Přechod z pohledu gynekologa

Menopauza bývá často chybně považována za synonymum klimakteria. Menopauzou se však správně označuje poslední menstruační krvácení, tedy krvácení řízené vaječníky. Průměrný věk menopauzy je 49–51 let. Období s dosud zachovaným menstruačním cyklem do 12 měsíců před menopauzou, kdy se již objevují akutní příznaky klimakterického syndromu, je označováno jako premenopauza. Období začínající 12 měsíců po posledním menstruačním krvácení, kdy jsou trvale zvýšené hladiny hormonu, který vyvolává ve funkčních vaječnících vývoj vajíček a současně tvorbu estrogenů (folikulostimulační hormon), je označováno jako postmenopauza.

Čtěte také: Předčasná menopauza

Akutní a chronické potíže v přechodu

Klimakterium s sebou přináší množství nežádoucích funkčních a následně i strukturálních změn, způsobených nedostatkem estrogenu. Odlišit tyto změny od změn, na kterých se podílí proces obecného stárnutí organizmu, nebývá jednoduché. Nicméně při stárnutí žen a při stárnutí mužů jsou patrné významné rozdíly. Ztráta menstruačního krvácení a zejména akutní návaly horka nemají v mužském stárnutí obdoby. Ochranná funkce estrogenů se nejvíce projevuje na nemocech srdce a cév. Do přechodu mají ženy velmi málo srdečních příhod, ale po přechodu se u nich začne velmi rychle rozvíjet ateroskleróza neboli kornatění tepen způsobené ukládáním tuku a vápenných solí do cévní stěny. Během několika let po menopauze tak ženy muže ve výskytu a závažnosti srdečních příhod předhoní. Prudký vzestup aterosklerózy je zaznamenán u žen ve věku 55–64 let, kdy jich postihuje 36 %.

Potíže v přechodu se rozdělují na dvě skupiny, akutní a chronický klimakterický syndrom. Akutní klimakterický syndrom zahrnuje psychické potíže (nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta sebevědomí a libida, změna nálady, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace) a vasomotorické změny (návaly horka, noční pocení, bušení srdce). Chronický klimakterický syndrom (tzv. organicko-metabolický syndrom) zahrnuje poruchu růstu sliznice pochvy, dysfunkci močových cest, osteoporózu (řídnutí kostí), aterosklerózu (kornatění tepen), rozvoj neurodegenerativních onemocnění (stařecká demence, Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, degenerace sítnice).

Z výsledků průzkumu vyplývá, že to, co ženy ve věku 45–65 let nejvíce znepokojuje, je rakovina prsu (40,4 %), návaly horka a další fyzické příznaky (39,8 %) nebo psychické příznaky jako například výkyvy nálad (37,9 %). Obezity se bojí 36,7 % žen v přechodu, osteoporózy 34,1 %. Rizikové faktory onemocnění srdce a cév znepokojuje poměrné nízké procento žen. V případě vysokého krevního tlaku je to 17,9 %, cukrovky 13 % a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi 7,5 % dotazovaných žen. Samotné nemoci srdce a cév jsou strašákem pro 30,8 % žen.

Jak bojovat s přechodem (akutním klimakterickým syndromem)?

Lékaři se vesměs shodují na tom, že přechod není nemoc, ale přirozený projev stárnutí organizmu. Pokud je však spojen s potížemi akutního klimakterického syndromu, pak se již o nemoc jedná. Tyto potíže mohou významně snížit kvalitu života. Někdy je dokáže žena překonat sama, jindy jí pomohou pod vedením lékaře léky, úlevu nabízí také alternativní medicína.

Jak ukázaly výsledky průzkumu, ženy samy řeší nebo by řešily potíže s přechodem nejčastěji úpravou stravy a životosprávy (44 %) a doplňkovou (alternativní) léčbou, jako jsou rostlinné volně prodejné přípravky (33,7 %). Více než čtvrtina dotazovaných žen „to nechává na přírodě“ a necelá pětina řeší nebo by řešila problémy užíváním léků, jako jsou hormony či antidepresiva. Necelých 19 % žen ve věku 45–65 let vidí řešení ve zvýšení fyzické aktivity.

Doporučení týkající se menopauzy a zdraví v tomto období má od lékařů necelých 70 % žen (61,5 % od gynekologa, 13,6 % od praktického lékaře) – téměř třetina dotázaných žen v přechodu od žádného lékaře rady nedostala.

Čtěte také: Pomoc přírody v klimakteriu

Doporučení pro ženy v přechodu:

• zvýšení pohybové aktivity

cvičení nebo rychlá chůze alespoň 30 minut 3x týdně pomáhá nejen udržovat optimální tělesnou hmotnost, kostní hmotu a funkční přestavby kosti, ale až dvěma třetinám žen pomáhá také odbourat akutní potíže spojené s přechodem

• užívání potravinových doplňků, léčivých přípravků a volně prodejných léčiv

přípravky obsahující jako účinnou látku fytoestrogeny ze sóji, jetele nebo lnu, extrakt z ploštičníku hroznatého nebo směsi mikronutrientů mohou pomoci s překonáním akutního klimakterického syndromu

• omezení kávy, kořeněných jídel a alkoholu

může snížit četnost potíží akutního klimakterického syndromu

• dodržování správného pitného režimu

je předpokladem dobré funkce organizmu a eliminování potíží spojených s přechodem

• správná strava a přiměřený příjem kalorií

tvoří základ zdravého životního stylu a celkového zdraví organizmu včetně období klimakteria

Léčba klimakterických potíží (akutního klimakterického syndromu) pod vedením lékaře nabízí několik možností, a to hormonální terapii, kombinovanou hormonální antikoncepci, lokální estrogenní léčbu nebo nehormonální farmakoterapii. Hormonální terapie je nejúčinnější léčba akutního klimakterického syndromu, při časném podání brání rozvoji aterosklerózy a osteoporózy. Kombinovaná hormonální antikoncepce také účinně ovlivňuje potíže akutního klimakterického syndromu, brání nadměrnému odbourávání kostní hmoty, snižuje riziko zhoubného nádoru vaječníku a sliznice děložní. Lokální estrogenní léčba je bezpečná i pro ženy, které nemohou užívat systémovou hormonální léčbu, působí výhradně lokálně a může zcela vyléčit z atrofie pochvy a pomoci léčit potíže s udržením moči. Nehormonální farmakoterapie využívá k odbourání akutních potíží léky, které jsou primárně určeny k léčbě jiných nemocnění. Léčbu je nutné nasazovat vždy individuálně po zhodnocení všech pro (výhod) a proti (kontraindikací). Indikace a výběr léčby patří jednoznačně do rukou lékaře.

Čtěte také: Hormonální léčba pomůže zmírnit příznaky menopauzy

Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol
Česká menopauzální a andropauzální společnost ČLS JEP