Epilepsie - nemoc, kterou mnozí pacienti tají

(26. března 2020, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 522x )

Epilepsie je neurologické onemocnění, které postihuje dospělé ale i děti, u kterých se jedná o jednu z nejčastějších chronických chorob. Světový den epilepsie, který připadá na 26. března, je příležitostí k poznání závažného onemocnění.

shutterstock.com

I v dnešní době se lidé setkávají se stigmatizací, strachem okolí z jejich nemoci a jistou formou diskriminace, především v práci, říká lékařka Centra pro epilepsie FN Motol MUDr. Jana Zárubová, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.
 „Nemoc je stále opředena mýty, které se nedaří odstranit. Pacienti s epilepsií bývají často pracovně znevýhodněni, zaměstnavatelé se jejich nemoci bojí. Děti s epilepsií mívají problém zúčastnit se aktivit jako jsou různé tábory, výlety. Nemoc někdy tají samotní pacienti, obávají se odmítnutí.”

Co je epilepsie

„Epilepsie není jedna nemoc. Jako epilepsie se označují desítky chorob s různou příčinou, projevy i způsobem léčby. Jedno ale mají společné – opakovaný vznik spontánních epileptických záchvatů,“ říká MUDr. Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice. Zároveň se jedná o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Postihuje až 1 % populace, v České republice tedy přibližně 100 000 osob. Epileptické záchvaty se mohou objevit ve kterékoli etapě života, jejich výskyt je však nejčastější v raném dětství a během dospívání. Dochází při nich k narušení běžné elektrické aktivity mozku. Epileptickou aktivitu si můžeme představit jako abnormální elektrické impulsy v mozku, které se šíří spoji mezi nervovými buňkami a ve svém důsledku mohou ovlivnit různé mozkové funkce, jako je myšlení, paměť, hybnost, citlivost nebo smyslové vnímání.

Čtěte také: Kritické období pro epileptiky je dětství

Epileptický záchvat

Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj dostatečné intenzity, který se dále šíří a vyvolává záchvat. Tato zvýšená dráždivost může mít řadu příčin. Může být vrozená, kdy již v genech je zakódována náchylnost k vytváření výbojů a jejich šíření. Nervové buňky také mohou být drážděny cizorodou tkání v jejich okolí, např. nádorem, krví při úraze, jizvou po starém úraze, zánětu mozku či porodní komplikací. Výboj může vytvořit buňka nedostatečně vyživovaná krví, mající nedostatek cukru, podrážděná drogou, alkoholem atd. 

Klinický projev narušení mozkových funkcí epileptickým procesem nazýváme epileptickým záchvatem. Většina lidí si pod tímto pojmem představí situaci, kdy nemocný upadne na zem, je v bezvědomí a zmítá se v křečích. V tomto případě se jedná o tzv. tonicko-klonický záchvat, který dal onemocnění jeho český název – padoucnice. Většina epileptických záchvatů je však mnohem méně nápadná a má zcela jiné projevy. Například aury jsou charakterizovány jen vnitřním pocitem či prožitkem pacienta a nelze je poznat ani tehdy, když danou osobu při záchvatu pozorujeme. Dalším typem je tzv. myoklonie, která se projevuje krátkým svalovým záškubem bez dalších doprovodných projevů. Absence představují krátká zahledění bez křečí či pádu, která mohou být zaměněna za tzv. denní snění či nepozornost. Obvyklé trvání epileptických záchvatů je v řádu několika sekund nebo minut. Delší záchvaty se mohou vyskytnout, jsou ale vzácné. Záchvaty se objevují přes den i v noci, ze spánku. Jeden pacient může mít více typů záchvatů.

Ne každý záchvat je epilepsie

Ojedinělý epileptický záchvat vyprovokovaný zejména konkrétním podnětem jako například horečkou, úrazem hlavy, nevyspáním či požitím omamných látek nemusí znamenat začátek epilepsie. 
I u nevyprovokovaných epileptických záchvatů platí, že u více než 40 % dětí zůstane u jediného záchvatu.

