Vyvolat bolest hlavy či migrénu může velká řada spouštěčů. Někteří pacienti mohou být náchylní na velký hluk, jiní zase na hormonální změny. Co je pro jednoho spouštěčem, jinému nemusí vůbec vadit. Každého ovlivňuje totiž jiný druh a intenzita podnětů. Obecně platí, že k vypozorování spouštěčů migrény vede u každého pacienta dlouhá cesta. I přesto lze vypozorovat několik takových, se kterými se migrenici setkávají nejčastěji. Pro prevenci je pak klíčové snažit se spouštěči vyhnout. Pacienti by se měli vyvarovat všech předpokládaných vlivů, které na jejich bolest hlavy působí. Hluk patří mezi spouštěče, které můžeme ovlivnit, i když samozřejmě ne vždy; některé spouštěče nelze ovlivnit už vůbec (např. počasí nebo hormonální změny). Předpokládá se, že účinek jednotlivých spouštěčů se navzájem sčítá, takže regulace i několika méně podstatných (ale ovlivnitelných) spouštěčů může zabránit dosažení kritické hranice.
Bolesti hlavy jsou poměrně individuálním problémem a u každého člověka je může vyvolat něco jiného. Lékaři proto doporučují vést si „migrénový deníček“, do něhož si zapíšete, kdy vás bolela hlava, co jste předtím dělali a co jste jedli. Po určité době budete moci vypozorovat, co bolesti způsobuje. Tento deník je vhodné vzít i k lékaři, který vám s rozřešením může pomoci.
Nejčastější spouštěče bolesti hlavy
Počasí
Počasí a s ním spojené změny tlaku jsou pro většinu lidí, kteří trpí migrénou, spouštěčem číslo jedna. Někteří lidé reagují na vysoký tlak, jiní zase na nízký. I když nemůžete změnit předpověď, můžete se pokusit vyhnout vystavení extrémním teplotám vhodným oblékáním a vyhýbáním se outdoorovým aktivitám ve velmi horkých nebo velmi chladných dnech.
Strava
Také některé potraviny mohou u pacientů vyvolat migrénu. U každého se ovšem může jednat o zcela jinou potravinu. Častým spouštěčem je například červené víno, u jiného migrenika to ale mohou být třeba citrusové plody nebo tavené sýry. Uvádí se také čokoláda, mořské plody, alkohol obecně, avokádo, káva a další nápoje, které obsahují kofein. Obecně lze říci, že zdravé a vyvážené stravování je klíčem k lepšímu zdravotnímu stavu.
U některých lidí může vyvolat bolesti hlavy dokonce i zmrzlina. Taková bolest se obvykle objevuje v oblasti čela a naštěstí většinou trvá jen pár minut. Jestliže vás trápí častá bolest hlavy, snažte se vypozorovat, jestli ji nezpůsobují některé potraviny a případně je zkuste ve svém jídelníčku nahradit jinými.
Na vznik bolestí hlavy má vliv i vynechání pravidelného jídla, kdy dochází k poklesu hladiny krevního cukru, což má za následek bolení hlavy. A bolest hlavy může vyvolat i náhlý nárůst hladiny krevního cukru. Prevencí proti těmto bolestem hlavy tak může být pravidelná strava a častější menší porce.
Intenzivní smyslové vjemy
Může se jednat o velmi jasné světlo, intenzivní parfém, příliš hlučnou restauraci nebo výrazně zakouřenou místnost. Ať už se jedná o jakýkoliv vjem, jeho přílišná intenzita dokáže způsobit silnou migrénu.
„Jedním ze spouštěčů, který pacienti často sami uvádějí, jsou sluchové vjemy, především hluk a různé nepříjemné zvuky. Nejsou sice zkoumané tak často jako jiné vlivy, nicméně je potvrzuje asi polovina pacientů. Někteří pacienti také popisují, že u nich migrénu vyvolává hluk v kombinaci s ostrým nebo blikajícím světlem - například si stěžují, že nemohou sledovat film nebo televizi. Obvykle zdůrazňují intenzitu, dobu trvání a nesnesitelnost spouštěcí situace,“ říká MUDr. Marek Hakl, PhD., algeziolog z Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko-resuscitační kliniky nemocnice u sv. Anny v Brně.
