Plicní hypertenze je progresivní, potenciálně smrtelné onemocnění, postihující plicní cévy a srdce. Podstatou choroby je vysoký krevní tlak v plicních cévách. Nejčastěji se však projevuje postupně se zhoršující nevýkonností, dušností a únavností.
Léčba chronické tromboembolické plicní hypertenze
Plicní hypertenze, která je důsledkem opakované plicní embolie, je léčitelná a vyléčitelná. Léčbou je chirurgické odstranění zbytků po prodělané plicní embolii z plicních cév. Podobně jako u plicní arteriální hypertenze je u chronické tromboembolické plicní hypertenze základem úspěšné léčby změna životního stylu. U více jak poloviny pacientů lze provést chirurgický zákrok, tzv. endarterektomii plicnice, jejímž principem je odstranění usazených s zorganizovaných krevních sraženi z plicních cév. Jedná se o velmi složitý výkon v mimotělním oběhu. Úspěšnost operace je vysoká, drtivá většina nemocných po operaci je prakticky vyléčena a dále musí užívat jen léky na ředění krve. V České republice se tato operace provádí až od roku 2004. U pacientů, pro něž není chirurgická léčba vhodná, může být řešením tzv. specifická léčba, podobně jako u plicní arteriální hypertenze.
„Léčba plicní hypertenze je a v budoucnu bude jistě předmětem mnoha výzkumných programů. Již dnes však lze osud nemocných zásadně zlepšit poskytnutím stávající léčby včas a správně diagnostikovaným pacientům. Klíčem k tomu je zvyšování povědomí o plicní hypertenzi. Pacienti s podezřením na tuto chorobu by se měli obracet na své praktické lékaře nebo internisty, kteří by měli zvážit, zda by je měli odeslat do specializovaného centra,“ dodává MUDr. Pavel Jansa.
Někteří pacienti s plicní hypertenzí mohou být vhodnými kandidáty pro transplantaci plic nebo kombinovanou transplantaci srdce a plic. Bohužel je tato možnost omezena kvůli nedostatku dárců, ale i mnoha komplikacemi souvisejícími s léčbou tlumící obranyschopnost, aby tělo přijalo cizí orgán. O transplantaci plic se uvažuje v případě vyčerpání všech ostatních možností léčby. Většinou se transplantuje jedna nebo obě plíce a funkce srdce se po transplantaci upraví. Centrum pro plicní hypertenzi ve VFN v Praze úzce spolupracuje s transplantačním centrem ve Fakultní nemocnici Motol, které je vedeno Prof. Pafkem. Před transplantací chirurg pacienta vyšetří a zařadí na tzv. čekací listinu. Čekací doba pak závisí na výběru vhodného dárce, průměrně se pohybuje kolem 250 dní.
V Den vzácných onemocnění, tedy 29. února, bude zahájena kampaň informující veřejnost o plicní hypertenzi a zejména její vzácné formě, plicní arteriální hypertenzi. Po celé Evropě se uskuteční akce v rámci “Dechberoucí” kampaně, jejímž cílem je osvěta ohledně onemocnění, které může vést k srdečnímu selhání a okamžitému úmrtí.
Přidat nový komentář