Epilepsie se nemusí projevovat jen záchvaty s křečemi, ale i bolestí břicha, brněním či závratí.
Ta vyjede do pražských ulic na jedné z nejvytíženějších tras městské dopravy, lince 22, ve čtvrtek 26. března, u příležitosti světového dne podpory lidí s epilepsií, tzv. Purple Day. Cestující se během jízdy od odborníků dozví, jak epileptický záchvat vypadá a jak správně poskytnout první pomoc. Akci pořádá organizace Život s epileptikem.
Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. U převážné většiny epilepsií není příčina doposud známa. Při správné léčbě je ale možné dostat onemocnění u většiny pacientů pod kontrolu.
Epilepsie se může objevit v každém věku
Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji začíná v časném dětství a ve stáří (po 60. roce). V každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice či vrozené vývojové vady mozku. Epilepsie vzniklá v dospělosti je často zapříčiněna úrazem hlavy, alkoholismem, cévní mozkovou příhodou, nebo v důsledku nádorového onemocnění. Ve stáří bývá epilepsie spojena hlavně s cévním onemocněním mozku. Příčinou může být zánět mozku virový či bakteriální. Záchvaty se mohou objevit v akutním stadiu či po delší době jako pozdní následek. Někdy však příčina zůstane neobjasněná.
Epileptický záchvat mohou způsobit také další podněty, které příliš zatěžují lidský mozek. Jedná se například o nedostatek spánku, stres, vyčerpání nebo fotostimulaci (světelné efekty). Dalšími rizikovými faktory jsou látky, které způsobují změny psychiky, tedy všechny drogy, některé léky a alkohol.
Epileptický záchvat
Společným jmenovatelem všech typů epilepsie jsou epileptické záchvaty s pestrou škálou příznaků a rozdílnou intenzitou. Mezi příznaky tzv. velkého epileptického záchvatu patří porucha vědomí, pád, křeče postihující ruce i nohy, sliny vycházející z úst, pokousání jazyka nebo také pomočení. Záchvat obvykle trvá 2 až 3 minuty a po něm zpravidla následuje spavost, usínání a tvrdý spánek.
Předzvěst záchvatu
Přicházející záchvat na sobě epileptik někdy pozná, tuto předzvěst neboli auru může vnímat např. jako sluchové a zrakové vjemy, zvláštní pocit v hlavě, zpomalení myšlení, ztrátu schopnosti porozumět řečenému. Ne vždy stačí zareagovat a lehnout si, případně upozornit ostatní.
Lidé v okolí občas blížící se záchvat u epileptika zaregistrují sami. Když s takovým člověkem třeba sedíte u stolu a hovoříte, najednou vám neodpovídá tak, jak odpovídal do té doby. Může se zahledět, někdy mění výraz obličeje, častěji mrká.
Epileptický záchvat může přijít kdykoliv a kdekoliv – na ulici, ve škole nebo v městské hromadné dopravě. Podle odborníků není pomoc při epileptickém záchvatu složitá.
„Nejdůležitější je zachovat klid a snažit se člověka během záchvatu chránit před zraněním. Není potřeba křeče zastavovat ani jim bránit. Zároveň je důležité nevkládat dotyčnému nic do úst, což je jeden z nejrozšířenějších mýtů spojených s epilepsií,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Kudr, Ph.D., z Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
Základní první pomoc při epileptickém záchvatu
- zajistit bezpečné okolí
- chránit hlavu před poraněním
- neomezovat pohyby během křečí
- nic nevkládat do úst
- sledovat délku záchvatu
- po odeznění záchvatu uložit člověka do zotavovací polohy na boku
- zůstat s ním, dokud se plně neprobere
Fialová tramvaj
Právě neznalost a obavy jsou podle organizátorů čtvrteční akce jedním z hlavních důvodů, proč někdo s pomocí při záchvatu váhá.
„Zkušenosti z našich workshopů ukazují, že řada lidí má z epileptického záchvatu strach, protože přesně neví, jak vypadá a jak na něj reagovat. Přitom často stačí dodržet několik základních pravidel první pomoci,“ doplňuje Andrea Gawron. Mezi ta nejdůležitější patří odstranit z okolí nebezpečné předměty, chránit dotyčnému hlavu a po odeznění záchvatu ho uložit do stabilizované polohy.
„Epilepsie je poměrně časté onemocnění a je velmi pravděpodobné, že každý z nás se někdy setká s člověkem, který epilepsií trpí, nebo bude svědkem záchvatu. Právě proto je důležité, aby veřejnost věděla, jak správně reagovat, a nebála se pomoci,“ říká MUDr. Kudr.
Fialová tramvaj funguje jako běžný spoj městské hromadné dopravy, který mohou cestující využít během své cesty po Praze. Ve čtvrtek 26. března ale do ní budou postupně na jednotlivých zastávkách nastupovat lékaři Centra pro epilepsie Motol, pacienti a zástupci Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1. Ti budou přímo během jízdy předvádět, co při epileptickém záchvatu dělat.
„Veřejná doprava je místem, kde se každý den pohybuje velké množství lidí. Proto je důležité, aby věděli, jak se zachovat, když někdo z cestujících prodělá epileptický záchvat,“ říká Mgr. Eva Bernatová z Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1.
Akce se účastní také organizace, které se dlouhodobě věnují vzdělávání veřejnosti i odborníků.
„Jejich zapojení je důležité proto, aby informace o epilepsii byly přesné, aktuální a vycházely jak z odborných poznatků, tak z reálných zkušeností pacientů,“ říká Mgr. Květa Janoušková z 2. LF UK a spolku EpiStop. Podle ní je důležité připomínat, že epilepsie může mít velmi různou podobu.
„Většina lidí s epilepsií žije běžné životy a na první pohled byste nepoznali, že nějakou diagnózu mají. Právě proto je důležité o epilepsii mluvit otevřeně a pomáhat veřejnosti lépe porozumět tomu, co toto onemocnění skutečně znamená,“ doplňuje Janoušková.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně.