Stres
Až u dvou třetin postižených je původcem bolestí hlavy stres. K palčivým bolestem však zpravidla dochází až ve chvíli, kdy napjaté období pomine. Během tíživé situace se totiž do těla vyplavují hormony, jež nám ji pomohou zvládnout a v momentě, kdy stres odezní, klesající hladina hormonů vyvolá rozšíření a kontrakce krevních cév, což má za následek právě prudkou bolest hlavy.
Stres také může způsobit svalovou tenzi v šíji a ramenou. Může tak ovlivnit držení těla a vyvolat následnou tenzní bolest hlavy. Udržet stres pod kontrolou nám pomohou například relaxační techniky, dechová cvičení nebo jóga.
Vybočení z rytmu
Velmi častým spouštěčem záchvatů migrény je změna. Jakmile vaše tělo vybočí z rutiny, na kterou je zvyklé, reaguje. Zažije šok, překvapení a přijde záchvat. Proto lidé trpící migrénou preferují stabilitu.
Nadváha
Mezi nadváhou a častějšími záchvaty migrény existuje jasná souvislost. Existují dvě vysvětlení. Prvním je, že tuková tkáň je zánětlivá a zánět podporuje vznik migrény. Druhým je, že nadváha způsobuje zvýšenou střevní propustnost. To znamená, že do krevního oběhu se dostávají molekuly, které tam za správné tělesné hmotnosti nejsou, a způsobují záchvaty migrény. Navíc, člověk s nadváhou si nezdravě zatěžuje páteř, a to může být také spojeno s rozvojem migrény. Další věcí je, že tuková tkáň ovlivňuje hormony, vytváří estrogen a tento výkyv ovlivňuje pacienty, kteří jsou na změny hormonů citliví.
Konzumace nápojů
Když ponecháme stranou kocovinu po prohýřené noci, bolesti hlavy na sebe můžeme přivolat i konzumací příliš velkého množství čaje nebo kávy, rychlým vypitím ledového nápoje nebo také dehydratací, tedy nedostatečným příjmem tekutin. Optimálně bychom měli vypít 0,5 litru čisté vody nebo neslazených a nesycených tekutin na každých 15 kg své hmotnosti s tím, že káva, čaj a alkohol se do pitného režimu nepočítají.
Hormony
Dalším zásadním spouštěčem bolestí hlavy jsou hormony, a to zejména ty, které jsou aktivní během menstruace. Důvodem může být skutečnost, že hladina významného ženského hormonu estrogenu během menstruace poklesne, což spustí bolest hlavy. Záchvat migrény, který je způsobený nízkou dávkou estrogenu, se dostaví obvykle dva dny před nebo dva dny po menstruaci. V této době jsou ženy také citlivější na ostatní spouštěče jako je například víno a další. Menstruační migréně můžete čelit například antikoncepcí, která hladinu hormonů stabilizuje, ale i dalšími prostředky.
Výjimkou nejsou ani bolesti hlavy v těhotenství. Za nimi stojí zpravidla hormony nebo také zvýšené množství krve v oběhu, stres, nedostatek spánku či přetížená páteř. O vhodném řešení těchto potíží se vždy poraďte se svým gynekologem.
Bakteriální či virové infekce
Mezi další typické spouštěče bolestí hlavy patří bakteriální či virové infekce - od těch méně závažných, jako je například nachlazení, přes středně nebezpečné, jako je chřipka či covid-19, až po velmi vážné nemoci, jakou je meningitida. Pro tu je typická nesnesitelná bolest hlavy, kterou provází prudký vzestup teploty, zvracení a tuhnutí šíje. Jakmile máte podezření, že by se vás tyto symptomy mohly týkat, spěchejte k lékaři, mnohdy jde o minuty.
Nadměrná fyzická zátěž
Fyzická aktivita je důležitá pro naše celkové zdraví a kondici, pokud se to s ní ale přehání, může zapříčinit bolest hlavy. Pohyb totiž zvyšuje cirkulaci krve v hlavě a krku a způsobuje rozšíření cév, což může vyvolat právě bolest hlavy, a to zejména pokud se dostaneme a dlouho zůstaneme ve vysoké tepové frekvenci.
