Seriál: Nejčastější mýty o našem těle (díl 6. infekce)

INFEKCE

1. Na virové onemocnění mi pomohou antibiotika

Častou chybou při léčbě viróz bývá neodůvodněné nasazení antibiotik. Ta totiž viry nezahubí. Proto jejich užívání u virového zánětu dýchacích cest nebo chřipky smysl nemá a pacienti by se jich neměli dožadovat. V takových případech jsou obvykle doporučována léky snižující horečku nebo různá mukolytika (přípravky ulehčující vykašlávání). Antibiotika mají význam pouze tam, kde je riziko přidružené bakteriální infekce, tedy u lidí, kteří mají sníženou imunitu. Jestli antibiotika přece jen dostanete, měli byste je dobrat dle doporučení lékaře. Proč? Na to najdete odpověď v této dobré radě.

1. Virózy jsou nemoci z nachlazení

Přestože je vznik virózy stále dáván do souvislosti s prochlazením organismu, není to tak docela pravda. Člověk ani nemusí nachladnout, mnohem podstatnější je styk s vyvolávajícím virem nebo baktérií. V minulosti, ještě předtím, než bylo známo, co toto onemocnění skutečně způsobuje, lidé prostě vypozorovali souvislost mezi výrazným prochladnutím nebo uhřátím a vznikem zápalu plic. Chlad (stejně jako např. stres) ale působí jen jako spouštěč, základem je přítomnost infekčního agens a oslabený imunitní systém.

1. Očkování proti chřipkovému viru mne stoprocentně ochrání

Očkování chrání před chřipkou 6 až 12 měsíců – očkuje se před vypuknutím nákazy, většinou v podzimních měsících. Dopředu ale není známo, jaký z mnoha druhů virů bude právě ten rok nejrozšířenější, takže odborníci dominantní vir určí odhadem a vakcínu na něj zaměří. Jestliže odhad nevyjde, mohou chřipku dostat i očkovaní lidé.

Pokud víte o zajímavém mýtu, zapojte se do diskuse nebo nám napište!

Jestli se lze vyhnout kocovině pitím jednoho druhu alkoholu, a když ji máte, zda je dobrým vyprošťovákem silná káva... i to se dočtete v dalším díle seriálu - tématem jídlo, pití, trávení.