Onemocnění štítné žlázy v těhotenství pomůže odhalit nový screening

Těhotenství a štítná žláza

Studie zaměřené na těhotné ženy dokládají, že budoucí maminky často o poruše své štítné žlázy nevědí – cca 16 % těhotných žen. Těhotenství je přitom obdobím zvýšené zátěže pro organismus ženy – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. 

Pomocí včasného vyšetření lze odhalit rizikové ženy a správnou léčbou zabránit následkům neléčené poruchy. Proto je nutné včasné vyšetření po zjištění těhotenství a ideálně ještě před otěhotněním.

Čtěte také: Časné příznaky těhotenství

Proč jsou hormony štítné žlázy v těhotenství důležité při vývoji plodu?

Obecně lze říct, že hladiny hormonů štítné žlázy u plodu jsou v první polovině těhotenství nízké. Během této periody je plod zcela závislý na mateřských hormonech štítné žlázy, jejichž dodávání řídí placenta. Zvláštností dětského věku je, že hormony štítné žlázy hrají kritickou roli ve zrání řady orgánů a tento program dozrávání je přísně kontrolován. Zatímco vývoj mozku a nervových struktur časově významně předbíhají vývoj štítné žlázy plodu a začínají již kolem 5. týdne těhotenství, sekrece hormonů štítné žlázy se objevuje teprve kolem 12. týdne těhotenství a zralé funkce dosahuje během 1. – 2. měsíce po narození.

Rizikové faktory u těhotných

• Přítomnost nějaké poruchy štítné žlázy v minulosti
• Rodinná anamnéza
• Projevy poruchy štítné žlázy v průběhu minulého těhotenství, po potratu, porodu nebo během šestinedělí
• Pacientka či někdo v rodině má cukrovku, nesnášenlivost lepku (celiakii), perniciózní anémii, kožní onemocnění se ztrátou pigmentu nebo roztroušenou sklerózu, případně jiné autoimunitní onemocnění
• Kouření před otěhotněním
• Porucha tolerance cukrů nebo těhotenská cukrovka v průběhu minulého těhotenství
• Léčba cytokiny, lithiem, léky s vysokým obsahem jódu (např. Amiodaron)
• Léčba pro neplodnost
• Opakovaně samovolný potrat
• Léčba ozářením krku či hrudníku

Čtěte také: Hemoroidy v těhotenství potrápí nejednu ženu

Poruchy funkce štítné žlázy probíhají v mnoha případech bez příznaků

„Odhadujeme, že zhruba desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově „vole“, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou.

Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)

Projevuje se hlavně sníženou výkonností (fyzickou i psychickou), sklonem k depresím, únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, padáním vlasů, bolestí svalů i kloubů, prosáknutím podkoží v obličeji či na končetinách, suchou kůží a sklonem k zácpě.

Pokud má plod vrozeně nefunkční či chybějící štítnou žlázu a tato vada není odhalena hned po porodu, dojde k rozvoji tzv. kretenismu. Jde o těžkou formu růstové a mentální retardace, se kterou se naštěstí v civilizovaných zemích díky screeningu v prvních dnech po porodu a včasné léčbě dnes již nesetkáváme. Pokud však poruchou štítné žlázy trpí matka, je situace složitější. V těžkých případech může nedostatek hormonů štítné žlázy matky vést ke zhoršení inteligence a špatnému prospívání dítěte. Avšak i méně závažný nedostatek, který je relativně častý, může nepříznivě ovlivnit duševní vývoj dítěte. Může mu ubrat několik bodů IQ či vyvolat poruchy soustředění ve škole.

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza)

Projevuje se zejména únavou, zvýšenou nervozitou a podrážděností, nesnášenlivostí tepla, výraznějším pocením, bušením srdce, jemným třesem prstů, hubnutím při dobré chuti k jídlu, nespavostí, někdy průjmy.

Nadbytek hormonů štítné žlázy v těhotenství není tak častý jako jejich nedostatek. Přesto se však může vyskytnout. Nevede sice k ovlivnění inteligence, ale může vést ke špatnému růstu plodu a v těžších případech i k potratu a komplikacím při porodu. V případě těžké formy Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy s vysokým titrem protilátek proti TSH-receptoru (TRAK) se může toho onemocnění vzácně přenést i na novorozence a vyvolat u něj závažný stav v důsledku urychlení metabolismu, který se musí léčit na jednotce intenzívní péče.

Hypertyreóza v graviditě v žádném případě není indikací k ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů.

Proč je důležité pečovat o budoucí matky s poruchou štítné žlázy?

• Při nedostatečném zásobení hormony štítné žlázy jsou ženy ohroženy potratem a komplikacemi v těhotenství
• Ohroženo je i dosud nenarozené dítě, které může mít nižší porodní váhu, může se narodit předčasně apod.
• Některé důsledky se mohou projevit u dítěte až později (horší soustředěnost, zhoršené některé dovednosti)

Co odhalí screening

Pilotní projekt vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních v celé ČR, kde vybraným těhotným změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště.
„Pokud se předpoklad 10–15 % nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,” uvádí endokrinolog, doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se šplhají ke třem měsícům i déle.
„Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje doc. Jiskra.

Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují.
„Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku,“ vysvětluje doc. Jiskra. Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba.
„Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 %. Zbytek, tedy 95 %, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává doc. Jiskra.

Zdroj: www.tydenstitnezlazy.cz