Rakovina dělohy: Prvním příznakem je nejčastěji krvácení mimo cyklus

I když je nádor na děloze nejčastěji objeven u žen po menopauze, kdy se projeví nejčastěji krvácení z pochvy, neznamená to, že nemůže onemocnět i mladší žena! 

„Mortalita, tedy úmrtnost, dlouhodobě stagnuje kolem 8 – 10 případů na 100 000 žen za rok. Je patrné, že karcinom endometria je onemocnění, které má relativně dobrou prognózu, a to především proto, že jsme schopni ho zachytit v časných stádiích,“ vysvětluje MUDr. Filip Frühauf, Ph.D., lékař Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jaké jsou příznaky?

Přibližně v 90 % případů se karcinom endometria projeví abnormálním děložním krvácením nebo špiněním či krvavým výtokem, a to už v časných stádiích, kdy je omezen jen na dělohu. Doporučujeme proto, aby ženy vyhledaly gynekologa co nejdříve po nástupu takových příznaků.

„Ve zbývajících případech se setkáváme s onemocněním, které sice v děloze narůstá, ale navenek se neprojeví žádnými příznaky. Takový karcinom endometria je možné zachytit pomocí transvaginální ultrasonografie, se kterou je většina žen dobře seznámena, protože toto vyšetření pravidelně absolvují u svých gynekologů,“ upozorňuje MUDr. Frühauf,.

Prvním příznakem rakoviny dělohy je nejčastěji abnormální krvácení z pochvy:

• Jakékoliv krvácení po menopauze
• V produktivním věku – zejména krvácení mezi dvěma cykly, méně často krvácení po styku (před menopauzou je karcinom endometria vzácný, avšak ne vyloučený)

Další možné příznaky:

• Výtok z pochvy
• Bolesti při styku
• Bolesti v podbřišku

U kterých žen a v jakém stadiu je toto onemocnění nejčastěji diagnostikováno?

Typicky jde o onemocnění žen po menopauze, tedy po 50. roce života. Naprostá většina případů je ve věkové skupině 50 – 69 let. Jenom asi 14 % všech případů je zachyceno u žen v období před menopauzou.

MUDr. Frühauf by chtěl tímto apelovat, aby ženy i v postmenopauzálním období neváhaly navštívit gynekologa, pokud se u nich objeví jakékoliv podezřelé příznaky. Zároveň by chtěl upozornit, že preventivní gynekologická vyšetření, která jsou doporučovaná jednou za rok, by měla probíhat i po menopauze.

Jak je rakovina dělohy diagnostikována? 

Přestože v současné době nemají lékaři k dispozici screeningové vyšetření, daří se rakovinu dělohy zachytit u většiny žen v časném stadiu, díky výskytu nepravidelného krvácení, kdy se jedná o dobře léčitelné onemocnění. Přestože většina žen s abnormálním krvácením z dělohy nemá rakovinu dělohy, je důležité, aby ženy s tímto příznakem konzultovaly svého gynekologa, zejména pokud krvácí po menopauze. Může se jednat o časný příznak nádorového onemocnění.

Ženy, které jsou ve zvýšeném riziku vzniku zhoubného onemocnění dělohy z důvodu rodinné dispozice, by měly být častěji gynekolologicky vyšetřovány.

Vyšetření zahrnují:

• Standardní gynekologické vyšetření
• Ultrazvukové vyšetření pánve přes pochvu nebo konečník
• Cytologický stěr z děložního čípku
• Hysteroskopie: lékař prohlédne dutinu děložní hysteroskopem – úzkou trubicí s optickým zařízením a odebere vzorek tkáně pod kontrolou zraku nebo
• Kyretáž: lékař kyretou odstraní sliznici děložní dutiny a děložního hrdla nebo
• Biopsie endometria (slizniční vrstva dělohy) pomocí pipelly: lékař odebere vzorek tkáně z dutiny děložní tenkou trubičkou vytvořeným podtlakem

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik rakoviny dělohy?

Mezi rizikové faktory rakoviny dělohy patří:

• Pokročilý věk – naprostá většina případů je diagnostikována u žen po menopauze (přechodu)
• Nadměrná expozice estrogenům – časné zahájení menses, pozdní menopauza (přechod)
• Obezita – vlivem nadměrné produkce estrogenů v tukové tkáni
• Cukrovka – často je spojena s obezitou, způsobuje sníženou citlivost tkání k inzulínu, což může podpořit nádorový růst
• Dlouhodobé užívání samostatných estrogenů jako substituční terapie po menopauze u žen s dělohou
• Výskyt rakoviny dělohy u matky nebo sestry
• Lynchův syndrom – vrozená dispozice, u které je u nositelky zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a dělohy do mladšího věku
• Dlouhodobá léčba tamoxifenem – lék používaný v léčbě rakoviny prsu, riziko rakoviny dělohy zvyšuje pouze u žen po menopauze (přechodu)
• Bezdětnost

Jak je možné snížit riziko vzniku rakoviny dělohy?

• Udržování zdravé hmotnosti vyváženou stravou s nižším podílem tuků již od časné dospělosti
• Fyzická aktivita a zdravá životospráva
• Pití kávy s obsahem kofeinu, ale i bezkofeinové
• Těhotenství a porody
• Dlouhodobé užívání moderní antikoncepce (kombinace estrogenů s gestagenem nebo jen gestageny)
• Užívání kombinované hormonální substituční terapie (HRT) s estrogeny a gestagenem (je ale třeba mít na paměti, že dlouhodobé užívání HRT mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu)

Léčba zhoubného onemocnění dělohy

Ženy s rakovinou dělohy mají relativně dobrou prognózu. Asi 80–95 % žen přežívá více než 5 let, pokud je v době stanovení diagnózy nádor omezen na dělohu. Přežití je nižší, pokud v době stanovení diagnózy je nádor rozšířen na děložní čípek, vaječníky, vejcovody nebo v dutině břišní.

