Dobrý den, jaký slaný roztok se prosím používá do konvičky na výplach nosu? Kupuje se nebo ho můžu vytvořit doma? Děkuji za odpověď
V souvislosti s teplým slunečným počasím, které nás nyní provází je třeba zdůraznit potřebu dostatečného příjmu tekutin. Dodržování pitného režimu by však mělo být záležitostí celoroční a ne jen sezónní v době horkého léta. Výrazem "pitný režim" míníme pravidelný a zároveň dostatečný příjem vhodných tekutin.
Pamatujte!
Náš subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin. Správně bychom měli pít i když žízeň nemáme! Pocit žízně by pro nás měl být až varovným signálem a neměl by tím, co nás vede k příjmu tekutin!
Proč je tak důležité abychom dostatečně pili?
Voda tvoří podstatnou část lidského těla (60% u dospělých a až 75-80% u dětí). Pomáhá nám, kromě celé řady jiných funkcí, regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organizmu (úpal). Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec vypít se uvádí v rozmezí 2 až 3 litrů za den. (V horkých dnech spíše 3 litry.) U malých a předškolních dětí (do 20 kg) se toto rozmezí množství doporučených tekutin pohybuje od 1,5 do 2 litrů.
Mezi hlavní faktory, které množství tekutin, co bychom měli vypít ovlivňují, patří například:
- náš zdravotní stav,
- běžné aktivity, které během dne provozujeme,
- sportovní aktivity,
- prostředí, v němž se nacházíme (horký suchý vzduch apod.)
Důležité pravidlo!
Tekutiny, které ztratíme, bychom měli zase zpátky přijmout!
Musíme také pamatovat, že:
Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin, než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější. Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody a zároveň vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými také větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla také ztrácí. Pozor na přehřátí dítěte při aktivním sportování anebo při hře, pohlídejte, aby se dítě pro velký zápal ze hry nezapomínalo pořádně napít!
Správně bychom měli pít i když žízeň nemáme!
Pocit žízně je totiž u některých lidí oslabený! Zvláště u lidí starších! Nižší pocit žízně mívají často také ženy. Za běžných podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 – 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé letní počasí, které nás nyní provází, riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeným pocením snižujeme teplotu našeho těla.
Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav jedince či průběh onemocnění. V souvislosti s tímto proto také doporučujeme:
- omezit tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zvýšením vnitřní teploty (zahřátím) organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin,
- nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách, nosit pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku),
- nenechávat děti v autech na parkovištích,
- nenechávat děti v kočárku na přímém slunci,
- při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit vycházky, zejména pak v poledních a odpoledních hodinách,
- místnosti nejlépe větrat ve večerních, nočních a ranních hodinách.
Vodu bychom měli přijímat jak v podobě nápojů, tak v podobě potravin bohatých na tekutiny.
Nejvhodnější nápoje
K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, případně vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), zelené a ovocné čaje, vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. Zapomínat bychom neměli také na polévky.
V černých čajích a kávě je obsažen kofein, což je látka která má močopudné účinky a tím ztráty tekutin zvyšuje. Musíme tedy pamatovat na to, že dáme-li si kávu, měli bychom k ní vypít i ještě jednou takové množství jiné tekutiny. Močopudné účinky mají také alkoholické nápoje. Nejsou tedy vhodné pro doplnění našeho pitného režimu. Nehledě také na další nepříjemné průvodní jevy konzumace alkoholu.
Zcela výjimečně bychom měli pít různé slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, ochucené mineralizované přírodní vody). Dále také energetické nápoje a ovocné nektary. Tyto nápoje obsahují poměrně vysoké množství cukru, což zvyšuje pocit žízně a navíc přijímáme zbytečně velké množství energie, které často ani nevyužijeme.
Bylinné čaje, by se měli pít slabé a střídat druhy bylin, z nichž je čaj připravován. Případně je možné volit různé směsi bylin a rozhodně je nepít denně. Důvodem k tomu jsou léčivé účinky bylin, mohly by totiž negativně ovlivnit náš zdravotní stav. Obzvláště pozor by si měli dát lidé, kteří trpí nějakým onemocněním a pití různých bylinných čajů konzultovat se svým lékařem! Čtěte také pozorně návody k jejich použití!
Podobné pravidlo platí i pro mineralizované přírodní vody. Pro doplnění příjmu tekutin můžeme využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě o něco méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vody střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci o tom, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá balená voda musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena.
Léčíte-li se pro nějakou nemoc doporučujeme vám opět se o tom, zda vůbec, či případně jaké druhy a množství mineralizovaných přírodních vod můžete vypít, poradit s vaším lékařem. Některé mineralizované přírodní vody nemusí být pro vás totiž vůbec vhodné . U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou také citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).
Převzato ze stránek Ministerstva zdravotnictví ČR
Přidat nový komentář