Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.
Mýtus č. 1: Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu
Řada žen se vymlouvá, že přibírá právě kvůli štítné žláze. To ale spíše souvisí se vzniklou únavou, omezením pohybu a preferencí nezdravých jídel. Při snížené funkci je obvyklá i zácpa, důsledkem úbytku svalové hmoty se zpomaluje metabolismus, typické jsou i otoky těla. Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
Mýtus č. 2: Bulka na štítné žláze je automaticky rakovina
Domněnka, že každé ložisko je známkou rakovinného bujení, není mezi pacienty zřídkavá a sdělení o přítomnosti ložiska neznámého charakteru může tuto obavu snadno vyvolat. Pouze 5 % ložisek je ale skutečně maligních.
Čtěte také: Rakovina štítné žlázy
Mýtus č. 3: Příznaky problémů lze lehce vypozorovat
Poruchy funkce štítné žlázy se mohou rozvíjet řadu let. Jedinec může žít s nemocí dlouho, aniž by ho napadlo, že se ho porucha týká. Pokročilé se lépe rozpoznají, ale hůře léčí. Proto je lepší odhalit onemocnění co nejdříve, v jeho raném stadiu, což dokáží laboratorní testy. Při subklinické formě nemocí štítné žlázy se jedná jen o odchylky v laboratorních testech, které pacient ani nemusí vnímat. Praktický lékař si vyžádá v rámci laboratorního vyšetření krve stanovení hladiny TSH. Obvykle se ukáže jen malé vychýlení od normálu, které může způsobit například i nachlazení nebo stres, proto se vyšetření opakuje. Ukáže-li se znovu odchylka, praktický lékař doporučí pacientovi návštěvu endokrinologa.
Mýtus č. 4: Potíže se štítnou žlázou se poznají podle strumy
Někteří lidé si myslí, že když nemají strumu, je jejich štítná žláza v pořádku. Většina pacientů s poruchou funkce má ovšem normální velikost štítnice. Tato domněnka může být obzvlášť nebezpečná, protože oddaluje návštěvu lékaře.
Mýtus č. 5: Každý, kdo má problémy se štítnou žlázou, má vypoulené oči
Vypouklé oči jsou jen jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy, nejčastější u hypertyreózy (příliš mnoho hormonu štítné žlázy) a Gravesovy choroby (autoimunitní onemocnění, které útočí na štítnou žlázu). I zde se může objevit domněnka, že vyšetření není nutné, protože oči jsou v pořádku a nijak se nevymaňují z orbit.
Čtěte také: Gravesova-Basedowova nemoc postihuje hlavně mladé ženy
Mýtus č. 6: Problémy se štítnou žlázou mají pouze ženy středního nebo staršího věku
Ve skutečnosti se s těmito problémy potýkají ženy i muži v každém věku. Je ale důležité o štítné žláze komunikovat s ženami ve fertilním věku, které by měly vědět o tom, jaký význam mají tyroidní hormony pro těhotenství. Onemocnění štítné žlázy může ovlivnit plodnost, těhotenství nebo poporodní měsíce.
Mýtus č. 7: Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jód
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s Graves-Basedowovou chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jód lékaři nedoporučují.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a po porodu
Mýtus č. 8: Pro správnou funkci štítné žlázy používejte hodně jódu
Tady platí pravidlo – všeho s mírou. Nadměrný obsah jódu ve vašem těle může vyvolat dysfunkci štítné žlázy a dojde k její nadměrné činnosti.
Mýtus č. 9: Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
Mýtus č. 10: Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování nádoru
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Mýtus č. 11: Onemocnění štítné žlázy se snadno léčí
Je to ve skutečnosti v mnoha případech poměrně složité a vyžaduje to řadu různých přístupů k úspěšné diagnostice a léčbě.
Mýtus č. 12: Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatkem zkušeností, má minimum komplikací.
Mýtus č. 13: Léčba radioaktivním jodem může způsobit rakovinu
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojódem prokázán.
Mýtus č. 14: Po operaci štítné žlázy a radiojódu není potřeba žádná další léčba ani sledování
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
Mýtus č. 15: Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno
Pokud je onemocnění dobře léčeno, příznaky hyper – či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
Mýtus č. 16: U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období.
Čtěte také: Hypotyreóza
Mýtus č. 17: Za vše mohou geny
Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi často dědičné, ale to ještě neznamená, že se musí projevit. Spuštění nemoci se dá do určité míry předejít zdravým životním stylem s kvalitní stravou a dostatkem odpočinku, v případě dědičné dispozice navíc preventivním vyšetřením. Rizikovými faktory totiž jsou špatná životospráva, nedostatek jódu, únava, stres, radioaktivní záření nebo kouření.
Mýtus č. 18: Za problémy se štítnou žlázou může lepek
Najdou se lidé, kteří místo správné léčby pořizují bezlepkové kuchařky a zakazují dětem rohlíky, aby se jim jednou neporouchala štítná žláza. Pestrá bezlepková strava je neškodná a neindikovaní pacienti většinou časem sami zjistí, že jim toto výrazné dietní omezení velký benefit do života nepřineslo.
