Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Mýtus č. 1: Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu
Řada žen se vymlouvá, že přibírá právě kvůli štítné žláze. To ale spíše souvisí se vzniklou únavou, omezením pohybu a preferencí nezdravých jídel. Při snížené funkci je obvyklá i zácpa, důsledkem úbytku svalové hmoty se zpomaluje metabolismus, typické jsou i otoky těla. Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
Mýtus č. 2: Bulka na štítné žláze je automaticky rakovina
Domněnka, že každé ložisko je známkou rakovinného bujení, není mezi pacienty zřídkavá a sdělení o přítomnosti ložiska neznámého charakteru může tuto obavu snadno vyvolat. Pouze 5 % ložisek je ale skutečně maligních.
Čtěte také: Rakovina štítné žlázy
Mýtus č. 3: Příznaky problémů lze lehce vypozorovat
Poruchy funkce štítné žlázy se mohou rozvíjet řadu let. Jedinec může žít s nemocí dlouho, aniž by ho napadlo, že se ho porucha týká. Pokročilé se lépe rozpoznají, ale hůře léčí. Proto je lepší odhalit onemocnění co nejdříve, v jeho raném stadiu, což dokáží laboratorní testy. Při subklinické formě nemocí štítné žlázy se jedná jen o odchylky v laboratorních testech, které pacient ani nemusí vnímat. Praktický lékař si vyžádá v rámci laboratorního vyšetření krve stanovení hladiny TSH. Obvykle se ukáže jen malé vychýlení od normálu, které může způsobit například i nachlazení nebo stres, proto se vyšetření opakuje. Ukáže-li se znovu odchylka, praktický lékař doporučí pacientovi návštěvu endokrinologa.
Mýtus č. 4: Potíže se štítnou žlázou se poznají podle strumy
Někteří lidé si myslí, že když nemají strumu, je jejich štítná žláza v pořádku. Většina pacientů s poruchou funkce má ovšem normální velikost štítnice. Tato domněnka může být obzvlášť nebezpečná, protože oddaluje návštěvu lékaře.
Mýtus č. 5: Každý, kdo má problémy se štítnou žlázou, má vypoulené oči
Vypouklé oči jsou jen jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy, nejčastější u hypertyreózy (příliš mnoho hormonu štítné žlázy) a Gravesovy choroby (autoimunitní onemocnění, které útočí na štítnou žlázu). I zde se může objevit domněnka, že vyšetření není nutné, protože oči jsou v pořádku a nijak se nevymaňují z orbit.
Čtěte také: Gravesova-Basedowova nemoc postihuje hlavně mladé ženy
Mýtus č. 6: Problémy se štítnou žlázou mají pouze ženy středního nebo staršího věku
Ve skutečnosti se s těmito problémy potýkají ženy i muži v každém věku. Je ale důležité o štítné žláze komunikovat s ženami ve fertilním věku, které by měly vědět o tom, jaký význam mají tyroidní hormony pro těhotenství. Onemocnění štítné žlázy může ovlivnit plodnost, těhotenství nebo poporodní měsíce.
Mýtus č. 7: Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jód
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s Graves-Basedowovou chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jód lékaři nedoporučují.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a po porodu
Mýtus č. 8: Pro správnou funkci štítné žlázy používejte hodně jódu
Tady platí pravidlo – všeho s mírou. Nadměrný obsah jódu ve vašem těle může vyvolat dysfunkci štítné žlázy a dojde k její nadměrné činnosti.
Mýtus č. 9: Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
Mýtus č. 10: Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování nádoru
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Mýtus č. 11: Onemocnění štítné žlázy se snadno léčí
Je to ve skutečnosti v mnoha případech poměrně složité a vyžaduje to řadu různých přístupů k úspěšné diagnostice a léčbě.
Mýtus č. 12: Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatkem zkušeností, má minimum komplikací.
Mýtus č. 13: Léčba radioaktivním jodem může způsobit rakovinu
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojódem prokázán.
Mýtus č. 14: Po operaci štítné žlázy a radiojódu není potřeba žádná další léčba ani sledování
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
Mýtus č. 15: Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno
Pokud je onemocnění dobře léčeno, příznaky hyper – či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
Mýtus č. 16: U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období.
Čtěte také: Hypotyreóza
Mýtus č. 17: Za vše mohou geny
Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi často dědičné, ale to ještě neznamená, že se musí projevit. Spuštění nemoci se dá do určité míry předejít zdravým životním stylem s kvalitní stravou a dostatkem odpočinku, v případě dědičné dispozice navíc preventivním vyšetřením. Rizikovými faktory totiž jsou špatná životospráva, nedostatek jódu, únava, stres, radioaktivní záření nebo kouření.
Mýtus č. 18: Za problémy se štítnou žlázou může lepek
Najdou se lidé, kteří místo správné léčby pořizují bezlepkové kuchařky a zakazují dětem rohlíky, aby se jim jednou neporouchala štítná žláza. Pestrá bezlepková strava je neškodná a neindikovaní pacienti většinou časem sami zjistí, že jim toto výrazné dietní omezení velký benefit do života nepřineslo.