Správná pomoc je při epileptickém záchvatu zásadní

Právě správná pomoc je totiž pro lidi s epilepsií zásadní, a to zejména při akutních obtížích, jako jsou záchvaty. Podle odborníků ale ve společnosti stále přetrvává neznalost o tom, jak se chovat k pacientovi, který záchvat prodělává.
„Lidé by rádi pomohli, ale stále se často setkáváme s tím, že neví jak, a proto si na to raději netroufnou nebo první pomoc provedou špatně,“ říká MUDr. Martin Kudr, Ph.D. z Kliniky dětské neurologie Fakultní nemocnice v Motole a doplňuje: 
„Násilím otevírat ústa, aby mohli pacientovi dát něco mezi zuby, nebo jejich zalehávání pro zmírnění záškubů – právě to jsou věci, které by lidé rozhodně dělat neměli.“ Nejdůležitější je podle něj odstranit z okolí pacienta všechny předměty, o které by se mohl poranit, a v podstatě čekat, až záchvat skončí. Poté pacienta položit do stabilizované polohy a přikrýt. Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.

Důležité je zavolat rychlou lékařskou pomoc především v případě, že k záchvatu došlo poprvé, pokud trvá déle než 10 minut nebo se opakuje, pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, a také při podezření na jakékoliv zranění.

Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu

Epilepsie se může objevit v každém věku

Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji začíná v časném dětství a ve stáří (po 60. roce). V každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice či vrozené vývojové vady mozku. Epilepsie vzniklá v dospělosti je často zapříčiněna úrazem hlavy, alkoholismem, cévní mozkovou příhodou, nebo v důsledku nádorového onemocnění. Ve stáří bývá epilepsie spojena hlavně s cévním onemocněním mozku.  Příčinou může být zánět mozku virový či bakteriální. Záchvaty se mohou objevit v akutním stadiu či po delší době jako pozdní následek. Někdy však příčina zůstane neobjasněná.

Epileptický záchvat mohou způsobit také další podněty, které příliš zatěžují lidský mozek. Jedná se například o nedostatek spánku, stres, vyčerpání nebo fotostimulaci (světelné efekty). Dalšími rizikovými faktory jsou látky, které způsobují změny psychiky, tedy všechny drogy, některé léky a alkohol.

Čtěte také: Ketogenní dieta - účinná terapie, která pomáhá pacientům trpícím epilepsií

Správná diagnóza může být obtížná

Jako u všech onemocnění, i v tomto případě je důležitým faktorem pro zahájení léčby a výběr vhodného léku především správná diagnóza. Epilepsie totiž může být zaměňována s jiným druhem onemocnění například s oběhovými, psychickými poruchami či jinými neurologickými chorobami. Určit správnou diagnózu bývá někdy obtížné.

Přes pokrok ve vyšetřovacích procedurách správné zahájení a výběr léčby závisí často jen na odpozorovaném průběhu záchvatu. A protože pacient zřídka dostane záchvat při návštěvě lékaře, musí tyto informace dodat pacient sám či spíše svědkové z pacientova okolí. Důležité jsou údaje o auře, trvání záchvatu, typu pohybů, stranové převaze, směru stočení hlavy či očí, řečových projevů. V některých případech je součástí záchvatu ztráta paměti a nemocný nejenže si nepamatuje na okolnosti záchvatu, ale neví ani, že záchvat prodělal. Pak jsou údaje blízkých osob klíčové pro diagnózu. Na průběh samotného záchvatu si nepamatuje více než 80 % nemocných, a proto je vhodné, aby se počátečního vyšetření zúčastnil i někdo, kdo záchvat pozoroval. Podstatné jsou dále informace o výskytu epilepsie v rodině, údaj o komplikacích při porodu, prodělaných febrilních křečích (křeče při horečce u kojenců a batolat), o úrazech hlavy, zánětech mozku a mozkových blan. Pacient musí očekávat otázky týkající se alkoholu, drog, psychiatrických chorob.

Dle výsledku pohovoru s pacientem a neurologického nálezu by měla být provedena další pomocná vyšetření.

Léčba epilepsie

Při léčbě epilepsie, kterou je nejprve třeba přesně diagnostikovat, přicházejí v úvahu tři možnosti. Pokud je známa  příčina epilepsie, například mozkový nádor, zaměřuje se terapie na odstranění této příčiny. Jestliže je příčina epilepsie neznámá nebo ji nelze ovlivnit jinou léčbou, nasazují neurologové léky zvané antiepileptika. Ta nevyléčí samotnou příčinu epilepsie, ale mají za úkol co nejvíce snížit počet epileptických záchvatů, a nejlépe je odstranit zcela.

