lepku, což prakticky představují 2 lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo 2 piškoty do ovocného příkrmu (6 g lepku), s postupným zavedením plné cereální porce do výživy. Tato doporučení zohledňují i prevenci alergie na bilkoviny pšenice (prolaminů) a diabetu 1. typu, u kterého se zřejmě lepek uplatňuje. Přičemž platí, že přidání obilovin do pravidelných příkrmů kojenců by mělo následovat po prvních pozitivních zkušenostech dítěte se zeleninou a libovým masem. Pokud dítě potravu bez problémů a vedlejších reakcí přijme, lze již zařadit výrobky obsahující lepek.
Za pozdní započetí podávání lepku se považuje ukončený 7. měsíc věku dítěte. Naopak za příliš brzké podání lepku se považuje období před ukončeným 4. měsícem života kojence.
Celiakie představuje celoživotní onemocnění, které se projevuje nesnášenlivostí lepku obsaženého v zásobních bílkovinách pšenice, ječmene, žita nebo ovsa. Typickým příznakem je zánětlivé postižení sliznice tenkého střeva. U 5 - 10 % pacientů se zároveň vyskytují další imunopatologické nemoci, např. cukrovka I. typu, onemocnění štítné žlázy nebo dermatitida. Nesnášenlivost lepku se může týkat bez rozdílu dětí i dospělých ze všech koutů světa.
„Podle statistik nemoc postihuje 1 % evropské populace. V České republice trpí tímto autoimunitním onemocněním přibližně 50 tisíc obyvatel,“ doplňuje MUDr. Markéta Trnková, ředitelka laboratoří BIOLAB Praha.
Přečtěte si také
Příspěvky zdravotních pojišťoven na bezlepkovou dietu 2015