Nesprávná poloha
Nadměrné ohnutí zad v sedu může zvýšit tenzi v horní části zad a krku, což je hlavní příčinou tenzních bolestí hlavy. Snažte se nezůstávat při sezení dlouho ve stejné pozici a naučte se sedět rovně s opřenými zády. Pokud pracujete s počítačem, horní hrana monitoru by měla být ve výšce očí. Je-li níž, budete mít tendenci se hrbit a ohýbat krční páteř, která pak může způsobit bolest hlavy.
Mnohdy je bolest hlavy důsledkem jednostranného zatěžování ramene a šíje. Často je na vině těžká kabelka, kterou nosíme stále na jedné straně. V tom případě byste se měla zbavit přebytečného obsahu. Zdravou (a stejně slušivou) alternativou je batoh, především na delší nošení.
Dlouhý, anebo krátký spánek
Člověk je zvyklý na určitý rytmus, který se řídí především slunečním světlem. Klinické studie dokazují, že výrazné nepravidelnosti v denním biorytmu můžou vést k nedostatku energie nervových buněk. A to především buněk mozkových, což vyvolává varovný signál – bolest. Většinou k tomu dochází, když příliš krátký, anebo naopak příliš dlouhý spánek naruší tenhle takzvaný cirkadiánní rytmus. Řešení této situace je přitom vcelku jednoduché, nastavte si spánkový režim a ten každý den dodržujte - choďte spát a vstávejte každý den přibližně ve stejnou dobu, a to včetně víkendů.
Skřípání zubů
Se spánkem také souvisí další aktivita, která může být příčinou bolestí hlavy. Je to noční skřípání zubů. Bylo totiž zjištěno, že u některých lidí může být tupá bolest hlavy vyvolána právě skřípáním zubů během noci. Pro tyto případy existuje speciální ochrana zubů, která během spánku skřípání znemožňuje. O její vhodnosti pro vás se poraďte se svým dentistou.
Nevyhovující polštář
Když spíte na příliš vysokém polštáři, riskujete bolesti, protože ramena do něj nemůžou zapadnout a šíje se neuvolní. Důsledkem je pak bolest hlavy po probuzení. Experti doporučují polštář s rozměry 80 x 40 centimetrů. Ten poskytne krku dobrou oporu jak v poloze na zádech, tak na boku.
Nadužívání léků na bolest
Když užíváte deset nebo více dní měsíčně léky na bolest hlavy, může vzniknout takzvaná bolest hlavy z nadužívání analgetik. Obtíže jsou čím dál častější, až vyústí v trvalou bolest hlavy. Podle lékařů se tahle příčina velmi často podceňuje.
Neprávné brýle
Především tenzní bolest hlavy, ale také ataky migrény, můžou vznikat kvůli nesprávně stanovenému počtu dioptrií v brýlích (nadkorekce nebo podkorekce). Například při čtení vás pak kvůli tomu může začít bolet hlava.
Kromě toho si jen málokdy všimnete třeba i toho, že vám špatně sedí obroučky. Už lehce zvýšený trvalý tlak, většinou nad ušima, někdy také na nosním hřbetu, může způsobit bolest hlavy.
Zrádné vůně
Z našeho oblíbeného parfému nás většinou hlava nebolí, protože – pokud je správně zvolený – nás zbavuje napětí. Ale různé jiné vůně a pachy, se kterými se běžně setkáváte (například odér čisticích prostředků, aviváže a osvěžovačů vzduchu), můžou obsahovat látky, které přispívají ke vzniku bolesti hlavy. Také v mnoha obchodech používají různé vůně, abyste vydrželi nakupovat déle, nebo abyste dostali chuť nakupovat. Tady pomůže jediné, vyhýbat se takovým místům, pokud je to možné.
Každá bolest hlavy musí být vyšetřena
Pokud se bolest hlavy často opakuje je nutné problém konzultovat s lékařem. Podrobný rozhovor (okolnosti vzniku a průběh Vašich obtíží) pomůže lékaři k určení správné diagnózy. Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků.
Laboratorní vyšetření při bolestech hlavy: sedimentace, biochemické vyšetření krve, krevní obraz, rentgen lebky, případně krční páteře, CT nebo magnetická rezonance. Elektroencefalografe má být v dnešní době indikována jen ve zvláštních případech (především při podezření epilepsii nebo encefalitidu). Dalším vyšetřením může být ultrazvukové vyšetření karotid a vertebrálních tepen nebo také lumbální punkce.
