Nízký krevní tlak znepříjemňuje život

Krevní tlak představuje sílu, jakou působí protékající krev na stěnu cév. Měří se v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg) a udává se ve dvou hodnotách oddělených lomítkem. První (systolický tlak) značí výši tlaku během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Druhá (diastolický tlak) definuje jeho stav v klidové fázi. Výsledná hodnota tak ukazuje stav srdečního výkonu a pružnosti cév.

Obecně se za optimální hodnotu krevního tlaku považuje 120/80 mm Hg. Reálně se však výše krevního tlaku liší podle věku, pohlaví a zdravotního stavu. U kojenců se za normu pokládá tlak 80/45 mm Hg, u starších dětí 110/70 mm Hg, u osob s diabetem 130/80 mm Hg a u dospělých trpících onemocněním ledvin 110/80 mm Hg.

Nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak, neboli hypotenze, je definován jako krevní tlak nižší než hranice 100/65mmHg. Opět zde ale hodně záleží na věku pacienta a svou roli hraje také pohlaví nebo zdravotní stav konkrétního jedince:

• Kojenec: <80/45
• Starší dítě: <110/70
• Dospělý muž: <100/60
• Dospělá žena: <100/70
• Diabetik: <110/60
• Dospělý s onemocněním ledvin: <110/60

Nízký krevní tlak neohrožuje nemocného natolik jako tlak vysoký, přesto si vyžaduje pozornost. Motání či bolest hlavy, závratě, únavnost a další příznaky nízkého krevního tlaku v dlouhodobém horizontu znepříjemňují běžné fungování. Hlavním rizikem je pak omdlévání, které může vést i ke smrtelnému zranění – například pokud k němu dojde při přecházení silnice či řízení (například auta). Navíc může nízký tlak signalizovat závažnější onemocnění.

Jaká je příčina nízkého krevního tlaku?

Příčinou nízkého krevního tlaku je nedostatečné množství krve pumpované ze srdce nebo neschopnost cév se při průtoku krve správně stahovat. Nejčastěji k těmto potížím dochází při užívání některých léků – zejména těch na léčbu vysokého krevního tlaku. Může vzniknout také při onemocnění srdce, mozku, ledvin, orgánů s vnitřní sekrecí či nádorového onemocnění. Na vině může být také nedostatek vitamínů a dalších živin v potravě nebo ztráta tělních tekutin (krve při krvácení, plazmy při popáleninách a vody při dehydrataci). V bezpočtu případů vzniká zcela bez příčiny – často u štíhlých a vysokých žen, kdy může vést ke zmíněnému omdlévání, zvláště při horku a vydýchaném vzduchu. Nízký krevní tlak je častým problémem ve stáří, kdy je snížena potřeba pít a často jsou senioři léčeni více léky pro rozličná onemocnění. Jejich cévy jsou také věkem opotřebovány a nepumpují krev vzhůru již tak dobře, hrozí hlavně riziko pádů po překotném postavení se na nohy. Dále se vyskytuje fyziologicky v těhotenství, protože plod představuje velkou zátěž pro oběhový systém matky.

Příznaky nízkého krevního tlaku

Na nízký tlak vás upozorní tyto příznaky:

• motání hlavy a závratě,
• omdlévání,
• bolest hlavy,
• mžitky před očima,
• hučení v uších, bušení srdce,
• studené ruce, pocení,
• únava, časté zívání.

Při podezření na nízký krevní tlak je na místě měření tlakoměrem ideálně v domácím prostředí. Je nutné dodržet správnou techniku měření, aby byly výsledky hodnotitelné. Doporučujeme měřit tlak v sedě s oporou zad (třeba o opěradlo židle), v klidu, a to ideálně 3x po sobě v různých částech dne, případně při slabosti.  Tlak totiž v průběhu dne kolísá, většinou je nejvyšší ráno a nejnižší večer. Pro relevantní zhodnocení stavu tedy nestačí jedno změření, ale dlouhodobější pozorování. Takovýto profil, řekněme za týden měření, výrazně pomůže lékaři zjistit příčinu nízkého tlaku.

Jak zvýšit nízký krevní tlak

Jednorázové tipy na zvýšení krevního tlaku se liší v závislosti na jeho příčině. Nízký tlak způsobený dlouhým stáním ve vydýchaném prostoru lze potlačit zkřížením nohou nebo snížením polohy hlavy (sednout si a dát hlavu mezi kolena, sklonit se do polohy k zavázání tkaniček apod.). Pokud se potíže objevují při prudkém zvedání na nohy, například při vstávání z postele, pak se doporučuje nejprve se chvíli posadit a až poté vstát.

K léčbě nízkého tlaku se primárně využívá úprava životního stylu. Léky se doporučují v případě dlouhodobého komplikovaného onemocnění, kde je možné, že režimová změna nepomůže. Důležitý je dostatečný pitný režim, který zvyšuje množství tekutin v těle a tím zlepšuje proudění krve cévami. V jídelníčku by neměly chybět potraviny bohaté na bílkoviny, vitamíny (zejména C a B) a doporučeno je častější solení, neboť sodík obsažený v soli tlak zvyšuje. Navýšení krevního tlaku pomáhá také pravidelná pohybová aktivita, která stimuluje krevní oběh a zlepšuje tak prokrvení mozku.

Pomoc z přírody

• Zelený čaj obsahuje látky, které podporují normální činnost srdce. Navíc obsahuje množství prospěšných látek, které napomáhají metabolismu tuků v krvi a tím pomáhají udržet i normální hladinu cholesterolu. Zelený čaj dodává tělu potřebnou energii.
• Roibos je bylina, která má povzbuzující účinky, zároveň však nezpůsobuje nespavost.
• Matcha tea probudí celé vaše tělo i mysl.
• Ajurvédský himalájský čaj stimuluje mozek a povzbuzuje organismus.
• Při potížích s tlakem vám může pomoci česnek: vysoký snižuje, nízký zvyšuje. Tlak vyrovnává i zázvor, zejména ve formě čaje. Krevní oběh podporuje také majoránka, skořice a odvar z kopřiv.