Předsevzetí? Raději žádná než planá

Mimořádný talent, vysoká inteligence, ambicióznost – to byly atributy, na kterých Monika stavěla svůj život a své plány. Pak ale přišla těžká nemoc, neúspěšná léčba a neodvratný konec. Jak ho prožívala a proč se ostatním tak vzdálila ještě před smrtí? Druhý díl textu psychologa Jeronýma Klimeše o prožívání lidí s vážnou nemocí.

Jste si jisti, že za zamčenými dveřmi ve vaší koupelně právě nekape na dlaždice krev z rány, kterou si dobrovolně udělalo vaše dítě? Přísně utajované sebepoškozování je, bohužel, častějším problémem mladých lidí, než bychom si mysleli. Jizvy na jejich těle jsou tichým voláním o pomoc, které by mělo být vyslyšeno. Sebepoškozování - to je další téma naší nové rubriky Tabu, které komentuje psycholog Mgr. Marian Bartoš.

Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.

Pojďme si představit obory, které spojují péči o duši i tělo. Můžeme jim také říkat alternativní.

Mimořádný talent, vysoká inteligence, ambicióznost – to byly atributy, na kterých Monika stavěla svůj život a své plány. Pak ale přišla těžká nemoc, neúspěšná léčba a neodvratný konec. Jak ho prožívala a proč se ostatním tak vzdálila ještě před smrtí? Druhý díl textu psychologa Jeronýma Klimeše o prožívání lidí s vážnou nemocí.

Jste si jisti, že za zamčenými dveřmi ve vaší koupelně právě nekape na dlaždice krev z rány, kterou si dobrovolně udělalo vaše dítě? Přísně utajované sebepoškozování je, bohužel, častějším problémem mladých lidí, než bychom si mysleli. Jizvy na jejich těle jsou tichým voláním o pomoc, které by mělo být vyslyšeno. Sebepoškozování - to je další téma naší nové rubriky Tabu, které komentuje psycholog Mgr. Marian Bartoš.

Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.