Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.
Z výsledků měření tělesných parametrů 3 257 žáků základních škol v rámci projektu »Prevence a včasný záchyt dětské obezity« a výpočtu BMI aplikovaného do percentilových tabulek vyplývá, že 32 % dívek na prvním i druhém stupni základních škol, 34 % chlapců na prvním stupni a 38 % na druhém stupni trpí nadváhou nebo dokonce obezitou.
„To nejsou hezká čísla a dokazují, že projekty zaměřené na prevenci obezity u dětí mají obrovský smysl,“ říká Marie Bahenská z Centra prevence a dodává:
„Účelem projektu »Prevence a včasný záchyt dětské obezity« bylo především informovat děti, jejich pedagogy i rodiče o tom, jaké důsledky může mít nesprávná životospráva, nedostatek aktivního pohybu a obezita.“
Informovanost dětí o zdravé výživě je překvapivě vysoká. Výsledky dotazníkového šetření, které bylo součástí projektu, ukázaly, že teoretické znalosti dětí o tom, co je zdravá strava, jsou velmi dobré. Stejně tak se ukázalo, že většina dětí dodržuje zdravější životní styl ve vztahu k výběru i pestrosti konzumovaných potravin. „Otázka je, zda se tyto znalosti odráží následně i v jejich jídelníčku, zda nejde jen o teoretickou znalost bez praktického dopadu, tedy zda děti neodpovídaly tak, jak si myslely, že by se měly stravovat, nikoli tak, jak je to ve skutečnosti. Každopádně je dobře, že děti mají teoretické znalosti, to je dobrý základ. Teď je hlavně na rodičích, aby jim je pomohli uvést do každodenní praxe,“ konstatuje RNDr. Pavel Suchánek z Poradenského Centra Výživa dětí, které na projektu spolupracovalo.
Z výsledků dotazníkového šetření také vyplývá, že sport je součástí životního stylu 83 % školáků. Zatímco závodně jich sportuje 41 %, zbývajících 42 % sportuje rekreačně, a to jak pravidelně (22 %), tak nepravidelně (20 %). Nejčastějším sportem, kterému se školáci věnují, je fotbal a florbal. Tyto dva hlavní sporty jsou na jednotlivých školách doplněny tancem, veslováním, tenisem či thaiboxem. Pokud děti nesportují (17 %), nejčastějším důvodem je nezájem (35 %) a nedostatek času (28 %). Co je však alarmující, to je skutečnost, že s věkem pohybová aktivita dětí výrazně klesá.
„Jednou ze základních příčin dětské obezity je obrovský pokles jejich každodenní pohybové aktivity. Nejmarkantnější je rozdíl u dětí na prvním a druhém stupni základních škol, kdy po přechodu na druhý stupeň klesá počet pravidelně sportujících dětí o 60 %, v osmých a devátých ročnících až o 80 %. Tento fakt se jasně projevuje i na skladbě těla, protože nejhorší výsledky, tedy nejvyšší podíl pasivní hmoty (tukové tkáně) měly děti z nejvyšších ročníků základních škol, a to zejména chlapci,“ vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek, který vedl v rámci projektu »Prevence a včasný záchyt dětské obezity« semináře na téma důležitost pohybové aktivity u dětí mladšího i staršího školního věku, a varuje: „je opravdu nezbytné začít co nejvíce podporovat pravidelnou pohybovou aktivitu dětí, jinak se situace s hmotností a kondicí našich dětí nezlepší.“
Zdroj: www.vyzivadeti.cz
