Chudokrevnost je stav, při kterém je v krvi nedostatek hemoglobinu (krevního barviva v červených krvinkách, zodpovědného za přenos kyslíku z plic do tkání), velmi často bývá tento stav spojen s početním nedostatkem červených krvinek v krvi.
Je důležité, aby léčba byla nasazená včas, v dostatečných dávkách a intervalech. Součástí moderního přístupu k pacientům s hemofilii je i individuální výběr typu preparátu, dávkovacího režimu a podpůrné terapie, tedy psychologie a fyzioterapie.
Dnešní přístup k léčení hemofilie spočívá především v její prevenci. Vážným komplikacím se zabraňuje profylaktickou léčbou, při které jsou pacientovi podávány chybějící koagulační faktory. Dávkování této léčby bylo léta určováno pouze na základě tělesné hmotnosti a klinického obrazu hemofilika. Každé lidské tělo však pracuje rozdílně a při stejném dávkování se doba, za kterou klesne koncentrace léku pod kritickou hodnotu, může u jednotlivců lišit až o dva a půl dne. Těmto nesrovnalostem v dávkování může zabránit farmakokineticky řízená léčba, díky které se pacientovi dostává přesně taková dávka koagulačního faktoru, kterou potřebuje.
Čtěte také: Hemofilici žijí normálním životem, ale mají obavy z nehod, mohou při nich vykrvácet
Profylaktická léčba
Preventivní léčba hemofilie, při které jsou pacienti léčeni pomocí profylaktické léčby, je pro nemocného velmi přínosná a dovoluje mu vést plnohodnotný život. Jejím cílem je z těžkého hemofilika udělat hemofilika středního, tedy takového, který nemá spontánní krvácení nebo je má jen minimálně. Tím je eliminována většina komplikací, které nenávratně poškozují klouby, vedou k trvalému bolestivému postižení a zkracují život.
Slabinou této léčby je, že není vytvářena každému pacientovi přímo na míru. Určující pro dávkování je tělesná hmotnost a klinický obraz nemocného. Ale každé tělo pracuje jinak a doba koncentrace léku se u jednotlivců různí. Může docházet k tomu, že někteří pacienti dostávají vyšší dávku, než jejich organismus doopravdy potřebuje, a jsou tak léčení nadměrně, jiní pacienti jsou naopak léčení nedostatečně. V obou případech dochází k neefektivnímu využití léků, a tedy i nákladů na ně.
Nyní se čím dál více uplatňuje řízení této terapie na základě individuální farmakokinetické odezvy pacienta. Z tohoto přístupu mohou těžit jak pacienti, tak plátci zdravotní péče.
Léčba „šitá na míru“
Farmakokineticky řízená léčba může těmto individuálním nesrovnalostem v dávkách zabránit. Díky ní se dostává hemofilikovi taková dávka koagulačního faktoru, kterou potřebuje. Díky této metodě pacient získává lepší kontrolu nad svojí léčbou, může si například plánovat své sportovní i jiné aktivity podle toho, kdy je optimálně chráněn, nebo tomu přizpůsobit aplikaci dávky. U některých pacientů se léčebné dávky profylaktické léčby sníží, u jiných zvýší. Primárně tedy farmakokinetika není cestou k úspoře finančních prostředků, ale k jejich lepšímu využití a dosažení maximální efektivity se stále stejnými náklady na léčbu.
Čtěte také: Hemofilie se může skrývat dlouho
Co je farmakokinetika?
Jedná se o odvětví farmakologie primárně se zabývající osudem/pohybem léčiva v organismu, počínaje jeho vstřebáváním a konče jeho vyloučením. V klinické praxi se poznatky získané touto metodou využívají zejména k výpočtu dávkování léčiv a při odhadu hladin léků.
Farmakokinetický profil pacienta
Aby byla správně stanovena dávka léku, je potřeba sestavit pacientovi jeho farmakokinetický profil. Celé vyšetření spočívá v sérii odběrů krve, na jejichž základě je sledována farmakokinetická křivka. Podle doporučených postupů se provádí jedenáct až dvanáct odběrů krve v rozmezí 48 až 72 hodin u dospělého, u dětí se obvykle jedná o pět nebo šest odběrů a vyšetření je vhodné opakovat přibližně každé dva roky. Profil lze sestavit i na základě menšího počtu odběrů, nicméně platí, že čím více odběrů krve bude získáno, tím přesnější farmakokinetické údaje budou získány. Nyníje k dispozici online aplikace pro pacienty s hemofilií typu A (myPKFiT), která na základě vložených charakteristik pacienta a hodnot zjištěných ze dvou odebraných vzorků vypočte základní farmakokinetické parametry pacienta a navrhne optimální dávkovací schéma koagulačního faktoru.
Pro optimální nastavení léčby je klíčová komunikace mezi lékařem a pacientem. Lékař by měl kromě individuální farmakokinetiky zohlednit krvácivý fenotyp nemocného, musí vědět, do jaké míry je pacient schopen na léčbě spolupracovat, a v neposlední řadě by měl mít představu o životním stylu a fyzické aktivitě nemocného. Pacient by pak měl umět popsat krvácení – kam krvácí, jak často, závažnost krvácení a případnou vyvolávající příčinu. Měl by znát své cílové klouby, a především pochopit význam farmakokinetiky pro správné nastavení léčby vzhledem k životnímu stylu.
Čtěte také: Nastávající matky hemofiliků na interrupci nemusejí
Přínosy léčby
Farmakokinetika poskytuje zdravotníkům informace nezbytné pro klinickou i ekonomickou optimalizaci léčby hemofilie a pacient se může cítit bezpečněji, neboť je schopen využít ochrany, kterou mu léčba poskytuje. Je navíc schopen, ve spolupráci se zdravotníky, přizpůsobit co nejlépe léčbu svým potřebám a/nebo své potřeby poskytované léčbě. Farmakokinetika tak přispívá k omezení počtu krvácení, má potenciál zlepšit kvalitu života osob s hemofilií a rovněž může být použita jako nástroj ke zvýšení nákladové efektivity léčby hemofilie.
Zdroj: www.tribune.cz, zdravi.euro.cz