Bolí vás hlava? Veďte si deník
Pokud se počet záchvatů migrén nebo tenzních bolestí zvyšuje anebo stoupá intenzita jejich bolesti, prodlužuje se jejich trvání, snižuje se účinek léčby nebo stoupá spotřeba léků, je vhodné vést si deník.
„Pacienti jsou většinou překvapeni počtem záchvatů a vysokou spotřebou málo účinkujících léků. Z deníku je možné vyčíst řadu pro pacienta na první pohled nesrozumitelných informací. Například bolesti se vyskytují téměř denně, a pak se objeví týden bez bolestí,“ uvádí MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a doplňuje:
„Zpětně se ukáže, že v té době dotyčná osoba byla na dovolené nebo byla nucena řešit náročnou, důležitou nebo neodkladnou záležitost.“
Jiným příkladem jsou víkendové bolesti hlavy u osoby intenzivně pracující od pondělí do pátku a v době, kdy poleví pracovní nastavení, organismus zareaguje touto bizarní a těžko pochopitelnou reakcí. Bolesti hlavy jsou častým problémem nejen workoholiků, ale i osob žijících zdánlivě spokojeným stereotypním životem (mateřská dovolená, zaměstnání bez možnosti realizace).
Do deníku zapisujte:
- Datum a den v týdnu.
- Co jste jedli a pili?
- Jaké bylo počasí?
- Kdy jste šli spát a kolik hodin jste spali?
- Dělali jste něco neobvyklého?
- Jaký druh fyzické aktivity jste prováděli a jak dlouho?
- Kdy začala bolest hlavy?
- Jaké léky jste brali a kdy?
Co na bolest hlavy
Na bolest hlavy nejlépe fungují volně prodejná analgetika. Obvykle od ní uleví zhruba do půl hodiny a vydrží působit až čtvrtinu dne s tím, že záleží na intenzitě a původu bolesti. Tyto léky navíc ulevují i od bolestí zubů, zad, svalů, kloubů, menstruačních bolestí a bolestí v krku.
Vedle toho jsou účinným doplňkovým řešením, a to zejména na dlouhodobé bolesti hlavy a časté migrény, akupresurní body. Body spojené s hlavou se nachází na špičkách všech prstů na rukou.
Jestliže bolest hlavy nemá u vás zřejmou příčinu, objevuje se často, neustupuje nebo ji provází i jiné symptomy (zejména vysoká teplota), nikdy neváhejte s návštěvou svého lékaře. Raději, aby šlo o planý poplach, než abyste přišli do ordinace pozdě.
Bez umění relaxace a volnočasových aktivit to nejde
Obecně se ukazuje, že časté migrény a tenzní bolesti signalizují, že duševní zdraví není v pořádku. Na stres může organismus reagovat i jinými tělesnými příznaky jako jsou bolesti břicha, vředová choroba, závratě, astmatické záchvaty a podobně. Za účinnou prevenci se považuje řešení vyvolávajících faktorů. Pokud se tyto zátěžové faktory nedají odstranit (změna zaměstnání, redukce povinností, rozchod s nevyhovujícím partnerem), tak je nutné změnit k nim postoj a to tak, aby stres postiženého nezatěžoval více než je nezbytně nutné (nemoc v rodině, péče o postiženou osobu, nedostatek financí).
V překonání bolestí hlavy, ale i jiných duševních a tělesných obtíží, pomáhají i různé volnočasové nebo relaxační aktivity. Záleží na povaze daného jedince.
„Někteří lidé preferují kulturní vyžití, jiní různé relaxační techniky nebo aerobní sporty. Pokud se jim dovede jedinec věnovat pravidelně a v dostatečné míře, pozitivní výsledek se jistě dostaví, zejména pokud jsou provozovány mimo domov a zaměstnání,“ říká MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. Než si nemocný na tento režim zvykne, je vhodné si všechny příjemné aktivity zapisovat do deníku. V indikovaných případech je možné tíživou situaci usnadnit podáváním některých léků (antidepresiva, antiepileptika), které mohou mít i vlastní profylaktický účinek. Je však důležité si uvědomit, že pokud si postižení sami sebe nebudou dostatečně vážit a nepřehodnotí svůj postoj k životu, účinky léků budou jen malé nebo krátkodobé.
Zdroj: migrena-help.cz, omigrene.cz