Standardem léčby rakoviny dělohy je léčba chirurgická, odstranění dělohy (hysterektomie), vaječníků a vejcovodů. Pokud jsou přítomny rizikové faktory, pak může být po operační léčbě doporučeno záření (radioterapie) a/nebo chemoterapie. V některých případech je možná i hormonální léčba.

Konzervativní léčba pomocí hormonů může být zvažována ve specifických případech u mladých žen se snahou o zachování plodnosti.

Operace je metodou první volby pro většinu žen s rakovinou dělohy, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Rozsah operace závisí na typu nádoru. Minimálním výkonem je odstranění dělohy s vejcovody (hysterektomie) a většinou i vaječníky. V některých případech jsou při operaci vyjmuty i lymfatické uzliny k histologickému vyšetření. V současnosti je odstranění všech uzlin v pánvi a podél velkých cév často nahrazováno odstraněním jen tzv. strážných uzlin, které jsou první na řadě při případném šíření nádoru. U pokročilých stadií choroby se chirurgický výkon řídí snahou odstranit veškerá viditelná ložiska.

Ozařování je hlavní způsob léčby žen, jejichž zdravotní stav neumožňuje operaci, nebo pokud při operaci není možné vyjmout veškerý nádor. Dále je indikováno pooperačně ke snížení rizika návratu nádoru. Ozáření je aplikováno dvěma způsoby: zevně – na celou pánev nebo vnitřně – pomocí válce zavedeného do pochvy. Tyto způsoby ozařování mohou být podány buď samostatně, nebo, pokud je to nutné, jeden po druhém.

Chemoterapie se používá u žen s pokročilou rakovinou dělohy. Chemoterapie je doporučována i po operaci agresivních typu karcinomů endometria. Podání chemoterapie může vést v indikovaných případech k výraznému zlepšení prognózy, vždy však musí být uzpůsobeno celkovému stavu pacientky. Nežádoucí účinky chemoterapie jsou v současnosti dobře zvladatelné podpůrnou léčbou. I přesto je potřeba přihlédnout k biologickému věku pacientky a jejím dalším chorobám.

Hormonální léčba založená na gestagenech se používá u žen s méně agresivním onemocněním, především pokud není možná jiná varianta léčby. Své místo má hormonální léčba také při návratu onemocnění (recidiva). Jedná se o vhodnou terapii zejména u nádorů s výskytem hormonálních receptorů.

Novinkou, která se postupně zavádí do léčby karcinomu endometria, je cílená „biologická“ léčba. Tato léčba není u karcinomu endometria považována za standard a není hrazena zdravotními pojišťovnami. Velké naděje jsou vkládány do terapie tzv. imunomodulátory (imunoterapie), která je testována v několika klinických studiích. V současnosti ještě není dostatek ověřených důkazů o jejím významu a účinnosti, ale zdá se, že na rozdíl od karcinomu vaječníků může mít imunoterapie v případě karcinomu endometria velmi dobrý efekt.

„To je také jedním z důvodů, proč bych doporučil vstoupit do těchto studií, pokud se jedná o prognosticky nepříznivé onemocnění a jsou splněny všechny vyžadované podmínky,“ uvedl MUDr. Frühauf.

Co obnáší účast pacientky v klinické studii? 

Vstup do klinické studie znamená pro pacientku možnost dostat se k nové léčivé látce nebo léčebnému postupu, který ale už prošel složitým schvalovacím procesem. Za uvedením nové léčivé látky je vždy velká vědecká práce odvedená v laboratoři, ale také testování na zvířecích modelech a ověření bezpečnosti na menším vzorku lidské populace. Účast v klinické studii je spojena s velmi detailním sledováním zdravotního stavu, obvykle mnohem podrobnějším, než je běžné. Nežádoucí účinky jsou zpravidla dobře předvídatelné, navíc je lze zachytit časně a předcházet tak jejich dalšímu zhoršení. Je potřeba podotknout, že ve většině klinických studií je nová testovaná látka podávána jen části zcela náhodně vybraných pacientek, u druhé části pacientek se ale péče řídí standardními doporučeními.

Pokud se zajímáte o probíhající klinické studie určené pro pacientky s karcinomem endometria, je vhodné navštívit internetové stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který podává informace také o tom, na kterých pracovištích je studie dostupná. Zařazení do klinických studií je spojeno vždy s určitými vstupními kritérii a rozhodnutí o splnění těchto podmínek je na zodpovědném lékaři. V případě karcinomu endometria jsou klinické studie obecně zaměřeny na karcinomy v časných stádiích s horší prognózou hodnocenou na základě přítomnosti některých rizikových faktorů nebo na recidivující či pokročilé onemocnění.

Kde hledat podporu, pokud onemocním?

Pro podporu žen s onkogynekologickým onemocněním vznikla Pacientská organizace VERONICA.

Na stránkách www.pacientska-organizace.cz najdete příběhy žen bojujících s nemocí a získáte objektivní informace o prevenci a léčbě od předních lékařů.

Podpora osvěty:

Karcinom endometria je zhoubné nádorové onemocnění ženské dělohy, patří tedy mezi onkogynekologická onemocnění. Na jejich prevenci se zaměřuje kampaň #NebojteSeZeptat. Povědomí o prevenci můžete podpořit účastí na fialové cyklojízdě World GO Day, která proběhne 20. září 2021 v Praze.