Kopřiva dvoudomá

Mučící nástroj nebo lék?

K léčbě dlouhodobého kloubního revmatismu se ve středověku používalo šlehání postižených míst čerstvě natrhanými kopřivami. Tato procedura vedla k podpoře místní prokrvení a zvýšení látkové výměny v kloubu. Pro nepříjemné pálení přetrvávající ještě dlouho po výkonu, patří tato metoda již spíše minulosti. Mnoho dalších léčitelských objevu spojených s působením kopřivy zůstává však stále živých a využívaných.

Jaké jsou její účinky

Listy kopřivy obsahují velké množství zeleného barviva – chlorofylu, který působí jako výborný desinfekční prostředek. Další látky obsažené ve výtažcích z kopřiv ( vitamín C, třísloviny, acetylcholin, serotin, histamin a minerální látky) vyvolávají mírné močopudné účinky, působí proti průjmu, pomáhají při revmatických onemocněních a řadě dalších dlouhodobých zánětlivých onemocněních.

Co se sklízí

Kopřivu dvoudomou najdeme prakticky kdekoliv. Je to tzv. rumištní druh, který roste zejména v blízkosti lidských obydlí. Na mnoha místech vytváří husté, jednolité porosty. Na horách zarůstá louky v okolí chat a horských usedlostí.

Sbírá se nať z kopřivy dvoudomé i kopřivy žahavky. Sběrnou část tvoří mladé části rostlin, vrcholky byliny do délky asi 30 cm. Nať se sbírá ještě před kvetením v období od konce dubna do září. Někdy se sbírají pouze listy. Mohou být však využity i její kořeny.

Kdy ji potřebujeme

Kopřiva tvoří pouze doplněk každodenní stravy. Potřeba vitamínů a minerálů je většinou hrazena z jiných obvyklejších zdrojů – ovoce, zelenina, atd. Zejména v jarních měsících, kdy může být Váš organismus oslaben dlouhodobým nedostatek vitamínů, je vhodné doplnit nezbytné vitamíny i z tohoto snadno dostupného zdroje.

Upozornění

Při dodržování léčebných dávek (viz Použití) není kopřiva nebezpečná. Při kontaktu s rostlinou může dojít k popálení pokožky žahavým sekretem z chloupků. Vyrážka napodobuje alergickou reakci. Do kůže se dostávají prakticky tytéž látky, které se uplatňují při vzniku alergických ekzémů. Odtud i lidové pojmenování kopřivka.

V případě popálení kopřivou chladíme postižená místa pokožky studenou vodou.

V čem může pomoci

Extrakt z kopřivy získáváme nejčastěji louhováním jako při přípravě čaje. Nálev je možné použít k inhalaci i konzumaci při akutních a chronických onemocněních dýchacích cest. Extrakt z kopřivy se využívá také při průjmových onemocněních.

Extrakt z kopřivy působí jako mírné diuretikum, proto se používá i při chronických nemocech ledvin a dlouhodobých zánětech močových cest. Podporuje tvorbu červených krvinek. Stimuluje činnost kostní dřeně. Je proto vhodný i v léčbě chudokrevnosti.

Kořen kopřivy obsahuje velké množství tříslovin. Extraktu z kořenů je tak možné využít jako kloktadla při problémech s krvácejícími dásněmi nebo jako přísady do koupele proti zvýšené tvorbě kožního mazu.

Jednotlivá dávka pro přípravu nálevu je asi 1,5 g rostliny na šálek vody. Z kořene se připravuje odvar. Na sklenici vody připadá asi polovina polévkové lžíce sušeného kořene. K vnějšímu použití – kloktadlo nebo jako přísada do koupele – se používá pětiprocentního odvaru.

Kopřiva se využívá i k výrobě nejrůznějších kosmetických přípravků a šampónů. Nezastupitelné místo má dokonce i v kuchyni. Mladé kopřivové lístky jsou výbornou surovinou k přípravě příjemného jarního špenátu i salátu.