Pravděpodobost, že zabere první podaný lék, je je zhruba 50 %, znamená to, že polovina pacientů při této medikaci nemá záchvaty. Těm, u nichž záchvaty přetrvávají, lékař zamění lék za jiný. Většina pacientů je léčena jedním antiepileptikem, asi 10 – 15 % musí ale užívat kombinaci více druhů přípravků.

Zhruba 30 % pacientů s epilepsií ale má i při užívání léků nadále záchvaty, jsou takzvaně farmakorezistentní. V těchto případech je třeba zvážit, zda nelze pacientovi pomoci nějakým neurochirurgickým výkonem.

Cílem vlastního chirurgického výkonu je odstranění té části mozku, ve které záchvaty vznikají, bez poškození oblastí okolních. Úspěšnost operace je závislá na místě v mozku, kde se toto ložisko nachází. Při zákrocích na spánkovém laloku je až 70 % pacientů záchvatů zbaveno, při operacích mimo spánkový lalok je úspěšnost nižší.

Existují pacienti, jejichž onemocnění je velmi závažné a záchvaty jsou dramatické, často spojené s pády a opakovaným poraňováním. U řady z nich však není možno z nějakého důvodu navrhnout operaci, která by je záchvatů zbavila. Někdy lze využít k léčbě operaci, při které se přerušují dráhy, jimiž se záchvaty šíří z jedné mozkové polokoule do druhé, což může pozměnit, zmírnit průběh záchvatů.

Ve zvlášť těžkých případech epilepsie, u kterých není naděje na zvládnutí onemocnění antiepileptiky či operací mozku, lze využít stimulaci bloudivého (vagového) nervu. To je desátý hlavový nerv, který ovlivňuje činnost řady orgánů dutiny břišní a hrudní a přenáší vjemy z útrob do mozku. Stimulace vagového nervu probíhá za pomoci stimulátoru, který je podobný kardiostimulátoru a je uložen pod kůži pod levou klíční kostí. Tento postup je účinný pouze u části pacientů, jejich onemocnění neléčí, snižuje však množství záchvatů, případně zkracuje jejich trvání.

Jaká je možnost prevence epilepsie?

Snaha o co nejméně úrazů novorozence během a po porodu, v případě výskytu křečí při zvýšené teplotě u dítěte navštívit dětského neurologa, který rozhodne o tom, zda je nutno při onemocněních spojených s vyšší tělesnou teplotou podávat dítěti přechodně léky proti epilepsii, či zda toto nutné není. Dále pak co nejméně úrazů hlavy – každý úraz hlavy je spojen se zvýšeným rizikem vzniku epilepsie oproti populaci, která úraz hlavy neprodělala. Toto riziko roste úměrně s tíží úrazu. Omezení konzumace alkoholu, či jiných návykových látek – epileptické záchvaty v těchto případech vznikají většinou při přerušení konzumace, či následkem úrazů hlavy v opilosti.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce

Anketní otázka

Jste již očkováni proti klíšťové encefalitidě?

43%
48%
Zatím hlasovalo 565 lidí
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Ketogenní dieta - účinná terapie, která pomáhá pacientům trpícím epilepsií

Ketogenní dieta je bezpečný a dobře tolerovaný způsob léčby farmakorezistentní epilepsie u dětí a dospělých: její indikace by měla být zvážená u všech farmakorezistentních pacientů s vysokou frekvencí záchvatů, kteří nejsou vhodní k epileptochirurgické léčbě.

Co vás čeká na vyšetření CT

Na vyšetření CT se dostanete většinou po úrazech hlavy, kostí lebky nebo páteře. Díky němu může lékař nahlédnout i do dutiny břišní a všech orgánů v ní. Je vodítkem při ověřování nádorů, ale kromě onkologa vás na něj může poslat i ortoped, neurolog nebo chirurg. Co vás čeká, pokud na tohle vyšetření půjdete, to vám podrobně vysvětlíme.

Epilepsie - nemoc, kterou mnozí pacienti tají

Epilepsie je neurologické onemocnění, které postihuje dospělé ale i děti, u kterých se jedná o jednu z nejčastějších chronických chorob. Světový den epilepsie, který připadá na 26. března, je příležitostí k poznání závažného onemocnění.

Otřes mozku

Otřes mozku je častou dějovou pomůckou pro většinu thrilerů i crazy komedií. Uhodit protivníka do hlavy je nezbytnou dovedností nejednoho filmového hrdiny.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.